Utonulý kraj aneb Někdy voda dává život, ale jindy přináší smrt sepsala americká autorka Emily Lloyd-Jonesová, která vyrostla v Oregonu. Nyní žije v severní Kalifornii, kde se toulá sekvojovými lesy. Studovala angličtinu na Western Oregon University a poté napsala několik románů určeným young adult čtenářům.
Tahle temná pohádka má přes 330 stran a je plná legend, velšského folkloru a mytologie. Autorka stvořila bájné příběhy, které zasadila do fantasy prostředí. Na konci díla nalezneme slovníček použitých velšských slov s jejich správnou výslovností.
Pro ně to bylo cosi vzdáleného. Neskutečného. Ve stínu pohoří Annwxn si všichni značili vstupní dveře žezlem, počítali vrány hnízdící na okolních stromech, nosili do lesa košíky čerstvých jablek a chleba výměnou za dobré počasí a nabádali své děti, aby nikdy nesmlouvaly s nikým, koho v lese potkají.
Gwaelodu vládne krutý kralevic Garanhir, který hledá stále vzácnější mágy. Pomocí zvědů se mu podařilo vypátral Mer, která umí zkrotit i samotnou řeku. Dívka byla odvedena ze svého domova a dostala se do služeb kralevice. Po letech se ji podařilo uprchnout a nyní se schovává. Nikdo ji nechrání, musí si pomoci sama. Nemá kam jít, cestuje z místa na místo. Až se její cesty znovu protnou ze zvědem, který byl pro ni u dvora něčím jako otcem. A ten ji nabídne cestu ven z problémů. Práce spočívá v oslabení kralevice a získání pokladů. Bohatství by ji umožnilo žít za hranicemi, postavit si dům a být konečně v bezpečí. Ale tahle mise bude velmi nebezpečná a cesta za svobodou zrádná.