Citadela

 Citadela je druhým dílem série Mirror World. Autorem je Alexej Osadčuk, který se narodil na Ukrajině a později se se svou rodinou přestěhoval na jih Španělska, kde zůstal dodnes. Odmalička je velký čtenář, který si oblíbil hlavně dobrodružné romány a to především od Arthura Conana Doyla či Jacka Londona. Svou první knihu napsal v roce 2010 a jednalo se o žánr fantasy. Jelikož býval vášnivým hráčem online her, pustil se i do sepsání LitRPG série Mirror World. První díl se sice dostal na světlo světa již v roce 2013, ale jsem ráda, že si ho po letech mohou přečíst i čeští čtenáři, a to v překladu od Jana Bendy.

Hrdina asi nečekal, jak rychle se začne jeho postava vyvíjet. A vrhá se střemhlav do dalších dobrodružství. Nelení, a hledá nové příležitosti, jak získat více peněz, které nutně potřebuje na nákladnou léčbu milované dcery. Jeho plány mu zatím vychází a on se přesouvá do Citadely, kde se mu otevírají nové dveře. Snažil se  udržet své schopnosti v utajení, ale přesto se mu zdá, že ho někdo špehuje a tak musí být  ještě opatrnější. Dostávají se k němu překvapivé questy a nabídky ušité na míru. Čím dál více si Oleg myslí, že to nebude jen tak, ale že jde o nějaký pro něj zatím skrytý cíl. Nevěří na takové náhody, ale kam ho chtějí programátoři dostat? A co po něm vlastně chtějí? 

"Ptám se, co tady pohledáváš! Vždyť jsi nula." "Aha. Proč? Nuly sem snad nesmějí?" Zavrtěl hlavou. "smějí. Ale jaký to má smysl?"

Tahle dobrodružná série je v žánru LitRPG, který spojuje mechanismy online her spolu s prvky fantasy či sci-fi. Jedná se o čtivé i dramatické dílo, kde nechybí napětí, akce, drama, strach o život dcery, vymýšlení taktik či shánění peněz.

Hrdina je sice na nízké úrovni, ale nebojí se nebezpečných míst. Chtěl by si najít spojence, ale neví komu se dá věřit. Kromě jiného dře v dolech, plní úkoly, aby zvýšil svou reputaci a dostal úvěr od banky. Vše dělá za jediným účelem a proto je velmi motivovaný - jde mu o to nejcennější, tedy život vlastní dcery. 

V ději se přesouváme do nových lokací a loučíme se starými známými a poznáváme nové tváře i prostředí. Což je pro čtenáře určitě vítanou změnou. Objevují se nové zdroje pro těžbu, nové nabídky i příležitosti. Tyto změny příběh rozhodně oživily a ještě více tomu pomohli zajímavý mazlíčci, které hrdina postupně získává.

Sklonil jsem se, jako kdybych si chtěl zavázat tkaničky u boty, a své pronásledovatele si letmo prohlédl. Byli dva, podsadití se širokými rameny. Trpaslíci? Gnómové?

Nepředvídatelné a velmi zajímavé vypravování je plné snahy, naděje, dřiny, strategií i úspěchů. Hrdina musí vymýšlet spoustu plánů, čeká ho řada rozhodnutí a mnohokrát se musí postavit tváří v tvář nebezpečí. Každopádně se jedná o čtivé, poutavé a napínavé čtení.

V díle nechybí klasické válčení temné a světlé strany ani soupeření mezi klany. Na všechno shlíží hrozivá pevnost. Kniha nabízí rozličné bytosti, dokonce i zrůdičky jako jsou například kardachové, což jsou kříženci obří ještěrky s ropuchou, či kosmy nebo kalteáni.

Upozornění! chystáš se vstoupit do eytenskžých bažin! V této lokaci může na hráče tvé úrovně číhat nebezpečí!

Dílo se rozprostírá na více než třista padesáti stránkách, které mizí čtenáři před očima, jelikož jde o čtivé a poutavé čtení, ve kterém jde především o získání peněz pro léčbu dcery. Ocitáme se ve virtuální realitě v období středověku, kde je všechno možné.

Tyhle skvělé příběhy si čtenáři mohou přečíst díky Fantom Printu, který tento žánr vydává. A určitě si zde každý vybere. Momentálně se pracuje na překladu třetí části, která ponese název Pouť vyděděnců. A v přípravě je i další série tentokrát od mého nejoblíbenějšího autora tohoto žánru, kterého moc doporučuji a je jím Michael Atamanov a jeho Ohýbači reality, na které se moc těším.

Ukázka:

Zatím jsem neviděl její věže a ozubená cimbuří, jen vznášející se temnou skvrnu. vzbuzovalo to ve mně strašidelné pocity. Nezbývalo než smeknout klobouk před prací herních designerů. Z citadely sálala ohromující síla. Snad si na tu scenérii zvyknu. "Copak? Děsivé, že?" zakřenil se Váňa. Přikývl jsem. "Jo." "To je normálka. V mlze to ještě ujde. Ten pohled vás může vylekat, ale zase ne moc. Poprvé jsem sem přijel za bouřky. To byl teprve ten pravý zážitek. Mimochodem, zářící slunce jsem nad hradbami ještě neviděl." "A to jsme v zázemí," vydechl jsem a rozhlížel se na všechny strany.  Váňa se na mě podíval a rozesmál se. "Zapomeňte na to. Hradby se táhnou od Raldského hřebene na jihu až k Mlžným horám na severu. Citadela zcela uzavírá Maragarskou roklinu. Postavili ji, aby chránila Světlou říši před hordami Temných a divokými obludami ze země nikoho."

Hodnocení: 4,6/5

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Fantom Print!