Půlnoc je nejtemnější hodina

 Půlnoc je nejtemnější hodina je mysteriózní thriller od americké autorky Ashley Winsteasové, která získala doktorát ze současné americké literatury. Zatím jí vyšlo pět románů napříč žánry.

Ruth Cornierová je poslušná, přehlížená, tichá, stydlivá dcera kazatele, která nemá kamarády. A před realitou utíká do světa knih. Cítí se osamělá a prahne po lásce. Když se konečně dočká prvního rande, šíleně se zvrtne, ale získá kamaráda. Everett je sice samotářský podivín, který se neustále potuluje v lese, ale pro ni je hrdina, který se stává jejím přístavem. Samota ji tížila, ale nyní má někoho s kým se chrání navzájem. Nenávidí své rodiče, kteří ji dusí a nedovolují jí uniknout.

Kdyby v tu chvíli Everett otevřel oči a požádal mě, ať pro něj něco udělám, neváhala bych ani minutu. Byla bych schopná udělat, cokoli by si přál. Ano, jako nějaký netvor.

Je to tajemný příběh odehrávající se v městečku Bottom Sprins, kde se všichni znají a žijí v uzavřené komunitě. Je to tu malebné, ale prohnilé. Pokřivený systém vedený muži potlačuje ženská práva. Ženy jsou neustále pod drobnohledem a musí snášet krutost a nespravedlnost. Lidé ve městě jsou pověrčiví a když se začnou objevovat těla v bažině. Přiživí to jejich strach z Plíživce, bytosti, která chytá hříšníky. 

"Díky bolesti víš, že jsi ještě naživu, Ruth. Není to něco, čeho by ses měla chtít zbavit."

Postavy se v díle vyvíjí, prošly si nejen tvrdým dětstvím, ale i týráním. Především u Ruth začíná převažovat vzdor nad zodpovědností. Silné řetězy, které ji držely se rozpadají. Realita ji nutí bojovat, jinak bude ztracena. Na úplném konci jsou k nalezení otázky pro čtenáře a navíc zajímavý rozhovor s autorkou, ve kterém toho hodně rozebere a čtenář tak lépe porozumí textu, přínosné informace obsahuje. Součástí textu je častý odkaz na román Stmívání, který je hrdinku ovlivňuje.

Půlnoc je nejtemnější hodina je temný, chaotický, zvrácený, milostný příběh. Ve kterém se mísí fikce s realitou. Důležitou roli v něm hraje morálka. Příběh pojednává o antihrdinech a vyděděncích. Kteří si vytváří vlastní hodnoty a odmítají přijímat společenské zákony z domova. Protože to, co muži u moci ostatním předkládají jako správné, podle nich není. Polemizuje se v knize hodně o tom, co je špatné a co je dobré. Kniha se se čtenáři loučí otevřeným koncem a je tedy na nich, ať rozhodnou, co si hrdinové zaslouží.

Jeho kůže není opálená a posetá pihami jako ta moje, ta jeho září jako perla, jako uvězněný měsíční svit. Vlasy má tmavé s rozcuchané a jeho oči jsou ještě temnější. Takové ty temné oči, které vás do sebe vtáhnou.

 Jedná se o samostatný román na motivy mých oblíbených knih Stmívání a Kde zpívají raci, což mě spolu s krásnou obálkou právě nalákalo ke čtení. Autorka si hraje se čtenáři a záměrně je svádí k určitým teoriím. V ději nechybí  silná víra, pokroucené hodnoty, obětování, morálka, pověry, vzdor, tajemství, hříchy, obřady, či paranoia. Popravdě jsem od příběhu dostala něco jiného, než jsem očekávala. A i když to bylo ponuré a místo drsné čtení, ve kterém čtenáře autorka nechávala tápat a udržovala jejich zvědavost, čtení mě bavilo. Winsteasová navíc zvolila netypické protagonisty, kteří se pohybovaly za hranou zákona. 

Velice děkuji nakladatelství Jota za poskytnutí recenzního výtisku!