Přízraky

Kůže plná stínů je zvláštní a trochu hrůzu nahánějící příběh, ve kterém poletují přízraky, které hledají své hostitele. Tuhle fantasy má na svědomí autorka, která si potrpí na temné a mrazivé příběhy. Nedá se jí odepřít, že pokaždé přijde s neotřelým nápadem nebo nevšedním zpracováním. Od Frances Hardinge jsem četla Strom lží a musím připustit, že mě tenhle příběh zaujal více než Kůžeplná stínů, promíchává totiž několik žánrů a odehrával se na tajuplném, odlehlém ostrově, kde roste rostlina s neobyčejnými účinky.

„Mrtví se podobají těm, co se topí. Potácejí se v temnotě a snaží se zachytit čehokoli, na co dosáhnou. Nemusí ti chtít ublížit, ale když jim to dovolíš, tak to udělají.

Hlavní hrdinka Makepeace živoří v malém kamrlíku, kde dře pro své příbuzné. Nezná svého otce a je tak odkázaná na tvrdou odtažitou výchovu své matky. Odmala je zamykána na hřbitově, aby se učila čelit náporu přízraků, které dokáže vidět a kteří ji chtějí ovládnout. Navíc ji sužují noční můry. Jeden by si myslel, že už její osud nemůže být horší, ale Makepeace přijde o matku a končí u hodně podivné rodiny, která skrývá děsivé tajemství a především uvěznění hrdinku, ta se dostává do velkého nebezpečí.

Kůže plná stínů je takový podivný tajuplný příběh plný tajemství, které se postupně odkrývají. Kromě fantasy části se v knize nachází i několik stran věnovaných politice a machinacím. Příběh se odehrává v minulosti v 17. století za vlády krále Karla I., kterému se autorka v poděkování omlouvá, že jeho fiktivní verzi nechala podepsat jeden nekalý dokument. Politická část vypráví o Anglii, kde dochází k roztržkám mezi přívrženci krále a těm, kteří lobují za parlament. Pouliční roztržky jsou denním chlebem a schyluje se i k revoluci. Dvě protichůdné strany jsou připraveni bojovat.

Když odhodíte veškerou svoji hrdost, úpěnlivě někoho o něco prosíte a je to marné, už nikdy potom nebude stejní. Něco ve vás umře a něco jiného se probudí k životu.

Kniha je zasazená do historie a přináší temný, drsný příběh plný nočních můr, přízraků, dědictví, čarodějnictví a válčení. Kůže plná stínů je specifická a rozhodně nesedne každému. I pro mě byly některé pasáže zbytečně roztahané.  Navíc politikaření není můj šálek kávy a hrdinové mi byli nesympatičtí. Na druhou stranu je dílo netypické a své. Není dopředu jasné, co příběh přinese a čtenáře čeká řada šokujících odhalení. Kůže plná stínů zaujme milovníky temných fantasy a příznivců duchů a čtenářů s otevřenou myslí.

Frances Hardinge je anglická autorka, která se specializuje na psaní mystických příběhů. Je známá tím, že nosí černý klobouk. V mládí vyrůstala ve starém domě v Kentu a snad odjakživa měla ráda temné příběhy. Už v šesti letech napsala svůj první příběh, který zahrnoval například otravu čin falešnou smrt. Frances se rozhodla studovat angličtinu na univerzitě v Oxfordu. Trvalo několik let a mnoho přemlouvání, než byla autorka svolná poslat své dílo vydavateli, strach se v tomto případě ukázal jako zbytečný, protože autorce byla hned nabídnuta smlouva. 

Ukázka:

Musela se před ním chránit – byl prosycený šepotem. Ale okenice uprostřed nedoléhaly, jejich petlice byla rozbitá. Za škvírou mezi nimi se šklebila odporná noc, v níž se hvězdy houpaly a třpytily jako uvolněné knoflíky. Makepeace se opřela do okenic celou svou silou, ale noc vdechovala své přízraky do místnosti se stejnou intenzitou. Tváře jako z rozteklého vosku nebo rozplývajícího se dýmu se na ni s kvílením vrhaly ze všech stran.Makepeace si zakryla uši a pevně zavřela oči i ústa, protože věděla, že se chtějí dostat dovnitř, do její hlavy. Hučely a skučely jí do uší a ona se snažila jim nerozumět, nenechat ty vtíravé chorobné zvuky, aby se proměnily ve slova. Mezi víčka se jí vkrádalo bledé světlo, šeptání pronikalo do jejích uší a vzduch jejich přítomností zhoustl, takže se nedalo ani nedechnout. A když už to nemohla bez dechu vydržet…

Hodnocení: 3,8/5

Velice děkuji Knihy Dobrovský za poskytnutí recenzního výtisku!!