Konzul pletichaří proti Charlotte, která si musí udržet svoji pozici. Jelikož její dobré jméno je opět zpochybněno. Zdá se, že boj o moc nikdy nekončí. Tessa kromě informací o svém původu tíží i její obrovské city k Jemovi a Willovi. Jemův zdravotní stav se neustále zhoršuje. Zato Will se konečně postavil tváří v tvář kruté kletbě, která mu komplikovala celý jeho život a snaží se odčinit příkoří, které svým blízkým způsobil, ale není již na nápravu pozdě? Největší hrozbou ovšem zůstává Magistr, který je den ode dne silnější, jeho vojsko mechanických strojů se rozrůstá a on je blíž svému cíli vyhladit všechny lovce stínů. Navíc hodlá získat Tessu a spolu s ní zničit vše, co mu bude stát v cestě. Válka se neúprosně blíží.
Nikdo nechápe, co cítíte, jen já, a nikdo nechápe, co cítím já k vám, nemůžeme to tedy cítit společně?
Příběh vypráví o Londýně v 19. století. Ukazuje viktoriánskou dobu a její slavné i zapomenuté oblasti. Místa v něm zmíněná jsou některá skutečná a některá neexistující. Například kostel Všech svatých existuje, akorát stojí jinde, dále třeba Carletonovo náměstí neexistuje. Ďáblova krčma existovala, ale v roce 1787 byla stržena. Věrohodně je zde popsán Hyde park či Blackfriarský most. A taková zajímavost - předlohou samotného Institutu se stal kostel st. Bride.
Tessa Grayová je velice zvídavá osoba se slabostí pro knihy. A proto se není čemu divit. Že čtenáři napříč celou sérií dostávají nejrůznější doporučení na literaturu. Hrdinové si totiž navzájem půjčují knihy. Do děje zasahují i staré známé postavy jako je třeba čaroděj Magnus Bane, který je zatažen do problémů hlavních hrdinů.
„Myslím, že až se
budeme rozhodovat příště – protože každé další rozhodnutí je nezávislé na těch
předchozích -, musíme důkladně zvážit nejen důvod k tomu rozhodnutí, ale také
jeho následky a jestli naše volba někomu neublíží.“
Autorka Cassandra Clare je opravdu naprosto neuvěřitelná. Dokáže úžasně vyjádřit a popsat nejrůznější emoce. Její díla čtenáře uhranou. Proslavila se především fantasy hexalogií Nástroje smrti. Od té doby knihy ze světa lovců stínů vyhledávám. Četla jsem je všechny, a i když jsem si opravdu oblíbila i její další série, tak Pekelné stroje jsou pro mě zatím tím nejlepším. A to je opravdu co říct, jelikož Cassandra Clare sepsala opravdu bestsellery.
Tahle fantasy s milostným trojúhelníkem je neskutečně emotivní, přináší boj o moc, nebezpečí, lásku, pomstu i beznaděj. Součástí knihy je krásně zpracovaný rodokmen rodin Carstairsových, Herondaleových a Lightwoodových, aby se čtenář v příběhu a především v postavách snáze vyznal. V díle se objevuje minulost roku 1847, ale i starší datum roku 1273.
„Jem mi vždycky
dokázal dát přesně to, co jsem potřeboval, přesně tím správným způsobem,
dokonce i když jsem sám netušil, co by to vlastně mělo být.“
Jedná se o nové vydání knih, které byly publikovány již v roce 2010. Já si je již dlouhou chvíli chystala přečíst, ale až díky Slovartu se mi tyhle příběhy dostaly do ruky. Za což jsem opravdu vděčná, jelikož jsou mnohem lepší, než jsem doufala. Do světa lovců stínů jsem se definitivně zamilovala.
Na tohle finále jsem se moc těšila. Vážně mě hrozně zajímalo, jak to s hrdiny nakonec dopadne. A autorka mě opět nezklamala. Jednalo se o nejlepší část celé série, kniha mě okouzlila a zároveň rozbrečela. Dech beroucí epilog mě dostal do kolen a já přes slzy neviděla na stránky. Za mě jedno obrovské doporučení.
Ukázka:
„Slíbil, že pomůže?“
zašeptala. „Magnus?“ „Pokusí se, ale – jak se na mě díval – litoval mě, Tess.
To znamená, že není naděje, nemám pravdu? Pokud to i Magnus považuje za
ztracený podnik, nemohu už udělat vůbec nic, viďte?“ Vzala jej za paži. Ani se
nepohnul. Bylo zvláštní stát tak blízko něj, cítit ho poté, co se jeden druhému
celé měsíce vyhýbali a sotva spolu promluvili, Will před ní dokonce i uhýbal
pohledem. A teď stojí před ní, voní mýdlem, deštěm, krví a Willem… „Udělal jste
tolik,“ řekla tiše. „Magnus se pokusí pomoci a my budeme dál pátrat, ještě se
něco může objevit. Nevzdávejte se naděje .“ „Já vím. Vím to. A přece mi srdce
svírá taková hrůza, jako by šlo o mou poslední hodinku. Beznaděj už jsem zažil,
Tess, ale nikdy takový strach. Přestože jsem věděl… vždycky jsem věděl…“ 6e Jem
zemře. Nevyslovila to a nevyřčená slova zůstala viset mezi nimi.
Hodnocení: 4,8/5
Velice děkuji nakladatelství Slovart za poskytnutí recenzního výtisku!
Krásně se ukazuje, že milostný trojúhelník má stále co nabídnout. :)
OdpovědětVymazatV tomto případě, je tomu tak. ;-)
Vymazat