středa 11. července 2018

Normálně jiní


Normálně jiní patří mezi knihy, které mě okamžitě zaujaly. Nejen svojí obálkou a anotací, ale především tvrzením, že je kniha vhodná pro fanoušky knih Hvězdy nám nepřály a Než jsem tě poznala. Já jsem fanynkou Moyesová a dlouho po dočtení jejích románů jsem hledala podobné dojáky. A doufala jsem, že najdu další emotivní příběh a v případě Normálně jiných se mi to podařilo.

Kniha je psaná ich-formou a složená z několika kapitol, ve kterých se střídají jako vypravěči dva hlavní hrdinové příběhu Albert a Maddy. Jejichž prostřednictvím je nám vyprávěn nevšední romantický příběh. Můžeme tak porovnávat úhly pohledy dvou hrdinů a lépe, tak poznat jejich vzájemné city a postoje.

Skrytý cynik v mý duši si uvědomuje, že si tak na začátku novýho vztahu připadají všichni. Ale romantik, kterého v sobě nosím, má dojem, že nikdy za celý dějiny lásky nikdo nic takovýho neprožíval. Díky Maddy mi připadá, že zvládnu cokoli. 

Dva hrdinové: Maddy celý život podřizovala svůj čas své postižené mladší sestře. Odmala je zodpovědná, spolehlivá a obětavá. Nemá prakticky žádný společenský život a jejím jediným kamarádem je kolega z práce. Cítí, že ji unikají bezstarostná mladá léta, ale péče o sestru ji nedovolí si užívat.

Alberta podvedla mnohaletá přítelkyně a navíc má složitý vztah s otcem, který ho šikanuje. Jeho snem je rychle si vydělat a zmizet z rodného domu, aby měl konečně klid a nemusel denně poslouchat urážky a posměchy. Jeho život se neskutečně změní v den, kdy poprvé uvidí Maddy.

Albert je rozhodnutý Maddy získat a opravdu se velmi snaží uspět. Je milý, slušný a především ohleduplný k její mladší sestře. Maddy i přes prvotní nezájem není schopná odolat Albertovu kouzlu a takhle začíná jedna veliká láska mezi dvěma zranitelnými mladými lidmi, kteří díky tomu, že se našli, začali opět žít. Ale osud si pro ně přichystal krutou zkoušku.

Autorka v knize upozornila na autismus, který může mít různé projevy a rozdílný rozsah. Společnost je stále netolerantní k postiženým lidem a mnohdy neví, jak s daným člověkem jednat a jak se k němu chovat. Tammy Robinsonovsá polemizuje s tím, co je vlastně vůbec považováno za normálnost a co už nikoli. Kdo je vlastně normální?

Někteří z ní mají skoro strach nebo ji litují a odráží se jim to v očích, i když se to snaží skrývat. Jiní se k ní chovají málem jako by byla neživý předmět. Jako kdyby byla rostlina v květináči. Další se jí ani nedovedou podívat do očí, jako by se báli, jak by mohla reagovat.

Na čtení jsem se opravdu těšila a zároveň se bála, abych nebyla zklamaná. Přirovnávání knih k známějším a oblíbenějším knihám je ošemetné, čtenář ke čtení přistupuje už s očekáváním a neubrání se porovnávání, na druhou stranu tímhle „slibem“ můžete mnohé přilákat nebo na knihu alespoň více upozornit.

Kniha Normálně jiní je v mnohém odlišná od románu Než jsem tě poznala, taková jednodušší verze určená spíše mládeži, na druhou stranu to byl milý příběh s vtipnými dialogy a humorem, který se prolínal s emotivními částmi a dojemným závěrem, u kterého jsem si pobrečela.

Jenomže někdy, jako třeba teď, mi život s potěšením předhazuje skutečnost, že zatímco všichni ostatní jedou na maximum, ženou se kolem mě, dosahují fantastických výsledků, plní si životní cíle a vůbec jdou od úspěchu k úspěchu, já jsem zůstala beznadějně vzadu.



Mně osobně tenhle román skvěle sedl. Celou dobu jsem sice napjatě čekala na problém, kterému mladí hrdinové budoucí čelit a stejně jsem ho ani v nejmenším neodhadla. A v závěru jsem byla dost překvapená, čekala jsem něco úplně jiného, ale jsem ráda, že mé tipy nebyly naplněny, protože o víc, mě celý příběh zasáhl. Kniha je opravdu čtivá, poutavá a svižná. Vykresluje silné pocity dvou zamilovaných lidí, jejichž láska je k sobě připoutala.

Jde prostě o jiný styl vyprávění, než jsme zvyklí od Greena a Moyesové, ale pokud se prostě zaměříte jen na děj a nebudete díla srovnávat, myslím, že se vám příběh prostě musí zalíbit. Jestli máte rádi knihy, které vás chytnou za srdce a nevadí vám romantika, tak Normálně jiní budou knihou pro vás. Já mohu jen doporučit. :)

Ukázka:
Nic bych na tom ale neměnila, protože mě každý den dokáže rozesmát. Svým hlasitým, pronikavým a nespoutaným smíchem a legračními věcmi, které opakuje, často s brutálně geniálním komickým načasováním. Samozřejmě si to neuvědomuje. V tom je její kouzlo. Naučila mě nebrat se tak vážně i to, že rozpaky jsou jen ztráta času. Ani nevím, kolikrát někomu zakroutila zadkem před nosem nebo otevřela na veřejnosti dveře od záchodu, když jsem trůnila uvnitř s kalhotkami u kotníků. Dloubá, pošťuchuje a chytá neznámé lidi. Už si pár lidem sedla na klín a nutila je políbit jí ruku, jako kdyby byla královna a oni její poddaní.  Naučila jsem se být trpělivá a pochopila jsem, že odsudky ostatních si připouštějí jen nejistí lidé. Ale hlavně jsem se naučila bezvýhradné lásce.

Hodnocení: 4,7/5
Velice děkuji nakladatelství Cosmopolis za poskytnutí tohoto dojemného recenzního výtisku!

7 komentářů:

  1. Vypadá to jako svěží letní příběh. Asi knihu zvážím jako společnici na dovolenou :) Do teď jsem o ní neslyšela, takže díky za doporučení.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemáš zač, jsem ráda, že jsem pomohla. :)

      Vymazat
  2. Tohle byla tak nádherná knížka! Nejdřív jsem se do ní nemohla začíst, ale pak jsem se od ní zase nemohla odtrhnout :-) Naprostá nádhera, ale ten konec? Zlomil mi srdce! A jsem ráda, že nejsem jediná kdo uronil slzu :-D Krásná recenze ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprosto s tebou souhlasím. Ten konec jsem nerozdýchala, slzy nešlo zastavit. Smutný, ale zároveň krásný příběh. :)

      Vymazat
  3. Pěkná recenze :) Knihu jsem právě dočetla a musím říct, že se mi vážně líbila :) Je trochu jiná, ale přesto mě bavila :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. :) Kniha mě také bavila, milá letní dojemná romanťárna. :)

      Vymazat
  4. Ju, velmi zajímavá kniha, určitě se jí časem přečtu.
    Velmi krásná recenze.

    OdpovědětVymazat