úterý 13. listopadu 2018

Stálo to za to



Stálo to za to je další knihou oblíbené slovenské autorky Miroslavy Voráčkové, která musí psát dnem i nocí, protože neustále vydává jednu knihu za druhou. Autorka se převážně zaměřuje na příběhy pro mládež – nejčastěji jde o dívčí romány.

Hlavní hrdinkou příběhu je mladá studentka Barbora, která si při studiu přivydělává jako barmanka. V rodině se cítí nedoceněná, přehlížená, nepotřebná a nezajímavá.  Její sestru naopak rodiče stále podporují a obskakují. Skrze ni si vynahrazují své nesplněné cíle a chtějí, aby za každou cenu uspěla. Lívie je pod neustálým tlakem a stres si vylévá na Barboře, která se stává takovým domácím otrokem a vyvrhelem, který je nechtěný. Naštěstí potkává Jakuba, který umí rozzářit její chmurný den, je pro ni vítaným únikem z reality.

Láska je závislost! Jiným způsobem. Moudré řeči tvrdí, že pokud někoho miluješ, máš mu dát svobodu, máš ho pustit, ať si volně létá. Ale podle toho, jak moji sestru děsilo, že by měla být se svým klukem méně, to v reálném životě nefungovalo.

Stálo za to je příběhem ze skutečného života, který vypovídá o lásce a nejen té romantické, ale i sourozenecké. Autorka poukazuje na chyby v rodině, které mohou vést až k tragickým koncům. Rodiče by neměli přehlížet děti, ani o ně ztratit zájem, naopak by je měli podporovat, ale ne jim klást nesplnitelné cíle.

čtvrtek 1. listopadu 2018

Vítr ve dveřích


Vítr ve dveřích je volným pokračováním knihy V pasti času, které vydalo nakladatelství Slovart pod značkou Booklab. Opět na nás čekají vybájení tvorové, známí hrdinové a nikdy nekončící boj dobra proti zlu.

Rok poté, co jsme hrdiny opustily, se vracíme na místo činu. A čtenáře opět čeká další nečekané dobrodružství. Tentokrát se s nepřízní osudu vyrovnává geniální Charles Wallace, který je díky svému intelektu šikanován. Je výjimečný, nadaný, zvídavý a diametrálně se odlišuje od ostatních. Místo aby poslouchal před spaním pohádky, tak mu matka čte o molekulách a mitochondriích. Jde o citlivé a nadané dítě, které je odsouváno na druhou kolej. Ostatní ho nechápou a nechtějí se s ním bavit, je odříznutý od kolektivu. Jeho sestra se snaží o nápravu, má o bratra opravdový strach. Navíc si začíná všímat, že Charles není ve své kůži.

Lidi se vždycky chovají nepřátelsky ke všem, co se od nich liší.

středa 24. října 2018

Náhodní lháři


Náhodní lháři jsou prvním dílem několikadílné série od české autorky Leny Valenové. Jedná se o takový jednoduchý, oddechový příběh v žánru young adult.

Elena je zodpovědná, tichá, taková šedá myška, která těžko hledá kamarády.  Často si připadá, že nikam nezapadá. Vše se změní ve slunné Itálii, kde na břehu moře tráví letní prázdniny a kde potkává charismatického a především pohledného mladíka, který ji okamžitě okouzlí. O to větší ji čeká šok, když ho nalézá v náruči jiné dívky.

Elena se ze všech sil snaží zapomenout na nepovedený románek, ale stane se něco nečekaného. Její letní láska přijíždí do Prahy na výměnný pobyt a to rovnou do domu, kde bydlí s rodinou. Vzájemná nevraživost mezi těma dvěma je veliká a hraničí s nenávistí. Nechybí povýšené pohledy, naschvály či ironické poznámky. Elena poznala, jaký Michaelem umí být, proto nechápe, jak z něho mohou být ostatní nadšení. Nemůže si pomoct, něco ji na Michaelovi nesedí a začíná se šťourat v jeho tajemné minulosti a přitom nachází drobné nesrovnalosti.

