Tohle léto jsme si byli souzeni

Léto, kdy jsme se potkali se díky malým rozměrům krásně vejde do tašky nebo kabelky a můžete si ho s sebou vzít třeba k vodě. Mně se kniha nejlépe četla na místním koupališti. Už obálka vás naláká na tu pravou letní pohodu a samotný příběh je prosycený létem.

Příběh je vyprávěn střídavě z pohledu Bryana a Cassidy, takže oběma je dán vlastní prostor. Oba protagonisté procházejí určitou krizí, kterou se snaží o prázdninách zažehnat brigádou na dětském táboře v přímořském městě Crest Haven.

„Nikdy jsem nevěřil těm kecům, že něčí přítomnost může rozsvítit celou místnost, ale když jsem ji uviděl, všechno jako by se zaostřilo. Všechno ve mně toužilo zamířit jejím směrem, toužilo, aby přišla blíž.“

Cassidy se ještě zcela nevzpamatovala z bolestného rozchodu. Nemůže uvěřit tomu, že ji to s Gavinem nevyšlo. A jelikož svého ex přítele nechce potkávat, rozhodne se, že celé prázdniny stráví u otce, u kterého už nějaký ten pátek nebyla. Doufá, že nové prostředí ji pomůže zapomenout a začít znovu.

Surfování pro mě vždycky bylo o uvolnění, nechával jsem myšlenky se volně toulat. Nedokázal jsem si představit, že budu surfovat s asistencí. Nemohl by to být ten samý pocit. Kdyby mě Wade nesl do vody. Lidi by čuměli na každý můj pohyb. Na to nejsem připravenej. Možná časem, možná nikdy, ale chci se rozhodnout sám. Moje podmínky. Moje prkno. Chtěl jsem to udělat pro sebe, ne pro ně.

Bryan je paraplegik (nemůže hýbat spodní polovinou těla), ochrnul nedávno a s novou situací se ještě nesžil. Skutečnost, že už nikdy nebude chodit, je pro úspěšného surfaře velká rána. Přes nepřízeň osudu mu zůstává smysl pro humor a Bryanovy vtípky jsou skvělým zpestřením knihy.

Každou kapitolou poodkrýváme více ze současnosti, ale zároveň zabrousíme i do minulosti našich dvou hrdinů. Zjišťujeme okolnosti, které svedly Cass a Bryana tohle léto dohromady.

A v tu chvíli, kdy natáhla ruku a pustila světlušku, jsem pochopil, že je mi úplně jedno, jestli je v Crest Haven na čtyři minuty, čtyři hodiny, čtyři dny nebo čtyři týdny. Chtěl jsem být součástí jejího života, poznat ji, a ať už máme vyměřený jakkoli dlouhý čas, bude to muset stačit.

Kniha mě zaujala paraplegickým hrdinou a tématem dětského tábora. Já sama jsem se minulý rok odhodlala a poprvé se přihlásila na pozici vedoucího a chtěla jsem si tuhle zkušenost s knihou oživit. Ale více než hlídání dětí jsem si užila pozvolné změny ve vztahu hlavních hrdinů a nechala jsem se unášet na vlně jejich zamilovanosti.

Léto, kdy jsme se poznali mohu doporučit  milovníkům young adult literatury jako prázdninové čtení. Já osobně jsem čekala od příběhu něco víc, mně tam prostě něco chybělo. 

Jde o letní oddechovku - takový milý, i když místy nudný romantický příběh plný slunce, moře, písku, bolesti, ale především lásky a přátelství.  

Robin Constantine je americká autorka, která se přestěhovala z Jersey na jih, aby mohla nosit žabky po celý rok. Ráda cestuje, jezdí na kole, jí pizzu a je velkým fanouškem Harryho Pottera. V Americe autorce vyšly ještě další dvě knihy The promise of amazing a The secrets of attractions.

Ukázka:

V určitých chvílích dokážu vykročit ze svého života. (Vykročit. Ha.) Jenže vždycky nakonec přišel okamžik, kdy mi můj mozek připomněl, že komunikace mezi ním a mýma nohama je poněkud na vodě. Že si může rozkazovat, jak chce, celý den, ale moje spodní půlka prostě neposlouchá, jako kdyby si nervy v nohách zacpávaly uši a prozpěvovaly lalalalalala, my tě neslyšíme. Jenže je to horší, nedá se to napravit. Nikdy nebudu znovu chodit. Dokonce ještě rok po nehodě mi ta věta připadala neskutečná.

Recenze psaná pro Literární svět. 

Hodnocení: 3,5/5