Sivá krev

 Sivá krev aneb Svět je víc než jed a ostré zuby dravé a věčně lačné bohyně je samostatný fantasy román od české autorky Marie Domské, která vystudovala učitelství. Momentálně učí angličtinu na střední škole  a také se věnuje nehtovému designu. Kromě toho píše knihy, s tím začala již v patnácti letech. V poslední době se zaměřuje především na sci-fi. Její povídky o mimozemšťanovi Kchratovi se objevují v časopisech a antologiích. Novely Kchrat a Voják nepláče dokonce zvítězily v Ceně Karla Čapka.

Dostáváme se do světa, ve kterém se již před tisíci lety rozpoutala válka, která část elfů zavedla pod zem, kde se z nich stali siví vyděděnci. Uctívají hadí bohyni, která po nich chce oběti. A proto jí nosí krev zbylých elfů, kteří se prochází po světě. Siví jsou krutí a ve svém městě se cvičí na to, aby prošli zkouškou dospělosti, která spočívá v zmasakrování, co nejvíce nepřátel. Mají poměrně tvrdý život a přežijí jen ti nejsilnější. V tomhle temném světě si musíte umět krýt záda.

"Kdybych sem nechodil, nikdy bych nezapochyboval o svém životě. Nikdy bych si ani kouskem své mysli nepřipustil, že nemám právo brát životy, jak se mi zlíbí. Byl bych dokonalým zvrhlým synem své černé matky."

Hlavní hrdina je Esmedill Neswerniad, který je pýchou rodiny. Je to velký bojovník, mocný čaroděj a navíc miláček samotné zlé královny. Který se pomalu začíná nesnášet za to, jaký je. Ukrývá svoji změnu před ostatními a je to jeho velké tajemství. Rád by změnit tvrdé zajeté pořádky, jelikož prozřel a tím se pro něj všechno změnilo. Už nechce jako ďábel vystupovat z temnoty a zabíjet. Teď ví, že to jde i jinak.

 Sivá krev je autorčiným románovým debutem. Příběh má přes třista třicet stran a je složený z opravdu dlouhých kapitol. Ve kterých se střídá drsná přítomnost s vypravovanou minulostí. Která čtenáři ukáže události, které vedly k odkryté realitě.

I ze zloby, zášti, z nepřátelství může nakonec rozkvést něco překrásného, pokud se z toho poučíme. Pokud je to ten okamžik, kdy se budeme chtít změnit." 

Čtenáři je nabídnut rozmanitý svět plný nejrůznějších ras, které mezi sebou bojují. Sivá krev přináší jedno velké dobrodružství krutého prince, který se dokázal změnit. V knize nechybí spousta legend, zrada, přátelství, magie, bohové, souboje či láska.

Sivá krev mě okamžitě nalákala zmínkou o elfech. Jelikož tyto bytosti cíleně v příbězích vyhledávám. A navíc jsem chtěla dát šanci dalšímu českému autorovi. Od Marie Domské jsem totiž doposud nic nečetla.

 Jedná se o temnou knihu plnou krve a soubojů, které jsou dopodrobna popsané. V díle vystupují mnohé bytosti a potvůrky. Autorka použila nezvyklé vyprávění příběhu. Kdy jsou čtenáři předneseny hrůzné události a sám hlavní hrdina vypráví, jak k nim vlastně došlo a co tomu předcházelo. Aby se nakonec příběh spojil v nečekané vyústění. Musím připustit, že mi nejprve celkem vadilo, že jsem věděla, kam jednotlivé události vlastně směřují. A přišlo mi, že mě tak nic nemůže překvapit, ale autorce se to nakonec podařilo. A tohle vypravování mi vlastně přišlo velice svéhlavé a neobvyklé.

Nahlodala mu mysl několika dvojsmysly a polovětami a pak ho nechala se v těch hádankách topit. Když na ni jednou udeřil, proč tohle dělá, řekla, že její slova jsou jen jako voda. Buďto mu podryjí kořeny, nebo jimi bude růst.

Bohužel mi dlouho trvalo porozumět stvořenému světu. A pochopit jeho zákonitosti. V podstatě celý příběh jsem v něčem tápala, ať už to byly zásadní informace nebo detaily. Navíc ani samotní hrdinové mi nepřirostli k srdci a bohužel mi bylo jedno, jak to s nimi nakonec dopadne. Přesto autorce nemohu upřít, že stvořila zajímavý a krutý svět plný příšer, hadích pomocníků, kněžek a legend. Na české poměry vlastně povedený fantasy příběh plný šedých elfů žijících pod povrchem žijících v klamu. Kdo nemá načtené jiné příběhy, může být nadšen, já osobně mám jiné oblíbence s elfí tématikou. Ale nezvyklému vyprávění příběhu tleskám. Nakonec mě velmi mile překvapil. 

Ukázka:

Had toho ale dokázal mnohem víc a Esmedillova výuka magie se od té chvíle výrazně změnila. Královna přejela prsty každý tah černou barvou na jeho šedé kůži, jako by zkoumala ukrytou magii, a pak ho odvedla k vaně. Z hladiny se líně odlupovala pára a pluly po ní až příliš pravidelné vlnky. Dva posvátní rodoví hadi, uvědomil si Esmedill, ale strach neměl. Hrál si s nimi už jako malé dítě a nikdy mu neublížili. Měřili více než dva metry a jejich tělo bylo tlustší než Esmedillova paže. Esmedill se ponořil do té teplé temnoty a okamžitě ucítil dotek jejich hebké kůže. Jak klesal hlouběji, sevřeli mu pas a ruce. Namočil si i krátké vlasy vzadu na zátylku a do nosu jej udeřila pronikavá ostrá vůně, až se mu zatočila hlava. Jeden z hadů se mu po hrudi vyšplhal výš a obtočil svoje tělo kolem Esmedillova krku.

Hodnocení: 2,9/5

Velice děkuji nakladatelství Host za poskytnutí recenzního výtisku!