Píseň sirény

 Píseň sirény aneb Princezna musí mít svého prince je fantasy příběh pro mládež, který vydává Ocelot. Tohle nakladatelství má čuch na povedené tituly. Mám od nich načtenou pěknou řádku knih a zatím se mi nestalo, že bych byla zklamaná. ;-)

"A ty si vezmeš prince," dodá. "Toho s hezkou tvářičkou." "Je úplně jedno, jakou má tvář." Pustím její ruku. "Já jdu po jeho srdci." "Tolik srdcí." Hlas má jako anděl. "Brzo je nebudeš mít kam pohřbívat." Olíznu si rty. "Možná," připustím. "Ale každá princezna potřebuje svého prince."

Eliane Midas je princ, který by měl usednout na trůn, ale to ho zrovna neláká. Je to velký dobrodruh, který nevydrží u dvora, ale se svoji milovanou lodí Saad brázdí moře a loví nebezpečné sirény. Více než následníkem je devatenácti letým pirátem a lovcem. Snaží se ukončit dlouholetou válku a úplně zničit vražedné sirény. K tomu by mu mohl pomoci bájný křišťál, který má kouzelnou moc. Vydává se na nebezpečnou cestu, aby ho našel a zabil Královnu moří a její dceru.

Celý život jsem se snažila přesně tím, co ze mě matka chtěla - nejhroznější sirénou ze všech -, abych jí dokázala, že mám právo převzít trojzubec, až nadejde čas. Stala jsem se Zhoubou princů, což je titul, pod nímž mě zná celý svět.

 Lira by měla po matce nastoupit na trůn a tak nezná lítost, lásku ani soucit. Odmalička je tvrdě vychovávaná a učí se lovit a být nemilosrdnou - jiný život dosud nepoznala. Nyní je známá jako Zhouba princů a pokaždé v den svých narozenin ukořistí další urozené srdce, z kterého čerpá sílu. Ovšem po neuposlechnutí matčina rozkazu přišel krutý trest. Lira musí v lidské podobě zabít obávaného Eliana, jinak přijde o srdce ona. Osud tomu chce tak, že Eliane pátrá po Liře a ona po něm. A teď je to, kdo z koho? 

Autorka stvořila zajímavý nepřátelský svět plný nadpřirozena a magie, ve kterém nechybí vražedné sirény či mořské panny. Dozvídáme se něco o minulosti, kultuře, hierarchii i zvycích. Kniha vypráví o dvou hlavních hrdinech o siréně Liře a  lovci Elianovi. Tihle dva se v knize náhodně střídají ve vypravování.  Je škoda, že jednotlivé kapitoly nejsou pojmenovány, aby čtenář hned věděl, kde zrovna vypráví svoji část příběhu.

Muži jako Torik - dobří muži - vidí, čím tahle stvoření mohla být: ženami a dětmi, matkami a dcerami. Ale já vidím jen to, čím jsou: nestvůry a bestie, obludy a ďáblové.

Alexandra Christo je anglická autorka, která se rozhodla psát knihy už ve čtyřech letech, poté, co zjistila, že nemůže být víla. Vystudovala tvůrčí prací a nyní v Londýně pracuje jako copywriterka. Ráda vymýšlí příběhy, nakupuje hromadu polštářů a ochutnává jídla po celém městě. Christo žije s velkým množstvím kaktusů v anglickém Hertfordshiru.

Písně sirén omámí muže, kteří se zamilují a stanou se bezbranými. A sirény je poté utopí a uzmou jejich srdce, které si schovají. V tomhle světě jsou stovky království, tudíž mají "potravy" hodně. Přesto existují i lovci, kteří se nebojí moře od těchto nebezpečných tvorů zachraňovat, i přesto, že je život v moři drsný, krutý i nemilosrdný. Kromě mnoha ostrovů existuje po světě i plno jazyků. Například zakázaný jazyk - psárijština: tím mluví sirény.

"Sirény necítí náklonnost ani lítost," pěnila matka. "Neznáme slitování s našimi nepřáteli. Siréna, která něco podobného pocítí, se nikdy nemůže stát královnou. Navždy zůstane postižená. A jako takové jí nemůže být dovoleno dál žít."

Tahle temná pohádková fantasy kniha má více než tři sta dvacet stran. A hned v úvodu si pro nás autorka připravila úryvek, kde dochází k vraždě prince a je zde popsán rituál sirén. A čtenář je tedy okamžitě vtáhnut do dramatického děje plného legend, vody, magie, zpěvu, námořníků, mýtů, princů i romantiky. Mně osobně tahle young adult kniha moc bavila.  Zaujal mě nebezpečný svět, který autorka vytvořila, líbila se mi obálka a fandila jsem hlavním hrdinům. Začátek mile překvapil, jedině závěr mě trochu zklamal - byl totiž těžko uvěřitelný. Přesto si myslím, že tento čtivý příběh potěší nejen ty, kteří mají rádi mořské panny či sirény. 

Ukázka:

Jako všichni netvoři mohou i mořské panny být smrtelně nebezpečné, avšak zatímco sirény lidi svádí a zabíjejí, mořské panny jsou jimi fascinovány. Kradou laciné cetky a pronásledují lodě v naději, že poklad spadne z paluby sám. Občas životy námořníků ušetří a odplují pouze s ukořistěnými talismany. A když už uzmou srdce, která si my schováváme, nedělají to proto, aby získaly moc. Nýbrž proto, že si myslí, že když jich sní dostatek, možná se samy stanou lidmi. Já mořské panny nesnáším. Po zádech se mi plazí vlasy rudé jako moje levé oko - pouze to levé, samozřejmě, protože pravé oko sirény má vždy stejnou barvu jako její rodné moře. Já jsem se narodila ve velikém moři Diábolos, jehož vody mají barvu jablečné dužiny a  safírů. Od každého trochu a tím pádem ani jedno z toho. A v tom oceánu leží mořské království Kétó. Je dobře známo, že sirény jsou krásné, avšak rodová linie Kétó je královská a s tím se pojí i vlastní druh krásy. Velkolepost ukovaná slanou vodou a vznešení. Naše řasy jsou zrozené z hoblinek ledovců a rty zbarvené krví námořníků. Je až s podivem, že ke kradení srdcí potřebujeme naši píseň. 

Hodnocení: 4,1/5

Velice děkuji Megaknihám za poskytnutí téhle fantasy knihy o sirénách a lovcích!