Sara Carterová přišla o svoji rodinu a protlouká se životem. Snaží se, aby nikdo nepochyboval o tom, že je obyčejná dívka, takže lže svým známým o tom, že se její lidská krev mísí s dračí. Balancuje mezi světy, v (dračím) institutu na ni jako na míšenku koukají skrz prsty, a tak si sehnala práci v lidském světě, aby zažila trochu normálnosti. Zdálo se, že je dokonale obyčejná a v ničem nevyniká, až do chvíle, kdy zcela náhodou propadla do pohádkového světa. Který byl plný nebezpečí a všechno se tím pro ni změnilo. Děje se totiž něco divného a vypadá to, že Sara do celé situace bude zatažená.
Nesnášela jsem to. Pocit, že mě někdo vidí. Skutečně vidí a odlupuje jednu vrstvu za druhou, dokud se nedostane k tomu, co mě ještě občas budí ze spaní.
Eleanor Corvin mi opět dokázala, že její knihy mají čtenářům, co nabídnout. A řadí se mezi mé oblíbené autorky. V téhle temné pohádce nechybí napětí, drama, ani vzrušení. Nevyhneme se ani šikaně, tíživému tajemství, zakázaným citům či krvi.
Kniha představuje netypickou hlavní hrdinku - na první pohled nezajímavou, nemotornou a s několika negativními vlastnostmi. Ovšem čím lépe ji poznáváme, zjišťujeme, že je vlastně výjimečná a odvážná. Prožila si hrozné dětství, ale nezlomilo ji to. Naopak to z ní udělalo bojovnici. Přesto ji vzpomínky na minulost pořád trápí, je uzavřená a dusí v sobě velké přiznání.
Kdysi bych ho hned uchopila do ruky a doufala, že se s pomocí mé krve otevře brána a vtáhne mě někam jinam. Ideálně do světa, kde zapomenu na ledově zelené oči, které pozorovaly každý můj pohyb a čekaly, až udělám chybu. Někam, kde bych měla milující rodiče. Někam, kde bych mohla jíst vafle po tunách, ale nepřibrala.
Čtení jsem si opravdu užila. Fantasy je můj oblíbený žánr a cestování mezi světy mi nikdy nezevšední. Autorka do svého příběhu zapojila klasické pohádky, podíváme se k Šípkové Růžence, Popelce, Sněhurce nebo třeba do Sherwoodského lesa. Tyhle návštěvy, kde je příběh zcela jiný, temnější a děsivější, než původní předloha, oživily děj a dodaly mu to správné drama. Oblíbila jsem si ústřední dvojici, která se vzájemně popichuje, ale i přitahuje. Kdo by řekl, že podřadná míšenka si najde cestu k mocnému drakovi. Malakai je autoritativní, děsivý, odtažitý a tajemný morous s mnoha jizvami, ale dobrým srdcem.
V této příjemné standalone oddechovce vystupuje celá řada nadpřirozených a bájných bytostí: jako je upír, vlkodlak, fúrie nebo třeba banshee. Ale hlavní roli dostávají draci, kteří umí být chladní, ale i dominantní s velkým sexuálním apetitem. A kteří se snaží udržet rovnováhu mezi dobrem a zlem, aby nedošlo k vychýlení. A jestli se jim to povede, to se dočtete v tomto fascinujícím příběhu. ;-)
Chtěla jsem ho. Chtěla jsem se dotýkat muže, který rád v lidech vzbuzoval hrůzu. Potřebovala jsem ho.
Stíny zlatých srdcí mi opravdu sedly. Málokdy se mi stane, že ponocuji, ale tahle fantasy oddechovka s pohádkovými motivy, ve které nechybí erotika ani napětí, mi nedala spát. Takže děkuji Knihám Dobrovský, že jsem se mohla stát knižní ambasadorkou právě téhle povedené knihy - se skvělým obsahem i nádhernou obálkou. Stíny zlatých srdcí oficiálně vyšly 21.5.2025.
od autorky teď čtu Woodhill a uvidíme, jak mi sedne její styl psaní :) podle toho bych se rozhodla, zda si pořídím i tuto knihu nebo ne :)
OdpovědětVymazat