Plakat jsem si zakázala

 Plakat jsem si zakázala je ženským románem od slovenské autorky. Lucia Olrinková má dva syny a psaní je pro ni vítaným relaxem. Kromě toho ráda vaří, peče a čte.

V první řadě chci poděkovat samotné autorce za poskytnutí recenzního výtisku. Především mě potěšil podpis - díky kterému mám další autorský výtisk do sbírky. Původně jsem si myslela, že budu číst příběh ve slovenštině, ale přivítala mě čeština.

 "Zlato, jsem noční můra převlečená za denní světlo," zvedne jedno obočí, kousne se do spodního rtu a odkráčí pryč. Sakra to je provokatérka! Neskutečné, jak dokáže dráždit!

Rosie je komunikativní a sebevědomá 25 letá cestovatelka, která si ctižádostivě jde za svými cíli. Tvrdě pracovala, aby se dostala tam, kde je teď. Tentokrát získala lukrativní místo v úspěšné firmě. Umí několik jazyků a má obchodního ducha, přesto je na ni nadutý syn šéfa nepříjemný. Podle něj je bez vysoké školy nekvalifikovaná. Má ji zaučovat, ale nevěří, že vše zvládne. Myslí si o ní, že je zlatokopka, ale to Rosie hluboce podcenil. A ona mu ještě ukáže, co všechno dokáže. 

Autorka si vybrala zajímavou hlavní hrdinku - temperamentní, přímočarou, charismatickou dívku, po které chlapi šílí a je zvyklá na vysoký standart. Líbilo se mi, jak postupně spolu s hlavním hrdinou  Rosie poznáváme. A zjišťujene, že není žádná vydržovaná milenka, ale schopná žena. Které nezáleží jen na tom, co si vezme na sebe, kde zapaří a koho sbalí. Tuhle komplikovanou osobnost tedy čtenáři postupně poznávají a zjišťují, co všechno prožila a jak ji to změnilo. Do příběhu jsou zakomponovány části o Rosiině minulosti.

Na první pohled vypadá povrchně, potrpí si na značkové oblečení a vozí se v drahém autě. Ale je v ní víc, než se zdá. Rosie nehledá lásku, jelikož se dříve hodně spálila. Raději dává přednost povyražení, které často hledá v klubech. Rozhodně je to velká pokušitelka, která umí být drzá, zvrhlá i divoká. Filipovi se postupně dostává pod kůži a čím víc ji poznává, tím větší má problém ubránit se svodům. Nepomáhají k tomu ani společné pracovní výjezdy či služební cesty. 

"Nevím, cos prodávala tam venku," ukáže na mé tělo a hned pokračuje, "ale tam zřejmě stačilo mít dobrou postavu a afektovaný projev. Ale toto je firma, kde potřebujeme odborníky a znalce, tady s pěkným úsměvem zboží neprodáš!" Tak toto říkat neměl! Vybuchnu jako sopka y začnu ze sebe chrlit všechno, co mi slina na jazyk přinese.

Tahle čtivá kniha má 238 stran. Vypravěčkou příběhu je krásná Rosie, ale prostor dostává i Filip. Vyhovují mi krátké kapitoly i to, že se ve vyprávění střídají oba hrdinové. On je chladný suchar, kterému přítelkyně odletěla do Ameriky. Ona je sexy mrcha se šarmem. Velmi rafinovaná a dobře ví, co dělá. Bavilo mě, jak se vyvíjel jejich vzájemný vztah. Začali jako nepřátelé v práci, kteří spolu bojují, ale vzájemnému jiskření je těžké se ubránit.

Kdybychom byli v nějakém trapném romantickém filmu, tak bych řekla, že se mi roztřásla kolena. Popravdě, nemám do toho daleko, ale toto není žádný film, ale úžasná realita, kde můžu říct, že mě celá tato situace brutálně rajcuje. 

Myslela jsem, že vím, jak celý příběh dopadne, ale na úplném konci mě překvapil velký zvrat. Najednou jsem zjistila, že se nejedná o samostatný román. Protože děj se s námi loučí otevřeně a pořádným šokem. A mě teď zajímá, jak to s hrdiny bude pokračovat. Druhý a zároveň závěrečný díl již vyšel a jmenuje se Plakať je dovolené.

Jedná se o jednoduchý romantický příběh plný vzájemného hašteření a provokování. Plakat jsem si zakázala je jiskřivá oddechovka, která je čtivá. Rosie mi ze začátku nebyla vůbec sympatická, měla jsem ji za povrchní koketu. Navíc se příběh ze začátku točil jen kolem party, značkového oblečení a hledání povyražení. Naštěstí nelibost k hlavní hrdince ustupovala, (i když kamarádky by z nás asi nikdy nebyly) a Rosie se začala pomalu ukazovat v novém světle. A brzy jsem byla vtažena do provokativního děje, ve kterém mě hodně bavil hravý vztah mezi šéfem a podřízenou. Užívala jsem si vzájemné bojování mezi hrdiny, jejich rozdílné myšlenkové pochody a vzájemné jiskření.

Ukázka:

V hlavě mi bleskne šílený nápad. Vyletím ze židle, předběhnu ho před dveřmi, postavím se před ně zády a zamknu. "Co to sakra děláš?" zvolá překvapeně a zůstane stát s vytřeštěnýma očima. "Nepustím tě odtud, dokud mi neřekneš, co tě žere!" prohlásím. Ještě víc se vypnu, čímž dám větší prostor svému plnému dekoltu a šibalsky zvednu jedno obočí. 

Hodnocení: 4/5

 Velice děkuji samotné autorce za poskytnutí recenzního výtisku!