středa 24. února 2021

Pozvala mě dál

Pozvala mě dál… a nic nebylo jako dřív! Je psychologickým thrillerem od Lucy Clarkeové, která je britskou autorkou na plný úvazek. Napsala již několik psychologických thrillerů například Modrá, Poslední nádech nebo Stíny nad zálivem. Kromě psaní si oblíbila jógu, ale i paddleboard a cestování. Její manžel je dokonce profesionálním surfařem.

Elle Fieldingová je úspěšnou autorkou, která si žije v luxusním domě, z kterého má výhled na moře. Na oko to vypadá v idylický život, ale ve skutečnosti, se potýká s řadou problémů. Rozpadá se jí mnoholeté manželství a dochází ji úspory. Navíc má veliký problém s dopsáním dalšího díla. Končí jí zadaný termín z nakladatelství, a pokud to nestihne odevzdat, přijde o vysněný dům.

Vím, jaké to je, když vás strach ochromí v něco nehybného, zranitelného. Vždycky jsem si říkala, že kdybych se dostala do nebezpečí, pak bych drápala, zuřila, kopala a bojovala. Ale neudělala jsem to.

Cornwall byl donedávna jejím útočištěm, ale najednou si připadá v domě jako ve vězení. Hlavní hrdinka pronajala svůj dech beroucí dům cizí osobě a nemůže se zbavit dojmu, že se všechno změnilo. Zdálo se to, jako snadný zdroj příjmu a tak si do svého útočiště dobrovolně pozvala osobu, z které má nyní husí kůži. Zdá se, že cítí z prostoru cizí přítomnost. Postupně nachází v domě vzkazy a cizí stopy. Koho vlastně pozvala dál?

Celý příběh je proložen tipy na psaní od Elle (hlavní hrdinky spisovatelky), která například čtenářům radí, že: Po každém odhalení předložte otázku. Právě nevyjasněné záhady přimějí čtenáře dál otáčet stránky.

Koneckonců, kdo vlastní příběh? Člověk, který ho vypráví? Člověk, který ho čte? Člověk, o kterém je? Nebo všechny tyto osoby?

V knize se střídá přítomnost s útržky z pobytu cizince v domě. Ellenin domov se stává vězením. Už si v něm neužívá volné chvíle, ale neustále se ohlíží přes rameno. Dějí se totiž zvláštní věci. A hrdinka má pocit, že přichází o rozum. Začíná totiž pochybovat sama o sobě.


Ze sebevědomé spisovatelky se pomalu stává nervózní, ustrašená, vyděšená osoba. Která se cítí pronásledovaná a zastrašovaná. Začínají se vynořovat stíny z minulosti, její vzpomínky ji táhnou ke dnu. Má velké problémy se spaním a objevují se i vyostřené neshody se sousedy.

„Jsi opatrná s těmi sociálními sítěmi? Díval jsem se, co na ně dáváš. Pořád lidem prozrazuješ, co právě děláš, fotografuješ kouty svého domu, místa, kde momentálně jsi, kam sis vyšla na procházku. Zveš si do svého života cizí lidi. Mají s tebou… důvěrný vztah.“

Autorka upozorňuje, že za mnohé problémy si můžeme my sami. Tím, že o sobě sdílíme spoustu informací. Aniž bychom si to uvědomovali, tak na mnohých sociálních sítí toho o sobě hodně zanecháváme a tím toho mnoho prozrazujeme a vzniká tak nesmazatelná stopa. Proto by nebylo špatné se zamyslet nad tím, že nejen blízkým, ale i možné potencionální hrozbě ukazujeme, kde zrovna jsme a co děláme. Nikdy člověk neví, kdo může takovéto informace využít.

Pozvala mě dál je nesmírně znepokojivé a děsivé čtení. Ale hrozně čtivé. Je plné skrytých tajemství, paranoii, strachu, odhalení i hrozeb. Tahle kniha se vám dostane pod kůži. Rozhodně jde o napínavé čtení. Pro mě zatím nejlepší autorčino dílo. Čtení jsem si užila od začátku do konce.

Ukázka:

Chtěla bych vám něco poradit. Je to jen maličkost. Většině z vás ta rada k ničemu nebude – ale i tak je to důležité. Pro mě se tím všechno změnilo. Jedná se o tohle: Když zvažujete, jestli si máte někoho pustit do domu, nejdřív se na chvilku zastavte. Promyslete si to. Představte si, že ten cizí člověk bude procházet vaším domem, ruka vklouzne do zásuvky, prsty projedou oblečením ve vaší skříni, otevře si skříňku v koupelně a prozkoumá ji. Přemýšlejte nad tím, kde všude se může zdržet jeho pohled, na fotkách vás a vašich blízkých visících na stěně, na kalendáři v kuchyni, kam si zapisujete své plány, na složce, kterou skrýváte na dně truhly. Představte si, jak vám ten cizí člověk leží v posteli, jak se matrace přizpůsobí jeho teplému tělu, jak se jeho kožní buňky odlupují na vaše povlečení, jak jeho dech zvlhčuje váš polštář. Co dalšího vám po něm doma zbude? Jaké části vašeho já se mu podaří objevit?

 

Hodnocení: 4 /5

Velice děkuji nakladatelství Cosmopolis za poskytnutí recenzního výtisku!

6 komentářů:

  1. Skvělá recenze :) Knihu jsem četla na podzim a mile mě překvapila :)

    OdpovědětVymazat
  2. Souhlasím s tebou, bylo to čtivé a autorka se fakt zlepšuje :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Obálka spolu s názvem na mě působí tajemně a děsivě. :) Jak to vypadá i obsah stojí za to. Moc pěkná recenze. :)

    OdpovědětVymazat