Nejlepší knihy čtené v roce 2017

Konečně jsem si našla chvíli času a rozhodla jsem se sepsat článek o těch nejlepších knihách, které se mi podařilo za rok 2017 přečíst. Půjde o výběr z 88 knih, které jsem za minulý rok přelouskala. :) Je to tedy o osm knih méně než rok předcházející, ale stejně jde o pěkné číslo. ;-)

V roce 2017 to u mě na plné čáře vyhrála Jiskra v popelu, tentokrát si mě naprosto získala jiná série a jiná autorka. Vítězem je pro mě:

Dvůr mlhy a hněvu - naprostá dokonalost. Já téhle sérii naprosto propadla a nebojím se to přiznat. Maasová je neskutečně talentovaná autorka a já se moc těším, až se pustím do druhého dílu Skleněného trůnu (dostala jsem ho k Vánocům), věřím, že budu stejně nadšená. Myslím, že nemá cenu Dvůr představovat, ale kdyby přeci jen někdo chtěl vědět víc, může si přečíst recenzi. :)

Císařovy čepele jsou pro mě velkým překvapením. Lze jen těžko uvěřit, že jde o debut. Už dlouho dobu mě žádná fantasy tolik neuchvátila jako právě tenhle krutý příběh o třech sourozencích. Brian Staveley prokázal, že je výborný vypravěč, jeho kniha má spád, nechybí napětí, dobrodružství ani akce. Dílo má přes 400 stran, ale já si přála, aby bylo mnohem delší. Císařovy čepele jsou propracovaným dílem s velkým množstvím postav a fantastickým prostředím, které obývá celá řada tvorů a kde nechybí krutý boj a temné nástrahy. 

Šest vran 
Nejdřív jsem si myslela, že se na seznam dostane Griša, ale Šest vran se mi nakonec líbilo o trochu víc. Přesto obě série mají své kouzlo. U Šesti vran nevím, co mám vychvalovat dřív, jestli akcí nabitý děj nebo to nádherné zpracování. Kniha je prostě krásná, jak z vnějšku tak vnitřku. Autorka prokázala, jak velkou má fantazii i smysl pro dramatičnost. Mezi hrdiny navíc panuje ta správná dráždivá chemie, Bardugo odvedla skvělou práci. Více v recenzi.

Illuminae i Gemina jsou jasnou volbou. Jakmile se mi do rukou dostaly tyhle dvě krásky, věděla jsem, že čtení bude jízda a taky že byla. To netypické zpracování mě dostala hned v začátku, hrozně mě bavilo a přidalo knize na čtivosti. Design je originální, jedinečný a tahle série prostě vyčuhuje z řady ostatních titulů a to nejen svými rozměry. Kniha je koncipována jako taková složka složená z nejrůznějších důkazů, které vám osvětlí, co se vlastně stalo. Čtenář je vlastně takovým detektivem, který pátrá, vyšetřuje a postupně odhaluje pravdu. Vše je servírováno postupně a o zvraty není nouze.

Tak tohle byly zástupci jasných pěti hvězdiček a velkého doporučení. Pokud vám knihy ještě nestačily, tak přidám několik dalších tipů. :)

Já jsem prostě fanynkou vesmírných sci-fi příběhů, takže se nemůžete divit, že zde jmenuji právě Diabolika, který podle mého názoru má jednu z nejhezčích obálek minulého roku. :) Více v recenzi.

Jiný svět to bylo opravdu nečekaně strašně dobré. Z nějakého mně neznámého důvodu jsem si oblíbila knihy o počítačových hrách, přitom v reálu pořádně nevím, co je wowko. :D Už kniha Erebus mě dostala od prvních stránek a to samé platí pro Jiný svět, který teď na brigádě v knihkupectví vřele doporučuji.

Tahle fantasy z prostředí herního světa nabízí propracované prostředí, sympatického a inteligentního hrdinu, spoustu akce v ději, zároveň překvapivé události a vyhrocené konflikty. Tenhle sci-fi příběh je zasazen do ruského prostředí a odehrává se v budoucnosti ve třicátých letech jednadvacátého století. Technologie a věda jsou na mnohem vyšší úrovni a mnohdy se stává, že se hráči nechávají natolik unést herním světem, že už uvnitř zůstanou nastálo. Jejich tělo upadne do kómatu a mysl se přesune do rozehrané hry.

Jiný svět je psaný čtivě, napínavě a nechybí v něm pořádná akce. Pro fanouška virtuálního světa je tato kniha trefou do černého. Ale jak vidíte, tak dokáže zaujmout i dívku, které online hry nic neříkají. Dmitrij Rus prokázal, že umí psát velmi poutavě a vtáhnout čtenáře do virtuálního světa, který nebude chtít opustit. Varování: jde o návykové čtení!

zdroj

Já bych úplně zapomněla na Papírovou princeznu a to by byla škoda. Série Royalové je skvělá oddechovka, která upoutá, rozněžní i pobaví. Papírová princezna je takovou moderní verzí dobře známé Popelky. V tomto případě nesnesitelné nevlastní sestry nahradili neodolatelní, fascinující a zároveň pyšní Royalové, kteří hodlají Elle pobyt v jejich domě, co nejvíc znepříjemnit a daří se jim to skvěle.

Tenhle román pro dívky zaujme nejen značkovým oblečením, rozlehlými sídly nebo limuzínami, ale především neodolatelnými, i když poněkud namyšlenými mužskými hrdiny, kterým nechybí vyrýsované svaly.

A teď musím zmínit i knihy, které se objevují v žebříčkách největších zklamání roku 2016. Je to Caraval a Čáry života. Mnoha čtenářům se nelíbily, ale já prostě musím jít proti proudu. Já jsem si čtení těchto příběhů užila a oběma dílům jsem dala 5 hvězdiček. Tak přiznala jsem to a ulevilo se mi. ;-)

Mám ještě jedno přiznání, s kterým většina z vás nebude souhlasit, ale v tomhle roce jsem byla nějak zklamaná z druhých dílů mých oblíbených sérii, od kterých jsem očekávala víc, než jsem dostala. Asi nejvíc jsem se těšila na pokračování Jiskry, které bylo dobré, ale nesedla jsem si z něho na zadek. Ten samý pocit jsem měla i z druhého díly Griši i Císařových čepelí a to jsem byla v obou případech z jedničky úplně nadšená. Sestupnou tendenci jsem zaznamenala i Školy dobra a zla.

Jaký je váš seznam nejlepších knih roku 2016? Jaké příběhy vám nejvíce utkvěly v hlavě?