Kirke

Kirke je fantasy příběh plný řecké mytologie a nezdolné hlavní hrdinky. Zmiňovaná kniha vyšla v rámci Velkého knižního čtvrtku a pyšní se nádhernou obálkou a poutavým dějem.

Oficiální anotace:

V paláci boha slunce Helia, nejmocnějšího z Titánů, se narodí dcera. Malou Kirku všichni považují za nedochůdče - nevládne na první pohled zřejmou mocí jako její otec ani zlomyslnou krásou jako její matka. Teprve když se pokusí zahnat samotu mezi smrtelníky, zjistí, že přece jen dostala do vínku jisté nadání - čarodějnou moc, jež jí dovoluje měnit sokyně v příšery a postavit se samotným bohům. Román Kirke se svými plnokrevnými postavami, podmanivým jazykem a stránkami plnými napětí nabízí mistrovsky zpracovaný příběh o rivalitě mezi příbuznými, palácových intrikách, lásce a ztrátě a přináší svědectví o nezdolné ženské síle ve světě ovládaném muži.

Jde o hluboký příběh o hledání sebe sama. Hlavní hrdinka prochází mnohým, zažívá toho ve svém dlouhém životě opravdu hodně. Jedná se o zajímavě pojaté řecké mýty.

Kirke je plná antických hrdinů, nechybí nestvůry, bohové, mytické bytosti či neobvyklá a rozdílná prostředí. V knize je spousta dalších dílčích příběhů a legend. Takže na čtenáře čeká opravdu hodně nevšedních dílčích dobrodružství.

Samotný děj zabírá velice dlouhý časový úsek a s hlavní hrdinkou Kirke prožijeme mnoho let a tak se s ní lépe sžijeme a více ji tak poznáme. Vidíme, jak se vyvíjí její osobnost i názory.  Poutavé čtení, které mě navíc obohatilo a donutilo k zamyšlení.

„Prometheus byl bohem věštby. Musel vědět, že bude potrestán i jak se to stane. Přesto to udělal.“

Tuhle knihu s krásnou obálkou jsem četla na etapy a musela jsem si ji kouskovat, abych ji pořádně vnímala. Protože v podstatě pořád se něco děje.

První polovina knihy mě udržovala v neustálém napětí a soustředění, na každé stránce docházelo k zajímavým skutečnostem, ale druhá půlka příběhu najela do konstantních kolejí a chvílemi se projevilo pomalejší tempo knihy. Rozhodně nejde o jednoduchý příběh, u kterého člověk zrelaxuje.

Uvnitř knihy na čtenáře čeká mapa a to Kirčina domova zvaného Aiaia.

Pokud vás fascinuje řecká mytologie tak určitě sáhněte po téhle knize, která vás jistě nezklame. Jde o barvitě popsané dílo sepsané velice schopnou autorkou, od které si taktéž můžete přečíst zajímavou Achilleovu píseň a opět se vrátit mezi antické hrdiny.

Achilleova píseň je samostatným románem, který obdržel ocenění Orange Prize.Kniha se nese v duchu žánru LGBT a jde o romantické převyprávění srdcervoucího příběhu o slavném Achilleovi z netypického pohledu jeho věrného druha Patrokla. Kniha vypráví o jedné velké lásce. Epické dílo o téměř neporazitelném válečníkovi, kterého pomsta stála život.

Pak jsem ale zjistila, že dokážu silou vlastní vůle ohnout svět, stejně snadno, jako když se luk ohýbá tlakem šípu. Udělala bych toho tisíckrát více, jen abych si tuto moc udržela. Napadlo mě, že právě tak se možná cítil Zeus, když poprvé uchopil blesk.

Co se týká Kirke jde o přiblížení osudu jedné silné, osamělé nesmrtelné bytosti, která byla poslána do vyhnanství. A na své cestě prožila mnohé. Příběh je určený spíše ženám, je zde cítit nenásilnou formou feminismus. I když nepochybně může zaujmout i mužské publikum především ty, kteří mají blízko k antice.  

Madeline Miller je americká autorka žijící v Pensylvánii. Získlala tituly z klasických studií a přednáší i doučuje latinu, řečtinu a dílo Williama Shakespeara. Její první román Achilleova píseň v roce 2012 se stal bestsellerem a dostal ocenění Orange Prize for Fiction.

Ukázka:

Všichni odešli do temných polí, kde ruce nemohou spočinout na ničem pevném, kde už se nohy nedotýkají země. Kéž bych u toho byla, napadlo mě. Co by se tím změnilo? Hermes měl pravdu. Každým okamžikem umírali další smrtelníci na ztroskotaných lodích, mečem, ve spárech divokých zvířat a pod rukama zdivočelých mužů, na nemoci, z nedbalosti a sešlostí věkem. Byl to jejich osud, jak mi kdysi vysvětlil Prometheus, příběh, kteří měli všichni společný. Nezáleželo na tom, jak se v životě prosadili, jak byli báječní nebo jaké divy vytvořili, nakonec se vždycky proměnili v prach a dým. Zato každý malicherný, nanicovatý bůh se mohl dál nadechovat svěžího vzduchu, doku na nebi nepohasnou hvězdy.

Hodnocení: 3,9/5

Děkuji nakladatelství Slovart za poskytnutí recenzního výtisku!