Bubny podzimu

Bubny podzimu jsou čtvrtým dílem rozsáhlé a všemi fanoušky opěvované série o obrovské životní lásce a útrapách spojených s životem. Tento historický, dobrodružný a především romantický příběh se vryl mnoha čtenářům do srdce a zanechal v nich svoji nesmazatelnou stopu.

„Myslíš, že tě někdy omrzím?“ zamumlal.

„Zrovna jsem přemýšlela o tom samém, akorát z tvojí strany.“

„Mohl bych tě znát celý život a stále bych tě miloval.“

Jamie a Claire jsou téměř bez prostředků a navíc na neznámém místě. Snaží se začít znovu s čistým štítem, usadit se a postarat se o sebe navzájem. Naštěstí má Jamie v Americe tetičku, která je uvítá s otevřenou náručí, ovšem musí čelit novým nebezpečím – divokým zvířatům, nahněvaným indiánům a stanou tváří v tvář otroctví, které především Claire velmi nelibně nese. 

V budoucnosti se Brianna a Roger stále oťukávají, jsou v mnohém odlišní, ale přesto je to k sobě táhne. Každý z nich má život v jiné části země, snaží se vídat, ale jejich povinnosti jim to moc nedovolují. Jen díky hlubokému citu se zatím neodcizili. Roger se velmi těšil na společně strávené léto, ovšem Brianna nepřijela a tak se jí její milý vydává hledat.

Další pokračování neobyčejného příběhu zamilovaného páru Jamieho a Claire nás zavede nejen do Charlestonu, kde celý příběh začíná. ale prozkoumáme hned několik míst a oblastí.  Kniha mapuje dobu od roku 1767-1770. A druhá časová linie se týká let 1969-1971.

Přepadl mě pocit obrovské zranitelnosti a zároveň bezpečí. Ale je pravda… že takhle jsem se s Jamiem Fraserem cítila neustále.

Tenhle historický román nám přiblíží zvyklosti a tradice doby, opět mě překvapilo několik rozporů, které by mě vlastně ani nenapadly, že v té době platily. Zajímavá je nejen móda, ale i jídlo a především kultura. V Bubnech podzimu se autorka zaměřila na samotné osidlování Ameriky, vytlačování indiánu a otroctví. Opět jsou v díle silné okamžiky, které autorka umí čtenáři správně podat.

V knize se střídají dvě časové linie 18. století a 20. století. Hlavní hrdiny od sebe dělí bezmála 200 let.  Kniha je složená z 12 částí a 71 kapitol. Součástí knihy je i propletený rodokmen, který čtenářům pomůže lépe se orientovat v příbuzenských vztazích. Vtipné momenty v příběhu se střídají s koketními okamžiky, které zase nahrazují emotivní části. Kniha je plná překvapení, dobrodružných chvilek i hrůzostrašných momentů.

„To tvůj kilt ve mně vyvolává touhu povalit tě na podlahu a spáchat hřích.“

Nečekaně mě tentokrát bavily spíše kapitoly o Brianně a Rogerovi, ty jsem si maximálně užívala. Přinesly do děje vítané oživení, příběh Jamieho a Claire je sice opravdu romantický, ale v podstatě uzavřený, nemohou se již nikam významně posunout. Už jsme s nimi zažili, kde co a známe je jako vlastní ponožky. Zato Bianna s Rogerem jsou zase úplně něco jiného, nového a neokoukaného.

Bubny podzimu jsou nejtlustší knihou, kterou jsem kdy přečetla. Rovnou se přiznám, že její šířka mě hodně vyděsila, ale věděla jsem, že Diana Gabaldon mě nezklame. A měla jsem pravdu, kniha byla opět velmi čtivá a napínavá. Od poloviny příběhu jsem se nemohla odtrhnout od čtení, dokud jsem nezdolala poslední kapitolu. Jde o opravdu návykový příběh, který jsem si oblíbila.

Znovu jsem obdivovala, jak umí Gabaldon udržet čtenářovu pozornost i přes fakt, že má kniha 1 168 stránek. Vytkla bych jen chyby v textu a příště bych uvítala více prostoru pro Briannu. Claire a Jamieho bych klidně poslala na odpočinek, už si užili své a svoji chvíli na výsluní by si zasloužily i jiné postavy.  ;-)

„Co to v sobě máš, že si před tebou chce každý chlap, kterého potkáš, během pěti minut svlékat kalhoty?“

Po dočtení jsem prostě hrozně zvědavá na pokračování, naštěstí knihkupectví Omega už pilně připravuje další díl tentokrát s názvem Hořící kříž, na který už se velmi těším. Určitě to bude zase pecka!

Diana Gabaldonová je autorkou oceněné ságy Cizinka, popsané magazínem Salon jako „nejchytřejší historický sci-fi dobrodružný a romantický příběh, jaký kdy napsala držitelka titulu Ph.D.“. Americká autorka se může pyšnit třemi akademickými tituly. Dříve se živila jako profesorka na univerzitě a sepsala několik vědeckých článků a učebnic. Se svým manželem Douglasem Watkinsem má tři děti, dnes již dospělé, a většinu času tráví ve Scottsdale v Arizoně. Proslavila se svojí debutovou knihou Cizinka, která si získala srdce mnoha čtenářů po celém světě.

Ukázka:

„Byl jsem mrtvý, moje Anglánko… a přitom jsem tě celou tu dobu miloval.“ Zavřela jsem oči a ucítila na rtech lechtivé stéblo, lehké jako dotek slunce a vzduchu. „Já jsem tě milovala,“ hlesla jsem. „A vždycky budu.“ Tráva spadla na zem. I přes zavřené oči jsem cítila, jak se ke mně naklonil a přitiskl rty k ústům. Byly horké jako slunce, lehké jako vzduch. „Dokud jsem ty i já naživu… jsme jedno tělo,“ zašeptal. Prsty se mě dotkl ve vlasech, na bradě, krku a prsou. Dýchala jsem jeho dech a rukou ho hladila po těle. „Až moje tělo zanikne, moje duše bude stále tvá. Claire… s vírou v nebesa ti přísahám, že mě od tebe nic neoddělí.“

Hodnocení: 4,5/5

Velice děkuji nakladatelství Omega za poskytnutí tak skvělého recenzního výtisku, knihu můžete zakoupit zde!

Jste také fanoušci série Cizinka? Nebo koukáte na seriál?