Jeho a její

 Jeho a její aneb Každý příběh má dvě strany. A to znamená jediné. Někdo vždycky lže. Autorka je Alice Feeney, která je novinářka a spisovatelka. Pracovala například pro BBC News jako reportérka, producentka a editorka. Žila v Sydney, Londýně a nyní se usadila na anglickém venkově s manželem a psem. Autorka sepsala již několik úspěšných románů, v českém překladu vyšla kniha Kámen, nůžky, papír a nyní Jeho a její.

Všichni máme svá tajemství a některá neprozradíme ani sami sobě.

Anna si toho hodně prožila. Dodnes nemá čisté svědomí, tíží ji minulost, kvůli které utekla z domova. Ale neštěstí se ji nevyhnulo ani v dospělosti. Přišla o milovanou dceru a poté skončilo i její manželství. Stala se z ní alkoholička, která jednou za čas mívá okno. A neví, co dělá. Při životě ji drží její vysněná práce, do nedávna byla hvězdou - hlasatelkou. Ale nyní se vrací z mateřské dovolená kolegyně a z Anny tak bude opět jen reportérka.  

A první reportáž je hned vražda ženy, kterou Anna zná. A s kterou měla společnou temnou minulost. Navíc se vražda stala v rajonu jejího bývalého manžela Jacka, tedy šéfa oddělení závažných zločinů. S kterým se tak bude muset potkávat. Jack se ještě nevzpamatoval z jejich rozvodu a líně proplouval životem. V jeho městečku se totiž nic vážného nestávalo, až doposud. Je přivolán na místo činu, kde okamžitě poznává ženu, kterou byla zavražděna. Jak Anna, tak i Jack mají svá tajemství.

Tohle je jiné. Nikdy předtím jsem nevyšetřoval vraždu někoho, koho znám. A tuhle ženu jsem znal dobře. Strávil jsem s ní včerejší noc.

Jednotlivé kapitoly jsou uvozené dnem v týdnu, ve kterém se odehrávají a nechybí ani čas. Ve vypravování se střídají dva hlavní hrdinové. Části nazvané ON vypráví Jack Harper - detektiv vrchní inspektor, který vyšetřuje zločiny a ONA je jeho bývalá žena Anna Andrewsová - hlasatelka a reportérka. A nakonec tu máme kapitoly psané kurzívou z pohledu vraha, který je inteligentní a umí se přizpůsobit a změnit své chování i visáž.

Překvapivé, nečekané a nepředvídatelné takhle bych popsala dílo Jeho a její. Jedná se o zamotané tajemné čtení, ve kterém dochází k plánovaní vražd a pomalu se odkrývá temná minulost. Tohle byla pořádná jízda. Autorka mě velice mile překvapila. V díle nechybí alkoholismus, demence, sebepoškozování, ale svoji roli hraje i pomsta, která může být i sladká. 

Všichni jsme na něčem závislí: na penězích, úspěchu, sociálních sítích, cukru, sexu.... seznam možností je nekonečný.

Příběh začíná šokujícím začátkem, které mě okamžitě zaujal a s očekáváním jsem četla dál. Postupně pomalu odkrýváme pravdu a zjišťujeme, co se vlastně doopravdy stalo. Ve vypravování se střídají dva hlavní hrdinové - bývalý manželský pár. A do toho se v knize prolínají úryvku z pohledu vraha, která ukazují jeho pokřivený pohled na svět a to, že nemá nastavený morální kompas.

Jeho a její je příběh, který mě velmi mile překvapil. Nečekala jsem, že mě tolik zaujme a hlavně, že bude tak nepředvídatelný. Vůbec jsem nevěděla, co mohu od autorky čekat. Styl Stacey Feeney se mi trefil do vkusu. Zase po delší době originální a čtivý thriller s detektivní zápletkou. Knihu jsem skoro nemohla odložit, zajímalo mě, jak to celé dopadne a nakonec jsem byla velmi překvapená celým vyvrcholením. 

Pokud autorčin styl zaujal i vás jistě vás potěší, že nakladatelství Cosmopolis vydalo ještě příběh nesoucí název Kámen, nůžky, papír. 

Ukázka:

Lidé možná znají mou tvář, dokonce i moje jméno, ale nikdy nepoznají mé pravé já. Nikdo ho nezná. Se skutečnými myšlenkami a pocity uvnitř mojí hlavy jsem byla vždycky sobec - s nikým se o ně nedělím. Protože nemůžu. Existuje verze mého já, ke které nikoho jiného nepustím. Někdy si myslím, že tajemstvím úspěchu je schopnost přizpůsobit se. Život málokdy zůstává stejný a já si často musím vytvářet novou identitu, abych s ní udržela krok. Naučila jsem se měnit svůj vzhled, svůj život... dokonce i svůj hlas. Také jsem se naučila, jak zapadnout, ale neustále se o to snažit je už víc než jen nepříjemné - doslova to bolí. Protože prostě nedokážu zapadnout. Snažím se uhladit svoje ostré hrany a zamaskovat ty nejzřetelnější rozdíly mezi námi, ale nejsem stejná jako vy. Na planetě žije přes sedm miliard lidí, a přesto se mi nějak podařilo cítit se celý život osamělá. Přicházím o rozum, a není to poprvé, ale příčetnost nás často opouští a pak se zase vrátí. Lidé budou říkat, že jsem ztratila nervy, že mi přeskočilo, že jsem vyšinutá.

Hodnocení: 4,4/5

Velice děkuji nakladatelství Cosmopolis za poskytnutí recenzního výtisku!