V melancholickém, emotivním ději se prolínají dvě časové linie. Minulost od roku 1978 a přítomnost roku 2018. Hrdinka postupně zjišťuje pravdu o tom, co se stalo s její milovanou maminkou, s kterou bývaly nerozlučné.
Violet jako těhotná ve 14 letech utekla z domu. Od té doby
se snaží uživit sebe a svou malou dcerku. Ale je to složité, jelikož nemají moc
peněz a těžko si udrží i střechu nad hlavou. Přes všechny problémy drží spolu a
jsou to oni dvě proti celému světu. Violet zpívá v klubech a snaží se prosadit.
Jednoho dne potkává na první pohled dokonalého bohatého nápadníka, který by
mohl být vstupenkou k lepšímu životu. Ale není všechno zlato, co se třpytí.
V myšlenkách jsem se vrátila do minulosti a najednou mi
bylo do pláče, ačkoli ani to by nestačilo. Pravda byla, že bych byla raději
řvala, až by mi nezůstala jediná slza a zbyla by ze mě jen chvějící se
skořápka.
Tara Richardsová čekala 40 let na to, až se dozví pravdu o
tom, co se před mnoha lety doopravdy událo. V době kdy řeší rozvod, dostává
dopis od právníka, který změní její život. Syn vylétl z hnízda, manžel žije s
milenkou. Ona momentálně na hraně, ale to co najde v bezpečnostní schránce, ji
opět probudí k životu. Vrací se jí do života dlouho ztracený medailonek a
přináší s sebou odpovědi.
V samotném příběhu je tedy hned několik samostatných příběhů
a nespravedlností, které nejednoho čtenáře vezmou za srdce. Jak už jsme zvyklí
autorka propojila hned několik příběhů a tentokrát trvalo poměrně dlouho, než
se nakonec spojili. Představen je i Larry Valentin, který přišel o svou životní
lásku. Ta dala přednost jeho bratrovi, kterého si vzala. On se z touto situací
nedokáže vypořádat, stále ji miluje a chce ji zpátky.
Prohlédl si poznámky ve spise a přitom přejížděl prstem
po jednotlivých slovech, jako když se pětileté dítě učí číst. „Dobře,“ řekl
nakonec. „Zdá se, že vás někdo už velmi dlouho hledá. Konkrétně od roku 1981.“
Jedná se o oddechové čtení zatížené nečekanou tragédií. Pro mě již čtvrté setkání s autorkou, a stále u mě vede Dopis, který je dojemným až srdcervoucím příběhem o cestě jednoho psaní, které mělo moc měnit lidské životy. Klíč vypráví o soužití s tyranem, kdy část z minulosti je zasazená do nevábného prostředí ústavu s psychicky nemocnými lidmi. Popisuje běžný den na oddělení, ukazuje v jakých podmínkách a podle jakých pravidel tu pacienti žili, ukazuje používání barbarských metod léčení s pochybnými výsledky. Další knihou je Tajemství - ženský román vyprávějící o mateřské lásce a jedné dopravní nehodě.
Tato očekávaná kniha vypráví o zmizení osoby, o které už
nikdo neslyšel. V příběhu nechybí vzpomínky, první lásky, rány osudu,
náboženství, vztahy i mateřství.
Poslední slib je příjemný, milý, dojemný příběh s
propletenými osudy. Oddechové čtení, které jsem si užila. Kniha se mi moc
líbila, autorka prostě umí psát a opět mi i slza ukápla. Opravdu povedené.
Ukázka:
Domácí dopil whisky a postavil se. „Dobrý pokus, Violet.“
Sklenici prudce postavil na stůl. „Celou platbu do osmi hodin, jinak jsi venku
na dlažbě.“ Violet pohledem zabloudila k nástěnným hodinám. „Ale vždyť je půl
sedmé.“ Pokrčil chlupatými rameny. „To není můj problém.“ Violet za ním zavřela
dveře. „Odporná opice.“ Otřásla se. „Chudák paní Simpsonová musí s tím
neandrtálcem spát na jedné posteli.“ „Co teď budeme dělat, mami?“ lekla se
Tara. „Řekl v osm.“ Violet se natáhla po svém umělém kožichu. „Neboj se, Taro,
to jen tak čeří vodu.“ Obtočila si kolem krku boa z pírek a vzala si kabelku.
„Tak pojď holčičko moje. Ty a já proti celému světu. My jim ještě ukážeme.“
Hodnocení: 4/5
Velice děkuji nakladatelství Cosmopolis za poskytnutí
recenzního výtisku!
Tyjo, tohle sice vůbec není můj žánr, ale vypadá to celkem zajímavě. Pěkně napsaná recenze :)
OdpovědětVymazatlucyvillain.blogspot.com
Děkuji. :)
Vymazat