Bryce Quinlanová je poloviční víla, která pracuje v Gryfově
starožitnictví. Ráda by byla tanečnicí, ale potřebuje peníze, tak dělá asistentku
mocné čarodějnici a plní její úkoly a přání. Její nejlepší kamarádka je vlčice
Danika, která se má stát dědičkou a alfou vlků. Dívky jsou nerozlučitelné a rády
si užívají, flámují a řeší trable s láskou. Jedna noc ovšem všechno změní.
„Nemám jinou možnost a nezbývá mi mnoho času. Pokud existuje někdo, kdo by mohl ověřit Daničin pohyb v posledních dnech jejího života, a zjistit, kdo ji zabil, jste to vy. Jste jediným pojítkem mezi oběťmi.“
Bryce se zhroutil svět, našla zabitou Daniku spolu s její
smečkou. Jako jediná viděla démona, který měl tu strašnou spoušť na svědomí a nejlépe
znala oběti. Ani po dvou letech se dostatečně nevzpamatovala a stále chce
dopadnout viníka. A tak souhlasí s tím, že bude pomáhat s vyšetřováním,
i když je jejím přiděleným partnerem a ochráncem nevrlý a odtažitý anděl. Který
je momentálně otrokem a hodlá si vydobýt svoji svobodu. Kdysi přišel o lásku
svého života a také by se rád pomstil. Tihle vyšetřovací parťáci vyšetřují
násilné vraždy spáchané silným démonem a zjišťují nečekané skutečnosti.
Příběh má skoro osm set stran, takže se jedná o opravdu
objemné dílo, ale to není u knih Maasové nic neobvyklého. A jelikož jsou její
příběhy vždycky neskutečně fascinující, čtivé a poutavé, tak čtenáře ve
výsledku mrzí, že nejsou delší. 😉
Než smrtelničtí povstalci rozpoutali válku, měl se
některý z těch hňupů zeptat padlých andělů, proč jejich vzpoura v době, než se
tito smrtelníci vůbec narodili, neuspěla. Isaiah by jim rozhodně mohl dát pár
tipů ohledně toho, čeho se mají vyvarovat. A objasnil by jim, jakým následkům
budou čelit.
Součástí knihy je mapa Půlnočního města přezdívaného
Lunathionu. A nechybí ani soupisy čtyř midgardských rodů a jejich popis. Každý
rod má jiné vedení, vazby, dary i kulturu a tady je vše systematicky zapsané na
jednom místě. Na úplném konci čtenář nalezne i krásné poděkování Maasové,
dojala mě především část věnovaná jejímu manželovi, popisuje ho jako nejlepšího
přítele a spřízněnou duši a jako hlavní důvod proč může psát o pravé lásce.
Autorka umí vykreslit
postavy tak dobře, že se do nich buď okamžitě zamilujete, nebo je nesnášíte. Hlavní
hrdinka míšenka Bryce mně osobně sedla, je to silná osobnost, která má i své
stinné stránky. Ztráta nejlepší přítelkyně ji nevratně změnila a nyní si drží
všechny od těla, přesto bojuje. S jejím parťákem se skvěle doplňují a bavilo
mě i jejich hašteření, provokování a vzájemné naschvály.
„Chceš mě a já chci tebe. Už je to tak nějakej čas a
hrátky se smrtelnými muži ti ani omylem nepomohly na to zapomenout, nemám
pravdu?“ V to se teda nepletl. Když mu odpověděla, její hlad byl naštěstí i
navzdory divoce bijícímu srdci klidný: „Connore, já s tebou na rande nepůjdu.
Stačí, že mě sekýruje Danika. Nepotřebuju, aby mi život řídil další vlk, zvlášť
když jde o muže.“
Maasová přináší promyšlený obsáhlý fantasy svět plný pomsty
a paranormálních bytostí protkaný napětím. Nechybí politika, rozdělení moci,
rebélie, válčení, předurčenost, vyšetřování či touha. V díle je zastoupeno
nejen násilí, ale i sex a dílo bych spíše, než do young adult zařadila do new
adult a rozhodně nedoporučuji dětem. V knize je hodně ras, a ne všichni
jsou spokojeni se svým postavením, proto se válčí a momentálně jde o
celosvětový konflikt, který bobtná za hranicemi města. Proto existují legie,
které dohlíží na pořádek a čistí oblast, jelikož je často lovištěm plným predátorů
i rebelů, kteří chtějí svrhnout zkostnatělou republiku a utiskovatele.
Knize nemám absolutně,
co vytknout. Tahle romantická fantasy je prostě úžasná. Maasová je pro mě
nejoblíbenější autorkou a vše co napsala, je prostě naprostá pecka a nelze
jinak než její knihy vychválit a doporučit.
Ukázka:
Šest dní ten pokoj neopustila a jenom nepřítomně zírala
na tapetu s květinovým motivem. A teď za úsvitu sedmého dne… Odešla z hotelu
jenom kvůli tomuhle. Jen kvůli tomu si vzpomněla, jak se pohybovat, jak mluvit.
Daničina poslední plavba začne za svítání a potom naposledy vypluje i zbytek
smečky. Bryce, nebude u toho, aby ji vyprovodila. I kdyby ji vlci nezakázali
přijít, nesnesla by to. Vidět, jak odstrkují černý člun od mola. Uložili do něj
všechno, co z Daniky zbylo, a její duše bude posouzena, zda je hodna, nebo
nehodna toho, aby vstoupila na posvátný ostrov na druhém břehu řeky. Panovalo
tu jen ticho. Ticho a mlha. Byla tohle smrt? Ticho a mlha? Bryce si olízla
suché popraskané rty. Nevzpomínala si, kdy naposled něco pila. Kdy se najedla.
Vybavovala si jenom to, jak ji máma přemlouvala, ať si dá doušek vody. Jakési
světlo v ní zhaslo. Jakési světlo v ní zadusili. Klidně mohla nahlížet do
vlastního nitra: temnota. Ticho. Mlha. Zvedla hlavu a zadívala se k bráně z
vyřezávaných kostí, vytržených žeber dávno mrtvého leviatana, který kdysi plul
hlubokými severními moři. Mlha se připlazila blíž a teplota poklesla v
předzvěsti něčeho prastarého a strašného. A ona tam dál klečela se skloněnou
hlavou. Nebyla vítaná na poslední plavbě, proto se přišla rozloučit se. Aby
Danice dala tuhle poslední věc. Bytost, která žila v mlze, vystoupila z oparu,
a dokonce i řeka za Brycinými zády se zachvěla. Bryce otevřela oči a pomalu
zvedla zrak.
Hodnocení: 4,8/5
Velice děkuji Megaknihám za poskytnutí bravurně napsané fantasy
knihy plné napětí!
Tohle je jedna z knih, kterou mám už celkem dlouhou dobu na poličce, ale zatím jsem se k ní nedostala. :) Jak píšeš, Maasová je sázka na jistotu, takže se zklamání neobávám. :)
OdpovědětVymazatNeobávej, je prostě skvělá! :)
Vymazat