Paříž je vždycky dobrý nápad

 Paříž je vždycky dobrý nápad je ženským románem od americké autorky Jenn McKIinlayové, která žije v Arizoně obklopená dětmi, domácími mazlíčky a manželovými kytarami. Její romány se stávají bestsellery podle New York Times, USA Today a Publishers Weekly, dostala i několik ocenění.

„Ale co rodina, která je pořád tady, pořád je živá a pořád si přeje, abys byla její součástí? Vždyť jsi nás od sebe odřízla úplně stejně jako svoje přátele. Žiješ v téhle dobrovolné samotě a odmítáš pozvánky na svatby, na oslavy – ty prostě odmítáš život! Jak dlouho nás podle tebe ještě bude bavit podávat ti ruku?“

Chelsea Martinová bývala bezstarostná, dobrodružná, zábavná rebelka s otevřeným srdcem. Po smrti milované matky se z ní stala osamocená a chladná workoholička, která žije jen prací, nemá žádný osobní život, přítele ani přátele. Zcela se uzavřela do sebe. Z letargie ji dostala šokující zpráva – její uhlazený, podivínský otec si chce po 14 denní známosti vzít za manželku ženu, která si ho vydražila v aukci. Uvědomí si, že všichni kolem ní se za ty léta posunuly dál, ale ona zůstala stát na místě. Rozhodne se vzít svůj život zpět do svých rukou a vydává se vstříc velkému dobrodružství.

Chelsea si uvědomí, že naposledy byla šťastná na cestách. Vezme si volno v práci a vydá se zavzpomínat na staré dobré časy. Chce si zopakovat svoji zábavnou cestu nádhernou Evropou a znovu se setkat s jejími láskami – Colinem v Irsku, Jean-Claudem ve Francii a Marcelinem v Itálii. Doufá, že opět najde světlo a radost ze života. Ale tahle sólo akce dopadne jinak než si hrdinka představovala.

„Protože ses stejně jako táta úplně pomátla!“ vyhrkla jsem. „Dva týdny jsou příliš krátká doba na to, abys dokázala posoudit, jestli si někoho máš vzít, nebo ne. Probůh, vždyť i vyřízení pasu trvá dýl! Proč tuhle šílenost podporuješ?“

Čtenáři je přiblíženo jedno velké dobrodružství, kdy se Chelsea vrací po svých vlastních stopách. Kulisou v ději je třeba romantická Paříž v čele s Eiffelovou věží nebo rozlehlé vinice plné lahodného vína. Paříž je vždy dobrý nápad je čtivým ženským románem nejen o lásce, ale i o hledání samu sebe.

Co se týká lásky, tak hlavní hrdinka se vrací k bývalým milencům a hledá ztracenou radost ze života. Ale přeci jen uteklo hodně času a lidé se mění. A není všechno takové, jako to bývalo. Do tohoto všeho se míchá namyšlený, vychloubačný a sarkastický kolega z práce. Doposud do sebe jen rýpali, špičkovali a soutěžili mezi s sebou, ale osud jim dává šanci se opravdu poznat.

„Když jsem měla po škole roční volno a krátce předtím, než mi umřela máma, jsem se postupně zamilovala do Colina v Irsku, do Jeana-Clauda v Paříži a do Marcelina v Itálii. A ta Annabelle napadlo, že kdybych se třeba do Evropy vrátila a všechny svoje lásky našla, možná si vzpomenu, jaké to je se do někoho zamilovat, a přestane mi vadit, že se táta znovu žení. Je to šílené, já vím, ale nic lepšího mě v tu chvíli nenapadlo.“

Tahle romantická komedie psaná s vtipem by byla ideální volbou na letní dovolenou. Je to oddechové, milé, jednoduché čtení, u kterého není třeba přemýšlet. Naopak čtenář příjemně zrelaxuje.

Ukázka:

„Nevím, jestli sis toho všimnul, ale jsem potencionálně tak trochu workoholička.“ Jason se překvapeně zasmál a já se musela zasmát taky. Rozhodně to bylo tou whisky. „Tak to je přímo učebnicová definice slabého slova, Martinová,“ poznamenal. „Kdy jsi dospěla k tomuhle náhlému prozření?“ „Někdo blízký mi naznačil, že už jsem možná zapomněla, jak být šťastná.“ Otočila jsem se a zadívala se na hořící špalek. Vydával nádherné teplo a já si připadala jako kočka, která se protahuje a nechává si vyhřívat kůži a kosti. „Tak to je drsný,“ prohlásil Jason a opět tak strhl svoji pozornost na sebe. „Ale pořád mi není jasné, proč tě to vyhnalo do Irska.“ „Protože mi ten člověk taky naznačil, že když znovu navštívím vlastní minulost, mohla bych zas najít svůj smích.“ „A tvoje minulost je v Irsku?“ „Mimo jiné.“ „A zabralo to?“ Navzdory miniaturnímu okénku displeje jsem cítila pronikavost Jasonova pohledu. Kousla jsem se do spodního rtu a dala si s odpovědí načas. Co mu můžu říct? „Vrátila jsem se, začala hledat jednoho starého přítele a našla ho. Jsem ráda, že jsem to udělala, ale…“

Hodnocení: 3,5/5

Velice děkuji nakladatelství Grada za poskytnutí recenzního výtisku!