Mocná Hirka

zdroj

Síla je posledním dílem oceňované temné série, která se stala nejlepší norskou fantasy roku 2015. Napínavá trilogie Havraní kruhy se s námi loučí akcí nabitým dějem plným zvratů a bojů. Fanoušky jistě potěší, že se mohou těšit na filmovou podobu tohoto jedinečného díla.

Spolu s Hirkou jsme prošli Ymslandu, svět lidí a nyní nás čeká říše Umpiri. Míšenka Hirka se opět pouští do nebezpečí. V novém prostředí se nevyzná, nezná historii, jazyk ani kulturu. Navíc zdaleka nevypadá jako její příbuzní. Není tak rychlá, vysoká, odolná ani vražedná jako oni. Nemá drápy ani mléčné oči – na první pohled je jasné, že mezi ně nepatří. Hirka je prostě jediná svého druhu a v jakémkoli světě vybočuje, ale zároveň se nikdy nenechá zlomit odlišností. Bez Rimeho se cítí neúplná, ale nejen pro svou lásku je ochotná vpadnout do jámy lvové, aby alespoň zkusila odvrátit válku národů. Umpiri jsou rozhodnutí vtrhnout do Ymslandy, pobít místní obyvatele a přemístit se tak do světa, který je prosycen Sílou, která z toho jejich zmizela.

Smrtonosní, nebojácní svalnatí Umpiri se pilně připravují na boj, Ymslanda zatím nic netuší o blížícím se nebezpečí. Přesto se sama od sebe pomalu hroutí, vypadá to, že se jednotlivé říše brzy obrátí jedna proti druhé. Rime ztratil všechno, stal se otrokem zobáku, ale přesto se snaží napravitchyby, které napáchal. Na změnu už ale může být pozdě.

„Nikdy jsem nechtěl, abys byla jako já. Potřebuju tě takovou, jaká jsi. Celý svět tě potřebuje takovou, jaká jsi. Jsem pro tebe jako… jed. Zničil jsem tě.“

Kniha je opět vyprávěná vypravěčem, který se zaměřil především na Hirku a jejího milého Rimeho An-Elderina. Ale určitý prostor je věnován i dalším postavám, například samotnému Graalovi nebo Darkdaggarovi. Uvnitř knihy na nás opět čeká mapa, v každém díle je jiná – tentokrát se jedná o první město Dreysílu obydleného Umpiri.

Jak už bývá zvykem, tak Hirka opět cestuje pomocí havraních kruhů a tak se seznamuje s novým světem, tentokrát se podíváme na zoubek nebezpečným Umpiri. Jejichž zvyklosti a mravy jsou odlišné od aetlingů i lidí, poznáme tak nové postavy i charaktery. Hlavní roli v knize hraje Síla, pro kterou jsou Umpiri ochotni rozpoutat válku, která může vyhladit národy.

„Mluvíš o nadcházející válce. Říše proti říši je pouhá hra ve srovnání s tím, co přijde. Pokus se zastavit boj jednoho světa proti jinému. O to se snažím já.“

Trilogie Havraní kruhy čerpá inspiraci z bohaté severské mytologie. Opět se setkáváme s kontroverzní krvavou obálkou, která jednoznačně zaujme a dokresluje fantasy příběh, jež si drží svoji jedinečnost a odděluje se tak od jiných knih.

Dochází k dalšímu vývoji postav, především ryšavé Hirky, která si sáhne na dno svých sil. Je to opravdová rebelka, která se nebojí otřás několika světy zároveň. Na jejích bedrech leží osud všech a její rozhodnutí změní dějiny. Hlavní hrdinové jsou prostě neskuteční bojovníci, kteří jsou ochotni obětovat vše pro záchranu svých milovaných – jsou stateční, odhodlaní a je téměř nemožné si je neoblíbit.

„Rime… Jsi mladý. Přál bych si říct, že čím budeš starší, tím bude snadnější rozlišit dobro od zla, ale tak to není. Spíš naopak. Čím je jeden starší, tím víc toho zažije. A já viděl příliš mnoho chyb a nedostatků na to, abych věřil, že rozhodnout se správně je snadné.“

Po slabším druhém dílu se série díky Síle opět vyhoupla do výšin. Síla je dramatická, nečekaná, poutavá a především originální. Autorka se do psaní opět položila a vytvořila povedený, čtivý závěr, který musel uspokojit snad všechny fanoušky. Já osobně jsem se závěrem nadmíru spokojená,Petttersonová uzavřela příběh s noblesou.

Siri Pettersonová je norská spisovatelka a ilustrátorka. Siri má odmalička bujnou fantazii, kterou využila hned u několika profesí. Za Ódinovo dítě obdržela ocenění za nejlepší norskou knihu v žánru sci-fi a fantasy. Síla se dočkala taky několika ocenění, včetně Ceny jižního Norska za literaturu. V současné době autorka žije v Oslu a naplno se věnuje psaní a pití její oblíbené kávy.

Ukázka:

Válka… Nikdy nechápala, jak hluboko může vězet touha zabíjet. Že to nemusí být žádná povrchní emoce, nýbrž hnací síla. Spodní proud chamtivosti. Pocit celého plemene, přesvědčení o tom, že je v právu. Jednoho slepého lze zastavit. I deset. Ale jak zastavit desítky tisíc? Graalovi to bylo jasné. Věděl, že je Hirka nedokáže zadržet, a tak ji využil. A ona s tím nemůže nic dělat. Slepí mají ji. A on má moc. A Rimeho. Sevřel se jí žaludek. Žaludeční šťávy ji zašimraly v krku.

Recenze psaná pro Literární svět!

Hodnocení: 4,5/5