„O vaší nevraživosti si už povídá celá škola,“ říká Tereza Eleně, zatímco si v cukrárně pokládá brašnu pod stolek. „Jo? A co říkají?“ ušklíbla se Elena. „No vesměs si myslí, že ty jsi do něj zabouchnutá, on tě odmítl a tak se mu mstíš.“

středa 17. října 2018

Vařila jsem pro Picassa



Vařila jsem pro Picassa je dalším románem pro ženy, které vydává nakladatelství Metafora. V tomto případě nejde o nějakou biografii slavného malíře Picassa, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale právě naopak jde o vymyšlený příběh, který je zasazen do nádherného prostředí čarovné Provence.

S touhle knihou jsem se opravdu trápila. Světovou literaturu respektive romány pro ženy vyloženě nevyhledávám. Vařila jsem pro Picassa se ke mně dostala vlastně náhodou. Byly vyměněny balíky a mě ve schránce přistála tahle kniha, které jsem se dlouho vyhýbala, protože mi připomněla povinnou četbu - něco, co jste si ke čtení nevybrali, ale musíte to přečíst.

Každý má svou jasnou hvězdu, která ho volá za jeho osudem, ale když přestaneš naslouchat jejímu hlasu, bude utichat, až ho po letech nakonec neuslyšíš.

pátek 28. září 2018

Mrtví kráčí po zemi - Život v ráji



Do ruky se mi dostala další kniha od českého autora a tentokrát s tématem, který je můj oblíbený a to jsou ZOMBÍCI. Mám zkouknutých spoustu filmů i seriálů, ve kterých se nemrtví pohybují a i když mám mnohdy neklidné spaní, tak mě tyhle bytosti fascinují. Když přišla nabídka recenze, neváhala jsem ani minutu.  Navíc mi do sbírky přibyla další podepsaná kniha.

Mrtví kráčí po zemi - Život v ráji je vlastně prequelem prvního dílu (který jsem bohužel nečetla) a i když autor tvrdí, že je lepší číst knihy v pořadí, ve kterém byly vydány, není problém si přečíst tento příběh samostatně. Martin Štefko přiznává, že pokračování děje nebylo úplně v plánu, ale rozhodl se doplnit informace zvídavým čtenářům, kterým vrtal hlavou obsah balíčku, který má hrdina neustále u sebe. Takže pokud paříte mezi ty, kterým tento podstatný detail vrtal hlavou, můžete se směle pustit do čtení.

Myslel si, že začnu o hrůzách, co prožívám,
ale já mu řekl, že si za den často zazívám.
Svět se pohnul, o tom není žádná pře.
I ďábel unaveně hubu rozevře.
Býval jsem účetní a zabil svoji ženu,
tuhle krásnou představu už z hlavy nevyženu.

Postapokalyptické příběh se odehrává v době, kdy po zemi kráčí zombíci, kteří touží po lidském mase. V téhle nelehké době žije hlavní hrdina, jehož neobvyklým cílem je najít Stephena Kinga a cestou zabít, co nejvíc nemrtvých. Poctivě si o nich píše záznamy a tak ví, že za s sebou nechal už více než osm tisíc rozkládajících se těl. Tenhle osamělý vlk shodou náhod narazí na ráj na zemi. Prosperující osadu, ve které na první pohled vypadá všechno růžově. Ale Kovboj je přesvědčený, že je někde zakopaný pes a taky že ho vyhrabe a začnou se dít věci.

Musím připustit, že mi kniha lehce připomínala Walking Dead ovšem ve směsici s erotickým románem. Postelových scének bylo na posapokalyptický svět opravdu hodně. A nejen v tomhle případě mě kniha velmi překvapila, autor připojil i poměrně zvrhlé scény a spousty krvavých šarvátek. Kniha je tak opravdu určená pro zralejší čtenáře (především muže). Na druhou stranu mě mile překvapil autorův styl psaní, který je sarkastický, humorný, přímočarý a drzý. Stejně tak jako hlavní hrdina, který nešetří kousavými odpověďmi. Je to prostě drsňák, který se s ničím nepáře.

„Tak Kovboj, jo?“ vystrčí proti mně Gwen bradu.
„Říkat si v tomhle ohozu kosmonaut mi přišlo blbý.“

Začátek knihy měl říz a šmrnc, hlavní hrdina působil neochvějným dojmem a připomínal mi nebojácného hrdinu, názor na něj se mi během čtení rapidně změnil. Z oblíbené postavy se stala sobecká sexuální mašina, která si jede jen to svoje. V závěru už jsem tohohle dobrodruha nechápala už vůbec.

