Smrti se smát je fascinující trilogie od mé oblíbené české autorky Eleanor Corvin, která mě naprosto nadchla, nejen neobvyklým prostředím, ale i zajímavými hrdiny. Autorka sérii psala s odstupem let, každý díl je tedy maličko jiný. První je osvěžující a humorný, druhý se soustředí na hlubší romantiku a vztahy, zatímco třetí je temnější a více erotický. Celý zážitek navíc podtrhují naprosto nádherné obálky a ořízky od české ilustrátorky, které z těchto knih dělají klenoty v knihovně.
Jeden rok čtenáře přivítá v temném světě Ruin, který obývají smrtky. Hlavní hrdinka Ema je sarkastická a ironická průvodkyně duší, která svou práci vykonává již mnoho let. Seznamuje nás s nevšedním životem uvnitř hrozivého gotického hradu, který má svá přísná pravidla a hierarchii. Ema si drží ostatní od těla a své pocity maskuje rázností, což je její obranný mechanismus. Vše se změní, když se k ní do pokoje někdo vloupe a do života jí vstoupí Eskar, který se snaží najít pachatel. Prastarý smrťák ji vytrhne z letargie a probudí v ní emoce, které se jí začnou vymykat kontrole a stejně tak její zesílená schopnost.
Pokračování s názvem Dvanáct měsíců přináší vztahové drama a představuje druhou průvodkyni, Annu. Je to volné pokračování o zvrácení kletby a snaze přestat utíkat před sebou samým. Dozvídáme se zase trochu víc o místních smrtkách, jejich běžných životech a rutině v Ruinách, kterou narušují incidenty a vztahy. Zatímco Ema bojuje se svými nově prohloubenými schopnostmi a žárlivým Eskarem, Anna se snaží vyrovnat s traumatem z minulosti. Je odtažitá, bojuje se sebelítostí a strachem znovu se otevřít a věřit mužům. Přesto se rozhodne zariskovat a zkusit se vídat se zdánlivě milým gentlemanem. Ale zdá se, že hrozivě vypadající Lucien by ji chtěl pro sebe.
Čtyři období jsou závěrečným dílem, který celou sérii uzavírá, což mě rozhodně mrzí, protože jsem si čtení neskutečně užila. Ráda bych si přečetla i o jiných protagonistech zmíněných v knize. Tentokrát jsou vypravěčky celkem tři: Ema, Tessa a nováček Meggie. Atmosféra v Ruinách houstne, objevují se vraždící skupinky, a dokonce i samotní Jezdci apokalypsy. Ema se poprvé stává mentorkou, z čehož má obrovský respekt. Tessa se potýká s velkým strachem z vody, který ještě prohloubil incident, při kterém jí ublížily jiné smrtky. Dlouho v sobě vše dusila, ale nečekaně nachází útěchu u chladného a dominantního Káleba. Nová smrtka Meggie zase bojuje s prázdnotou po těžkém životě s matkou alkoholičkou. Tento díl je nejvíce intenzivní, řeší se v něm počátky Ruin i hledání relikvií.
Celou sérii mohu jedině doporučit. Již první díl si mě získal od první stránky. Dlouho jsem nečetla něco tak čtivého a poutavého od českého autora. Je to neskutečně vtipné a odpočinkové čtení.
Velice děkuji nakladatelství Moje romantika za poskytnutí recenzního výtisku!

Žádné komentáře:
Okomentovat