| zdroj |
Na Dianu Gabaldon slýchám jen samou chválu, navíc když jsem uviděla zpracování knihy, byla jsem rozhodnutá si Panice přečíst. Po vybalení balíčku jsem byla překvapená, jak je kniha tenounká. Autorka se v případě ságy Cizinka opravdu nebála rozepsat, proto jsem čekala několika set stránkový prequel k oblíbené sérii, kde se dozvím něco víc z Jamieho mládí, ale dostala jsem méně než 90 stránkovou novelu.
Pak na řadu přichází intermezzo autorky, která se zpovídá z toho, proč tohle krátké vyprávění - „hrudku“ vlastně sepsala. A zbytek textu tvoří úvod k Cizince. Jelikož já osobně jsem ještě neměla tu čest si přečíst chválenou sérii, vůbec mi nevadilo, že byl tento úryvek přidán – právě naopak. Pro mě to bylo něco nového a zajímavého a pro ty, kteří už tento úsek četli, si alespoň osvěžili paměť.
„Sto ran bičem?“ podivil se s hrůzou. „Za to, že jsi chránil svůj domov?“ „Poprvé jen šedesát.“ Jamie si utřel nos do rukávu. „Za útěk.“ „Poprv… Proboha, příteli! Co… jak…“ „Můžeš mi tu ruku pustit, Iane? Modřin už mám dost, nepotřebuji ještě další.“