Další mínus vidím v tom, že v ději mohlo být více zvratů a více kolizí se zombíky. Důvod proč jsem nedokoukala právě Walking Dead je ten, že úžasný rozjezd plný akce a nebezpečných situací vystřídaly části, ve kterých zombíci ustoupili do pozadí a hlavní roli hráli lidé (a ty svými nekonečně pitomými nápady a přístupem, že jdou proti sobě místo toho aby se stmelili proti katastrofě), pokazili rozjetý děj a to se stalo i v tomhle případě. Ale věřím, že ostatní budou mít zcela odlišný názor, ale já jako milovnice zombíků si prostě musím postěžovat.

Vleču se už dva dny v kuse. Vydechneš, končíš. Takhle jsou karty rozdaný. Hlavně v oblasti, kde není přirozenej úkryt, ani žádná výstavba, kde by se člověk skryl.



Na knize Martina Štefka je nejlepší jeho styl psaní, který mě fakt baví. Opravdu jsem se při čtení pobavila, navíc vytvořil silného hlavního hrdinu, který všechny hrůzy dokáže změnit ve vtip a je nad věcí, navíc je zdatný střelec a dokáže se o sebe postarat. V jednu chvíli jsem si myslela, že knize dám plný počet bodů, tak moc mě příběh pohltil, ale druhá část knihy mi připomínala drsnější verzi červené knihovny a samotný konec byl překombinovaný, těžko uvěřitelný a zvrhlý, jednoduše mi prostě nesedl. Ale i tak se jedná o pozoruhodné dílo, které má silnějším náturám co nabídnout. Kromě hororových prvků nabízí dávku erotiky, zvrhlých scén, roztoužených žen a nemilosrdných mrtvých.

V knize kromě poznámky autora nechybí medailonky věnované Martinu Štefkovi, ale místo na výsluní je poskytnuto i autorce obálky a korektorce. Golden Dog je autorská značka, která dává prostor nadějným českým spisovatelům. Tato edice se zaměřuje především na horory, sci-fi, fantasy a thrillery. Zakladatelem je právě autor knihy Mrtví kráčí po zemi  - Život v ráji: Martin Štefko, kterému v roce 2014 vyšla jeho prvotina o zombíkách. Pokud vás zajímá více informací, můžete navštívit jejich stránky.

Ukázka:
Tady jsou zvyklý makat. Budu si muset taky zvyknout, jestli chci zůstat a zapadnout. A to je docela problém, protože já si nejsem jistej, jestli se tady chci zaseknout. Ještě tu nejsem tak dlouho, abych si myslel, že je osada až takovej ráj, jak se tváří. Narážím na spoustu věcí, který mi nesedí. Hlavně poklidný fungování. To prostě není normální! Říkej mi pesimisto, ale v tomhle světě se lidi neshodnou, a jestli je chceš udržet v klidu, potřebuješ bič. Čtyři pravidla jsou malej bič. Ne jádro pudla je v něčem jiným. Jestli bych měl zůstat, musím zjistit pravdu. Nejsem idiot, abych spadnul po hlavě do žumpy a myslel si, že hovna jenom smrděj.

 Velice děkuji za poskytnutí recenzního výtisku samotnému autorovi Martinu Štefkovi!

Hodnocení: 3,8/5


neděle 16. září 2018

Kouzlo kaligrafie - Inkoust a inspirace


Do ruky se mi dostala další publikace pojednávající o kaligrafii, která mě už nějaký ten pátek velmi zajímá a fascinuje. Inkoust a inspirace je krásným a milým rádcem v úchvatném světě kaligrafie.

Kaligrafie je umění krasopisu, které vtiskne písmenům vlastní styl a kouzlo. Spolu s touto publikací se vydejte na cestu, díky které objevíte svůj vlastní styl psaní, který bude jedinečný a který vám osobně bude nejvíce vyhovovat. Neexistuje příručka, jak správně psát – existuje nepřeberné množství možností jak napsat jediné písmeno abecedy a je zcela na vás, kterou verzi si vyberete a postupným cvičením osvojíte.

Líbí se mi, když jsou všechny věci vyjádřeny ve slovech. Vždycky jsem shromažďovala soubory čmáranic, ručně vytvořená písmena a vzorky starých písmen. Přicházela tak ke mně inspirace, jak psát slova a názvy.

pátek 7. září 2018

Já, Inrův dědic



Já, Inrův dědic je nová kniha, jejímž autorem je český spisovatel Michal Reho, kterému v letošním roce samonákladem vyšel tento debutový román o pohledném go-go tanečníkovi a fotomodelovi, který dostane šanci získat obrovské dědictví, ale při jeho získání mu často půjde o krk.

