Krycí jméno E219

Krycí jméno E219 je drsný příběh (nebojím se nazvat ho přímo krvákem), který je plný smrti a nakažených lidí. Odehrává se v budoucnosti v ulicích amerického Las Vegas.

Stojí mi to vůbec za to? Kolik lidí je vlastně vůbec potřeba na založení nové civilizace?

Jde o tenoučký příběh rozkládající se na 179 stránkách. Kniha se dá v klidu přečíst přes jedno odpoledne. Taková jednohubka -  opravdu krátká kniha složená z prologu a dvou částí. Děj je vyprávěn ich-formou z pohledu hlavního hrdiny Erika. Wilsona.

Úvod tohoto díla vznikl původně v rámci literární soutěže, kterou s ním autorka vyhrála. Později se rozhodla tento příběh rozpracovat a to zejména kvůli hlavnímu hrdinovi, kterého si velmi oblíbila. Podle množství krve by nikdo nepoznal, že za dějem tohoto drastického příběhu stojí teprve 15 letá křehká začínající autorka.

Krycí jméno E219 je postapokalyptický příběh, který vypráví o mutujícím viru, který se vymkl kontrole. Lidé po celém světě umírají a vše postupně kolabuje. Hlavní hrdina se snaží ze všech sil přežít mimo zdi věznice, ze které byl vyhozen a nechán napospas nepřátelskému prostředí. Lidé místo toho, aby si navzájem pomáhali, si jdou po krku i nakažení a jsou připraveni kdykoli zaútočit a rozšířit tak svoje řady.

„Ta je taky mrtvá, infekce z rány bránila srážení krve, takže vykrvácela cestou sem. Nechtěl jsem ti to říkat, abych tě zbytečně nerozhodil.“ prohmatává mi prsty okolí rány.

Potenciál v knize byl velký, ale bohužel nebyl naplněn. Nápad dobrý, ale zpracování bohužel pokulhávalo, na druhou stranu na to, že je autorce teprve 15 let, je to dobrý start. Věřím, že nám v budoucnu ještě ukáže, čeho je schopná.

V knize mi chyběla nejen gradace děje, ale především popisy prostředí a postav. Jednotlivé hrdiny jsme si nemohli pořádně oblíbit, protože jsme je neměli čas blíže poznat, o charakterových vlastnostech ani nemluvě. Autorka mohla knihu více a podrobněji rozpracovat a především prohloubit věrohodnost postav, o kterých v podstatě nic nevíme. Autorka sama v pořadu Všechnoparty přiznává, že má problém s vykreslením charakteru hrdinů a proto je radši brzy nechá zabít, aby se nemohly vyvíjet. Což je poměrně drastické řešení problému.

„Nákaza se šíří, lidé umírají, nebojíš se, že budeš sama muset někoho zabít, nebo že oba umřete na ten bordel?“

Na tomto krátkém díle je opravdu znát, že ho psala začínající autorka, která ještě není vypsaná.  Úvod, se kterým Terry Shaft vyhrála literární soutěž, byl zdaleka nejlepší částí celého příběhu. Zbytek děje všude stříká krev, hlavního hrdinu někam zavírají a všichni kolem něho umírají.

zdroj

„Tak to sis zkusil naposled,“ prohlásí a schytám velkou ránu pěstí do čelisti, málem mi ji tím vyhodí. Naštěstí ale drží.

Krycí jméno E219 je dílo 15 leté české autorky Terezy Hřídelové, která píše pod pseudonymem Terry Shaft. Nejprve knihu chtěla vydat anonymně bez své fotky a medailonku, aby si jí nikdo s tímto dílem nemohl spojit, kdyby se za něj v budoucnu styděla. Takže se nakonec rozhodla pro pseudonym Terry Shaft, což je anglický překlad jejího českého jména. Tereza studuje gymnázium a momentálně pracuje na dalším svém díle. Ráda by se i v budoucnu živila psaním. Tak uvidíme, jak se bude její tvorba vyvíjet.

Děkuji nakladatelství Cosmopolis za poskytnutí recenzního výtisku!
Hodnocení: 2/5

Ukázka:

20. listopadu večer

ÁÁÁ! Můj poskok vypustil do světa vakcínu! A já se nakazil svým vlastním virem! Ta bolest je nesnesitelná! Už mi padají i vlasy a zuby! Okamžitě ho musím poslat na druhou polokouli pro lék.

21. listopadu

Konečně odjel, jsem upoutaný na lůžku. Zabijácký vir mám na stolu uzavřený ve zkumavce. Ta nešikovná záměna za všechno může. A nemůžu se ani napít! Moje tělo mi pomalu přestává sloužit. Myslím, že jestli brzy nedostanu lék, zemřu. Kde se ten trouba toulá?

22. listopadu

Mé dny jsou asi sečteny. Strašně trpím, můj geniální experiment se vymkl kontrole.