Ústřední postavou je želva jménem Armelka, která žije v lese a trpí achluofobií, tedy silným strachem ze tmy. Noci v ní vzbuzují obrovskou hrůzu a neustále bojuje se svou bujnou představivostí. Jenže ani dny nejsou o nic lepší, protože jí připadají jednotvárné, nudné a pořád stejné. Celý den se vlastně jen připravuje na blížící se noc a všude kolem sebe hromadí oheň, svíčky i lampy. Její strach narostl do takových rozměrů, že se v případě nebezpečí nedokáže schovat ani do svého krunýře, který by měl být jejím přirozeným úkrytem, protože uvnitř je přece velká tma. Armelka žije život plný úzkosti, až si jednoho dne uvědomí, že je příliš uzavřená do sebe a zmítají se v ní černočerné myšlenky i protichůdné pocity.
Jenže pro Armelku je půvabný soumrak pouze předsevzetí noci a tmy, ve které se skrývají tajemné stíny a hrozivé šelmy.
Zlom nastává ve chvíli, kdy potkává Miklíka. S ním se začíná znovu cítit živá. Navzájem si svěřují své trápení, a zatímco dřív byla na všechno sama, teď má s kým všechno probírat. Najednou zjišťuje, že sdílené problémy jsou rázem menší. Miklík jí dokázal rozzářit temnotu a stal se pro ni naprosto nepostradatelným.
Druhý díl s názvem Cesta staví na tom, že ve dvou se to lépe táhne. Z obou hrdinů se stali nerozluční přátelé, kteří se učí společně hledat na věcech to pěkné. Skvěle se doplňují, on ji dokáže uklidnit a ona jeho zase domluvit. Miklík je však velký dobrodruh, který se chce toulat světem a objevovat něco nového. Jejich cesty se tak na chvíli rozdělí, což pro Armelku znamená velkou zkoušku. Už se ale nechce vrátit do stavu osamělosti, a tak otevírá své srdce ostatním kamarádům.
Ve dvou se to lépe táhne, ve dvou se necítíš osamělý. A proto bude mít Miklík u Armelky doma vždycky svoje místečko, v křesle hned u dveří.
Autorská trojice vytvořila nádherné dílo, ve kterém se skvěle doplňuje jemný citlivý text a poetické ilustrace. Kniha krásně ukazuje, jak moc důležité je mít kolem sebe spřízněnou duši, čelit svým obavám a nebát se otevřít světu.
Velice děkuji nakladatelství Host za poskytnutí recenzního výtisku!



Žádné komentáře:
Okomentovat