Od samotného autora jsem dostala nabídku zrecenzovat jeho román s tím, že mohu sepsat upřímnou recenzi, a že zákonitě neočekává pozitivní reakci, což je pozitivní změna, někteří autoři a nakladatelství jsou alergičtí na  negativní připomínky. Je skvělé, že s tím Michal Reho sám rovnou vyrukoval, a že má k recenzím ten správný přístup.  Autor je rád za každou zmínku a propagaci, přeci jen vydává samonákladem. Což znamená, že takovou nabídku nešlo odmítnout, navíc ráda podpořím české autory a upozorním na ně. Velmi totiž obdivuji všechny, kteří dokončili své romány a bojovali za jejich vydání.

„ Ne, nezlob se! Na čáry máry a elfský poklady už fakt nevěřím. Takže jestli máte něco hmatatelnýho, sem s tím! Jinak!“
„Jinak co? Půjdeš si stěžovat mamce a taťkovi, který jsou už dávno to… mrtví. Nebo mi tady nařežeš na holou?“

neděle 26. srpna 2018

Je tohle láska?


Je tohle láska? je druhým dílem série Být holka je dřina / Klub okašlaných báb. Po bestselleru Už jsem normální?!? přichází na řadu další silná dívčí hrdinka, která nám poodhalí své starosti, které ji sužují.

 Každá kapitola začíná různými situacemi, s kterými se hrdinka vypořádává, a které jsou podle ní odsouzené k nezdaru (př. nejpříšernější kocovina na světě, rozpačitá shledání, vlezlý skoropřítel). Některé kapitoly z pohledu Amber jsou doplněny emaily a některé vzpomínkami z minulosti.

„LUMOS!“ zařvala jsem a bodla rukou do vzduchu. „EXPECTO PATRONUMMM.“
„Ehm, hele, víš, že ty kouzla z Harryho Pottera ve skutečnosti nefungujou, že jo?“

pondělí 20. srpna 2018

Lovkyně draků



Iskari – Poslední Namsara je pohádkově laděná kniha plná dračího ohně, řinčení mečů a kradmých pohledů, která kromě romantické linky nabízí dramatické okamžiky z lovu i tvrdý souboj s osudem.

Příběh nás zavede do království, kde zjizvená princezna bojuje s draky a nosí jejich hlavu na stříbrném podnosu. Pyká tak za své činy z mládí, kdy svým jednání přivolala draka a rozpoutala peklo. Mnoho obyvatel přišlo o život. Asha se snaží vše napravit a zároveň se vyhnout domluvenému sňatku. Nečekaně dostane šanci na vykoupení, pokud zabije nejnebezpečnějšího draka Kozua, což tozhodně nebude nic lehkého. Na jednu holku je toho dost naloženo. Ale Asha je odolná a silná, i když ji tělo hyzdí popálená kůže, kráčí hrdě za svým cílem.

Kam Namsara přinášel smích a lásku, Iskari donesla zkázu a smrt. Kudy Isakri kráčela, lidé se třásli strachy ve svých domovech. Když promluvila, lidé plakali. Když se vydala na lov, nikdy neminula cíl. 

pondělí 13. srpna 2018

Dej mi své jméno


Dej mi své jméno je další knihou v řadě v žánru LGBT, kterou jsem četla. Na tomhle žánru obdivuji, že je takový opravdový a na nic si nehraje. Je daleko osobnější a intimnější než jsem byla zvyklá u klasických románů pro mládež. Díky Dej mi své jméno spolu s hrdiny prožijete letní lásku, která má tu moc vám zlomit srdce. Životní příběh o jedné nevšední romanci.

Eliovi se obrání život vzhůru nohama, když potkává 24 letého studenta Olivera, který s ním a jeho rodinou hodlá strávit celé jméno. Oliver je vyrovnaný, uvolněný, vstřícný a každý si ho okamžitě oblíbil. Mnohem mladší Elio tápe ve svých citech a neví, co cítí ani jak ho letní host vlastně vnímá.

Potom přišlo to červencové nedělní odpoledne, kdy se náš dům najednou vyprázdnil a my v něm zůstali sami, moje vnitřnosti rozerval oheň.