sobota 14. dubna 2018

Do posledního dechu

Do posledního dechu je již čtvrtý případ oblíbené inspektorky Eriky Fosterové, který má na svědomí ještě oblíbenější autor a to Robert Bryndza. Tentokrát nás děj zavede k sériovému vrahovi, který loví své oběti na seznamce.

Sama sebe se ptala, kolikrát její vlastní dvaadvacetileté já uniklo smrti. Kolikrát prošla kolem útočníka, který čekal ve stínu a natahoval ruku, aby ji chytil, ale minul.

Erika Fosterová se v nejnovějším případu musí zabývat krutým sériovým vrahem, který pomocí lsti vyláká své oběti. Mladé dívky se těší na rande a místo toho je čeká mučení a smrt. Vrah si na internetové seznamce vybírá krásné dívky, které poté unese a spoutá. Erika brzy zjistí, že případy vraždy mladých dívek spolu souvisí. Vrah si počíná velmi opatrně a vše má promyšlené. V průběhu vyšetřování dojde k dalšímu únosu a čas se rychle krátí. Dívčin život je ve velkém ohrožení. 


Začátek knihy se nese ve známém duchu – Erika se plete do případu, aniž by k tomu měla pravomoc a opět štve spoustu lidí. Ale Erice lze snadno její chování odpustit, protože mnoho čtenářů obdivuje její sebevědomí, bojovnost a zarputilost a to, že nikdy nevzdá žádný případ, ale ze všech sil se snaží dopadnout pachatele. Tento díl je pro Eriku důležitý, protože se zásadně mění vztahy na pracovišti. Ke změně dochází nejen v práci, ale i v jejím osobním životě. Vyvíjí se její vztah s Parkerem.

„Slyšel jsem, že jste byla u toho, když umřel.“
„Když zkolaboval, tak jsem byla u něj v kanceláři, kde jsem ho dost kritizovala,“ upřesnila Erika.
„Takže jste ho k smrti otrávila?“ zeptal se Marsh s kamenným výrazem ve tváři,
„Moc vtipné.“

Jak už jsme zvyklý i v tomto případě je kniha složená z krátkých kapitol vyprávěných vypravěčem, který krouží nejen kolem Eriky Fosterové, ale poměrně brzy nám odhalí i vraha, stejně jako tomu bylo u Nočního lovu.

Já si nemůžu pomoct, ale případy Eriky mě prostě baví. Opět autor vybal zajímavé téma, děj byl napínavý. Navíc se mi líbilo upozornění na aktuální problém doby a tím znovu šokoval čtenáře. Sadistické vraždy, těla odhozená v kontejneru, vrah, co po sobě zametává stopy. Mladé dívky jsou několik hodin mučené, potlučené, zmrzačené dokonce pořezané.

„Sparks říkal, že vám musel dát rozkaz, abyste opustila místo činu.“
„Pokud se dá jeho vypadněte interpretovat jako rozkaz… Cituji doslova.“

Robert Bryndza se v otázce policejních postupů spoléhá na rady a připomínky superintendenta, díky kterému působí vyšetřování autenticky. Navíc autor upozorňuje na lidskou sdílnost. Mnozí si ani neuvědomují, kolik informací o sobě na internetu prozradí. Je to reakce na skutečnost, kolik toho o sobě lidé na sociálních sítích vyslepičí, aniž by si uvědomovali možná následky.

zdroj
„Vyhodili ji tam jako odpadky,“ řekl Josh. „Kdo může něco takového udělat?“ Erika se dívala z okénka a ze všeho nejvíc si přála najít odpověď na stejnou otázku.

Do posledního dechu je dramatická, napínavá a zároveň jednoduchá kniha, která mi skvěle posloužila jako odreagování od učení. Opět jsem více, než spokojená. S Bryndzou mám zatím pokaždé dobrou zkušenost. A je zatím jediným autorem detektivek, od kterého mám přečtené všechny díly série.

O Robertovi se každým dalším dílem série Inspektorky Eriky Fosterové dozvídám stále více věcí, v této detektivce nechybí obsáhlý medailonek, ze kterého zjistíme, že autor žije se svým manželem na Slovensku, píše od svých 13 let. Dříve chtěl být hercem, ale nemohl sehnat zaměstnání, tak si napsal vlastní hru a poté u psaní už zůstal. Začínal u humoristických románů a přešel k thrillerům.

Ukázka:
„Jsi stejná jako všechny ostatní!“
„Ne, přísahám, nejsem!“
„Ale jsi. Další hezká kurva. Kurva, která si s námi pohrává. Přinutíš nás myslet si, že se ti líbíme, ale není to pravda. Chceš si s námi jen hrát. Využít nás!“ Křičel na ni a prasečí oči měl doširoka otevřené. Grendel se k němu připojila salvou štěkotu. Znovu si dřepl vedle klece. Byl klidný. Naklonil se k dívce. „Ello, kdyby sis pamatovala aspoň moje jméno, nechal bych tě jít. Ale to se nestane. Umřeš, Ello.“ Plivla na něj a slina mu přistála na tváři. „Jsi odpornej malej sráč. Žádná ženská by se k tobě ani nepřiblížila!“ zařvala.

Hodnocení: 4,4/5

Děkuji nakladatelství Cosmopolis za poskytnutí recenzního výtisku!

Co říkáte vy na sérii o inspektorce Erice Fosterové? :)


4 komentáře:

  1. Povedená recenze :) Vypadá to že tato série je díl od dílu lepší :) Musím vyzkoušet další díl :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. :) Mně osobně se každý díl líbí víc a víc. :)

      Vymazat
  2. Pěkná recenze :) Sérii mám v plánu a tenhle díl vypadá obzvlášť dobře. Už se na něj těším :)

    OdpovědětVymazat
  3. Taky se potřebuji občas odreagovat od učení a knihy k tomu skvěle poslouží :)

    OdpovědětVymazat