Autorka příběh zasadila do Spojených států amerických, konkrétně do místa nazvaného Denton. Autorka využila fiktivních lokací, ale všechny vycházejí z několika různých míst v Pensylvánii, které Lisa Reganová dobře zná. Lise Reganové v angličtině již vyšlo deset případů o oblíbené vyšetřovatelce Josie Quinnové. Čeští fanoušci se tedy snad brzy dočkají pátého pokračování.
Josie žila nějakou dobu sama a zpočátku pro ni bylo těžké
snášet, že ji v každém okamžiku obklopují lidi. Když poprvé otevřela lednici a
zjistila, že došla smetana, zaplavil ji pocit frustrace. Její pečlivě
uspořádaný svět, útočiště, její domov byl obrácený vzhůru nohama. Ale, jak si
připomínala, rodina je mnohem důležitější než jakýkoli předmět v domácnosti
nebo praktiky, na které si během let zvykla.
Volné pokračování oblíbené série přináší střídání minulosti
od roku 1992-93 a současnosti. Jednotlivé kapitoly mohou čtenáře zaskočit,
vystupují v nich různí protagonisté a zdá se, že spolu zdánlivě na první pohled
nijak nesouvisí.
Josie se vzpamatovává z útoků od ženy, kterou považovala za
vlastní matku. Naštěstí se její svět obrátil a konečně poznává pravou rodinu,
která ji chce mít blízko a být součástí jejího života. Na to není Josie zvyklá,
a ani na randění s kolegou. Její osobní život se mění. Aby toho nebylo málo,
tak se její kolegyně pohřešuje a navíc je obviněná z vraždy. Před jejím bytem
bylo nalezeno tělo mladíka. Police zjišťuje, že měla uvnitř domu hned několik
bezpečnostních opatření. Gretchen byla v práci tajemná a odtažitá, tudíž o ní
ostatní moc nevědí. A brzy ji odepsali, akorát Josie tuší, že celý případ bude
zapeklitější, než se na první pohled zdá. Má svoji teorii, kterou nikdo jiný
nepodporuje, vrhá se do vyšetřování a odhaluje šokující tajemství.
Na první pohled vše ukazuje na jednoznačný případ, všechny
stopy ukazují přímo na Gretchen, ale Josie je přesvědčená, že všechno je jinak,
než stopy naznačují. Akorát ji nikdo nevěří, tak rozbíhá vyšetřování na vlastní
pěst. Věří, že její kolegyně by něco takového neudělala (i když z vlastní
zkušenosti ví, že člověk, o kterém si myslíme, že ho známe, může překvapit).
Ale jelikož jí její instinkt velí, že něco není v pořádku, pochybuje, ale
nemůže najít vodítko, ne stopu, která by ji ukázala směr.
„Chápu, že to vypadá špatně, ale tenhle případ není
jednoznačný. Našla se fotka malého kluka z roku 2004. Proč by Gretchen střelila
toho mladíka do zad a pak mu k tělu přišpendlila nějakou starou fotku? Tady jde
o něco víc. A než začneme ukazovat prstem, ráda bych měla možnost zjistit, o co
běží.“
V ději nechybí paranoia, vnitřní démoni, slepé uličky,
traumata, promyšlené vraždy, zajímavé teorie, zločinecký motorkářský gang.
Úplně na konci knihy nalezneme „lákačku“ na předchozí části této detektivní
série a dokonce nejsme ochuzeni ani o první kapitoly. Mizející dívky vypráví o
sériovém vrahovi a únosci, který řádil v okolí celá léta. Dívka beze jména
přináší unesení novorozeněte, které zmizelo neznámo kam a žena s amnestií je
jediným možným vodítkem. Počet pohřešovaných osob postupně narůstá a zdá se, že
pachatel je pokaždé o krok napřed. Nechybí ani kontakt na samotnou autorku,
která chce, aby jí její fanoušci psali. Matčin hrob Josie musí postavit svému
největšímu strachu a to jednomu monstru – svojí pomstychtivé matce.
Alkoholičce, která bere drogy, a která ji
neustále ztrpčovala život. Nebezpečné osobně, ničící druhým
životy. Ráda komunikuje s čtenáři, vyzývá nejen k recenzi, ale i doporučení, či
zprávě
Na další případ Josie Quinnové jsem se těšila, tahle série
totiž měla vzestupný charakter a i když se nejnovější část nevyrovnala
geniálnímu Matčinu hrobu, jde o velice zdařilé a napínavé dílo, které se pyšní
nálepkou světový bestseller a vystupuje v něm velmi statečná a silná hlavní
hrdinka.
Ukázka:
„Zatracená zvonkohra,“ řekl, vlezl si zpátky do postele a
hodil brýle na noční stolek. „Co tě to napadlo? Když si někdo o tři bloky dál
prdne, tebe to vzbudí. Ze všech lidí zrovna ty žádnou zvonkohru nepotřebuješ.“
Mary v hrudníku ucítila bodnutí strachu. „Zvonkohra? Ale já jsem zvonkohru
nekoupila.“ Položil si tvář na polštář a zavře oči. „Tak kdo nám ji, sakra,
venku pověsil, Mare? Zoubková víla?“ Tim už usínal, když odhrnula peřinu a
vyskočila z postele. Svalová paměť ji nesla do kuchyně, kde záře z pouliční
lampy osvětlovala zvonkohru, která ležela zohýbaná na kuchyňském stole.
Přistoupila blíž a viděla, že má tvar horkovzdušného balonu. Spěchala zpátky do
ložnice. „Time,“ řekla, když překročila práh, „já to nekoupila. Někdo jiný…“
Slova jí uvízla v hrdle, protože jí do očí mířil paprsek světla z baterky.
Zvedla ruku, aby se chránila před oslněním. Měla dojem, že za kruhem světla
vidí Timovy oči, velké a vyděšené. Seděl na posteli a ke spánku měl
přitisknutou hlaveň pistole. „Uteč!“ řekl. Pak se ozval jiný hlas. Mužský.
Neznámý. „Ale ne, Mary nikam nepůjde. Právě jsme se chystali začít.“
Hodnocení: 4,2/5
Velice děkuji nakladatelství Grada za poskytnutí recenzního
výtisku!
Mě osobně tahle série míjí, ale je rozhodně dobře, že se autorka stále drží vysoko nastavené laťky. :)
OdpovědětVymazatPřemýšlím, že bych si opět přečetla nějakou detektivku. Dlouho jsem žádnou nečetla. :D
OdpovědětVymazatJá poslední dobou čtu detektivky více než předtím, objevila jsem totiž hodně zajímavých sérií. ;-) A jednou za čas je to zajímavé zpestření. :)
Vymazat