Rudý vlk

 Rudý vlk je napínavou temnou fantasy pohádku, kterou sepsala Rachel Vincentová. Tahle autorka má na svědomí hned několik bestsellerů, jak už pro dospívající čtenáře tak pro dospělé. Mezi její fanouškovsky oblíbená díla patří například Shiffers či Menagerie. Vincentová je bývalá učitelka angličtiny a šampionka literárních soutěží. Momentálně žije v Oklahomě s manželem a svými dvěma dětmi.

Temný les byl živý. Aspoň mi to tak vždycky připadalo. Jako vy vánek, který mi ovíval kůži, byl jeho dechem. Jako bych vstoupila do břicha obrovského zvířete. Jako by mě něco spolklo.

Adéla Duvalová po dovršení 16 let zjišťuje, že žila ve lži. Objevuje pravdu o svém původu a to jí kazí její životní plány. Chtěla žít prostým životem ve vesnici po boku své dlouholeté lásky (Graingera pohledného, silného a čestného strážce), ale nyní je postavena před velkou zodpovědnost. Adéla má moc bránit vesnici před nepřáteli a ochránit své blízké, ale za cenu ztráty milované osoby. Pro co se nakonec rozhodne? Bude chránit rodinu i sousedy na úkor vlastního štěstí?

Vesnice Oakvale je ze všech stran obklopena temnými lesy. Zmíněný les žije svým vlastním životem a každým dnem se rozrůstá. Uvnitř něj v neproniknutelné tmě se skrývá nebezpečí a celá řada monster, a proto se mu vesničané vyhýbají. Kolem něj jsou postavena světla, která pravidelně kontrolují strážci, zda nevyhasla. Světlo totiž všechny ochraňuje před zlem, jelikož les skrývá mnohé. Vesničané slýchávají divné zvuky a vidí přeludy. Les Oakvale během let zcela obklíčil a v zimě, kdy zamrzá voda, zaniká jediná úniková cesta a vesničané jsou naprosto odříznuti od světa.

„Celá léta sleduje, jak tenhle nadpřirozený les polyká Oakvale stejně jako tenhle palouk s odřezává ho od světa. Teď už nám zbyl jen kousek volné cesty, kde teče hraniční řeka. Bojuju s tím lesem celý život,“ zvýšila babička hlas a zablesklo se jí v očích, „A budu v tom pokračovat, dokud neumřu.“

Toto dílo se pyšní nejenom čtivým dějem, ale i krásnou obálkou. Jedná se o motiv Červené Karkulky, který já osobně vyhledávám. V tomto případě jde o temnější a zlověstnější verzi než známe z vypravování od maminek. Rudý vlk mi přesně sednul do mého vkusu. Měla jsem chvílemi husí kůži, jelikož jsem se zcela ponořila do napínavého příběhu.

Dílo v žánru young adult se odehrává v temném zlověstném prostředí nadpřirozeného lesa, který se neustále rozpíná, a uvnitř něj žijí nebezpečné příšery. Vesničané žijí ve velkém strachu a málokdo se do lesa odváží vstoupit. Jelikož nestačí jen vyváznout živý, ale především nenakažený. Jinak hrozí upálení. Tím mi dílo připomnělo čarodějky ze Salemu. Davové šílenství dokáže hrozné věci. Ze strachu lidé zapomínají na své morální hodnoty.

„A slyšels z lesa nějaké zvuky?“ Viditelnost je tam jen na pár metrů, takže zrakem člověk žádné informace nezíská, zato je les málokdy tichý. „Dneska jen nějaké vytí a chrochtání. Takové to hrdelní a naštvané, jako by se na tebe chystal z tmy vyrazit rozzuřený býk.“

Hlavní hrdinkou je silná, prostořeká, odvážná a krásná zrzka, na jejíchž bedrech leží velká zodpovědnost a které se obrátil život naruby. Čeká ji jiný osud, než zamýšlela. Musí chránit velké tajemství. Patří mezi ochránkyně – starobylý rod žen obdařených neobyčejnými schopnostmi a měla by se obětovat pro dobro ostatních. Lidské životy závisí na jejím rozhodnutí.

Tohle temné fantasy má přes třista stran a čtenáři nabízí dobrodružství, monstra, poslání, odpovědnost, boj i lásku. Rudý vlk je opravdu čtivý román. Jedná se o samostatné dílo, což je velká výhoda, jelikož čtenáři nemusí čekat na pokračování. Na druhou stranu příběh končí otevřeně a zrovna v napínavém úseku. Já jsem na pohádkové příběhy pro mládež ujetá a zatím se mi nestalo, že

by se mi nějaký nelíbil. Takže i když mnozí knihu kritizují, pro mě je zásadní čtivost a čtenářský zážitek a tohle dílo mě osobně prostě vážně bavilo číst, i když se nejedná o žádné originální vypravování.

Ukázka:

Nestačilo totiž dostat se ven živý. Člověk musel z lesa vyjít nezraněný, jinak by ostatní vesničané, naši oakvaleští sousedé, dílo dokončili pro dobro všech. Během osmi let, které uplynuly od otcovy smrti, jsme v lese ztratili jen hrstku sousedů – lehkomyslných duší, které sešly z cesty. To proto Sofie nechápala, jak moc je les nebezpečný. Věděla jen, že tam žije naše babička a že máma k ní každý měsíc podnikne cestu s košíkem pečiva, pomůže ji opravit, co je třeba, povykládá o dění vesnici a potom se zase nezraněná vrátí. Věděla také, že nedávno jsem začala matku doprovázet i já. Babička nám pokaždé přichystala něco dobrého k snědku a do košíku nám vložila dost čerstvé zvěřiny na celý měsíc. Ano, Sofie dobře věděla, stejně jako zbytek vesnice, také o šlahounech, podivných hlasech a strašidelných krocích ve tmě, ale všechny ty hrůzy jí spíš lákaly, než děsily, což zase nahánělo strach naší matce. I mě to děsilo, přestože jsem fascinaci lesem moc dobře chápala, a dělala jsem si starosti, že ji to tam táhne podobně jako mě a že jednoho dne toho podivného volání uposlechne.

Hodnocení: 4,4/5

Velice děkuji nakladatelství Cosmopolis za poskytnutí recenzního výtisku!