Sladká nevědomost

 Sladká nevědomost aneb V jádru je romantička, ale žije v tom nejméně romantickém světě... je prvním dílem nové erotické série Made od americké autorky Danielle Lori, která žije na maloměstě v Iowě s manželem, synem a mnoha psy. Ráda si vychutnává kávu a erotickou literaturu či holčičí dojáky z devadesátek. V jejích románech najdeme mravně pochybné postavy, hodně emocí a přidrzlé hrdinky. Píše nejen romány, ale nevyhýbá se ani žánru fantasy. Hlavní je, že se příběh točí kolem lásky. 

Tuhle konkrétní knihu autorka Danielle Lori psala půl roku a součástí díla je i playlist s hudbou hodící se k příběhu, kde naleznete hity jako je například World Gone Mad - Bastille. Kulisou čtivého díla je New Yorku. V díle se vyprávění střídají dva hrdinové: temný a nebezpečný Nicolas Russo a sladká Elena Abelliová.

"My jsme se přece nepotkali," řekla jsem stroze. Arogantně povytáhl obočí. "Jsi si jistá? A já si celou dobu myslel, že už mě máš dávno prokouknutého."

Elena Abelliová je mafiánská nekonfliktní okouzlující principessa, která je zvyklá poslouchat rodinu. Donedávna si spokojeně žila v luxusu koupeného ze špinavých peněz. V relativní spokojenosti byla do doby, než na jejich rukou ulpěla nevinná krev. To ji změnilo. Nyní se cítí provinile a tíží ji minulost.

Nico je diktátorská osobnost s drsnýma rukama a hlubokým hlasem - autoritativní, hrubý, arogantní a tak trochu šílený. Provází ho temná minulost a to vše na Elenu zapůsobí. Je jím unesená a v jeho blízkosti se cítí vyvedená z míry. Navíc jí slova váznou v krku, což se jí běžně nestává. Velkým problém je fakt, že podle domluvené smlouvy si má brát její sestru, aby se spojili dvě znepřátelené mocné rodiny. Takže svůj chtíč musí hrdinka skrývat. Ani Nicovi není Elena ukradená. Začíná chtít, co nemůže mít. Jelikož ona je krásná, inteligentní a navíc drzá. Nico si nemůže pomoc a dělá v souvislosti s Elenou hlouposti a začíná ji ochraňovat a hlídat. Ovšem v tomhle světě je potřeba ctít dohody a krýt si záda, jinak může  vše špatně skončit. 

 

Sladká nevědomost je románem pro ženy s nádechem erotiky z mafiánského prostředí. Dílo má téměř čtyři sta stran, je tedy poměrně objemné, ale alespoň autorka rozvedla tenhle romantický a zároveň drsný příběh složený z padesáti dvou kapitol, z nichž každou uvozuje nějaký ten citát například "Dejte dívce ty správné boty a dokáže si podmanit svět."

"Zůstaň." Nebyla to prosba, ale nebyl to ani příkaz. Proč chtěl, abych tu zůstala, když na mě byl evidentně naštvaný? Byl nezdvořilý, a ještě k tomu matoucí. A kdo mu vůbec dovolil mě držet za ruku, tahat mě, kam se mu zachce, a zapříčinit, že se mi po celém těle rozlévalo teplo?

Jedná se o různorodé, temné a čtivé dílo, ve kterém nechybí domluvené manželství, krev, vraždy, posedlost, smlouvy, válka, odolávání, touha, hazard, rychlá auta, vzrušení, střelba, rodina, násilnosti, flustrace, svádění, nevhodné chování i chtíč. A navíc se jedná o napínavé čtení.

Erotický román z mafiánského prostředí jsem ještě nečetla a bylo to zase něco jiného - pro mě neobvyklého. Navíc mě příběh překvapil tím, jak se nepředvídatelně vyvrbil. Taktéž se mi líbil temný svět s jasnými tvrdými pravidly. Hlavní hrdinové byli různorodí a autorka stvořila zajímavé silné osobnosti. Sladká nevědomost je povedeným úvodním dílem série a ráda si přečtu pokračování.

Ukázka:

Neklid mnou projel jako elektrický šok. Tady jsme nebyli v předsíni plné lidí. Byli jsme úplně sami. Bylo tu takové ticho, že jsem slyšela svoje srdce bít na poplach. Ustoupila jsem o další krok, jako bych se snažila vyrovnat balanc. Spíš to ale bylo kvůli tomu, abych mezi námi vytvořila větší rozestup. Možná to byl pud sebezáchovy, který mě k tomu nutil. Stál tam, na sobě měl šedý oblek s hedvábnou černou kravatou a jeho přítomnost zaplňovala celou chodbu. Nebo snad byla tahle chodba příliš malá? Ne, určitě to byla úplně normální velká chodba. Ach, vzpamatuj se, Eleno. Pozoroval mě stejně, jako když se někdo dívá na Planetu zvířat - jako bych byla úplně jiný zvířecí druh, a k tomu ještě asi pěkně nudný druh. V ruce držek mobil, tudíž jsem usoudila, že zrovna s někým vedl soukromý rozhovor. Chodba za schodištěm, v níž jsme se nacházeli, připomínala spíš k klenuté podloubí. "Budeš tu celý den jen tak stát a zírat?" vypadlo ze mě dřív, než jsem se stihla zarazit, a těch slov jsem okamžitě litovala. Nikdy jsem s nikým takhle nemluvila - natož pak s bossem. Žaludek jsem měla jako na vodě. 

Hodnocení: 3,8/5

Velice děkuji Knihy Dobrovský za poskytnutí recenzního výtisku!