V příběhu zavítáme do Watfordu školy čar a kouzel,
kterou nyní vede Mág. S novým ředitelem přišlo mnoho změn, na školu už
mohou všechny bytosti, které vládnou magickou řečí nejenom ti nejbohatší a
nejmocnější. Změny se nelíbí starým rodům, které chtějí získat zpět svoji moc a
bohatství a dochází tak k častým rozbrojům. Aby toho nebylo málo, tak
magický svět sužuje i všudypřítomný Zlořád Pleticha, který má na svědomí mizení
a pohlcování magie.
Hlavní hrdina Simon Snow má obrovskou moc, ale neumí ji
ovládat ani kontrolovat. Je považován za Vyvoleného, největšího mága tedy
osobu, která by podle dávného proroctví měla zachránit svět.
Vyvolený, největší mág.
S
jedním přijde zkáza.
S
druhým jeho pád.
Ať žezla se chopí moc nad všechny moci
Simon má tedy velkou odpovědnost a těžké poslání. Proto se neustále obává o svůj
život a nepřidává mu ani fakt, že jeho spolubydlící, s kterým zrovna moc
nevychází je upír, tedy stvoření temnoty. Naštěstí má skvělou kamarádku
Penelopu, která mu vždy ráda pomůže.
Když jsem sám, magie je něco soukromého. Moje
břemeno, moje tajemství. Na Watfordu je magie vzduch, který dýcháme. Tam jsem
díky ní součástí něčeho většího, ne ten, kdo se liší.
Střídají se zde kapitoly vyprávěné z pohledu Simona,
které ve velkém převládají a kapitoly dalších významných postav příběhu.
Například Simonovi kamarádky Penelopy, přítelkyně Agáty nebo spolubydlícího
Baze.
Příběh je složen ze čtyř knih (částí) a epilogu. Autorka
používá závorky a v nich dovysvětluje určité skutečnosti. A tučné písmo
používá u názvů kouzel, které mě hodně pobavily, protože vycházejí z různých
říkadel a pořekadel.
Zakouzlím na jeho boty „Jako klícka!“. Bláto se od nich odlepí, zavíří, já otevřu vstupní
dveře a hůlkou pošlu špínu ven.
Namažu si další
vdolek. Už vystydly a máslo netaje. Penny zvedne pravou ruku a velký fialový
kámen na jejím prstě se zatřpytí ve slunci. „Někdo to rád horké!“
Přiznám se, že začátku jsem byla zklamaná, připadalo mi, že
čtu parodii na motivy Harryho Pottera, protože shodných rysů tam bylo požehnaně.
Pak se autorka začal ubírat svým vlastním směrem, který byl vtipný a ztřeštěný.
A já si začala čtení užívat a přihlouple jsem se v průběhu usmívala.
Když jsem zjistila, že se hlavní postavy z knihy už
mihly ve Fangirl, bála jsem se, že budu mimo, protože jsem o nich vůbec nic
nevěděla. Ale nakonec jsem byla ráda, protože mě dílo v mnohém překvapilo.
Některé události jsem opravdu nečekala a byla jsem až šokována (ale většinou
mile) a kniha mě každou stránkou bavila víc a víc. Ještě, že Rowellová dala
Simonovi a Bazovi svůj vlastní prostor.
Zdroj |
dospělé například
Landline nebo Attachments zatím nebyli přeloženy do češtiny a pro mládež Fangirl,
Eleanor a Park a její pátou knihou je Nedej se.
Za recenzní výtisk moc děkuji Martinus.cz
Hodnocení: 4/5
Já jsem neměla knize co vytknout :3 R. Rowell prostě miluji :)
OdpovědětVymazatChystám se, že si přečtu další knihy této autorky. :)
Vymazat