Dračí dcera

 Dračí dcera je prvním dílem fantasy série o dracích od autorky Liz Flanaganové, která píše pro děti a mládež. Největší úspěch zaznamenalo její mysteriózní dílo Eden Summer a série o dracích z Acrosi. Mimo to se Flanaganová živí výukou tvůrčího psaní.

Milla je dvanáctiletá dívka bez minulosti, vzpomínek a rodiny, které se ujala vážená rodina a stala se služkou a společnicí bohatých dvojčat. Tarja je odvážná, vytrvalá, tvrdohlavá, loajální, statečná, bojovnice, která se neumí chovat jako pravá dáma, její bratr je pravým opakem, je tichý, neduživý, uzavřený a o boj či moc se vůbec nezajímá. Všichni tři jsou si velmi blízcí skoro jako rodina, rozdělí je až jedno nečekané tajemství.

Nic netušící Milla se při schovávání ve větvích stromů, stala svědkyní vraždy. Shodou náhod viděla uložení tajemného vaku, ve kterém nakonec objevila čtyři dračí vejce - ty úplně poslední exempláře. Okamžitě věděla, že je musí opatrovat a za každou cenu chránit. Na jejích bedrech spočívá velká zodpovědnost. A hrdinka má strach, aby vše zvládla a tvorečkové nepadly do špatných rukou a tak je přede všemi tají.

Znovu se jí zvedl žaludek, jak si uvědomila křehkost vlastního života a povinnosti stahující se jí kolem krku jako smyčka. Udělala jedinou věc, která byla v její moci. „Omlouvám se. Postarám se o vaši brašnu, slibuju,“ zašeptala k prolité krvi.

Arcosi se otřásá v základech nejen, že se znovu vrací draci, ale obyvatelstvo se bouří. Vévoda Olvar trvá na svých tvrdých pravidlech a vynucování zákonů. Původní obyvatelstvo bylo vyhnáno, zbytek těch, kteří připluli na ostrov na lodi, je terorizován. Arcosi obývají dva národy Norlanďané a Sartolané, kteří mají odlišná práva, a to způsobuje nepokoje na ostrově. Schyluje se k velkým bojů, a nejen obyvatelům, kteří se bouří půjde o život. V téhle těžké době je nejvyšší čas na změnu.

Dračí dcera je úvodním, seznamovacím dílem, ve kterém teprve poznáváme vymyšlený magický svět, do kterého se vracejí draci. Seznamujeme se s místními zvyky, tradicemi a poznáváme hrdiny příběhu, jejich silné a slabé strany. Flanaganová má zatím dobře našlápnuto a uvidíme, co si připravila pro čtenáře v druhém díle, snad na pokračování nebudeme čekat příliš dlouho.

„Byli jsme odsud vyhnáni. Ale já jsem se vrátila domů. A nejsem jediná. Vaše dny zde jsou sečteny, však uvidíte…“ Hlas jí ještě zesílil, byl jasný a čistý, takže nikomu neuniklo ani slovo: „Vracíme se domů. Arcoští draci se vrátí! Ale nikdy nebudou patřit vám!“

Kniha v originále vyšla již v roce 2018, ale zůstala zapadlá v záplavě mnoha jiných titulů do doby, než práva zakoupila Grada. Dobrodružná kniha má 316 stran a dala autorce při jejím sepsání zabrat, Flanaganová zpracovala mnoho pracovních verzí a psaní ji trvalo pět let, než byla s výsledkem spokojena.

Dostáváme se do doby, kdy jsou draci pouhými legendami, málokdo opravdu věří, že v dávných dobách žili mezi lidmi. Najednou se zničehonic objevují čtyři vejce, ve kterých čekají dráčci, aby si zvolili čtyři lidi a propojili se s nimi. A aby vzniklo silné pouto mezi draky a vyvolenými. A legendy tak mohly ožít.

U značky Cosmopolis začínají pomalu, ale jistě vycházet i tituly z žánru young adult. Což je pro mě vítaná změna. Především převyprávění Červené karkulky nesoucí název Rudý vlk si mě okamžitě od prvních stránek získalo a mohu jen doporučit. A jsem zvědavá, jaké další dobrodružství se ke mně dostane.

Měla pocit, jako by jí tvor hleděl přímo do duše a její duše hleděla zpět. Bez jediného stínu pochybností věděla, že tenhle drak je její. Milovala ho. Dala by za něj svůj život. Ještě nikdy necítila nic tak dokonalého ani silného.

Dračí dcera je milý fantasy příběh určený zejména mladším čtenářům, který přináší seznámení s uzavřeným ostrovním městem Arcosi, ve kterém legendy znovu ožívají, a čas draků opět nadešel. Mně osobně by se příběh jistě líbil více před pár lety, když jsem byla ještě mladší. Teď přeci jen dávám přednost temnějším a dramatičtějším dílům, ale v rámci svého žánru a zacílení jde o zdařilé vypravování, kde nechybí magie, draci, proroctví, dobrodružství, nezlomné přátelství, tajemství, ale i nebezpečí.

Ukázka:

Byl hladký a vypadal jako vejce. Byl větší než obě její ruce. Držela ho v dlaních a zírala. Bylo to skutečné? Žádný pták přece nemohl snášet takhle velká vejce… Možná to byla ozdoba? Zlehka na tu věc zaklepala nehtem. Neznělo to dutě, ale ani plně, spíš jako něco mezitím. Možná šlo o vzácného ptáka. Sklonila se a dotkla se vejce rty. Překvapilo ji, jak je teplé a trochu vlhké. Rozhodně nebylo vytesané z kamene. Byl z něho cítit potenciál. Živý a probouzející se. Po zádech jí přejela vlna vzrušení, když se jí v hlavě vylíhl nápad. Ta stará žena na plese mluvila o tom, že se draci vrací na Arcosi. Byl zabit neznámý muž. A jestli jsou tohle dračí vejce, tak by to vysvětlovala proč. Dračí vejce? Nesmysl. Byla unavená. Něco se jí zdá. Neříkala jí snad Josi, že má příliš bujnou představivost?

Hodnocení: 3,8 /5

Velice děkuji nakladatelství Cosmopolis za poskytnutí recenzního výtisku!