Kde zpívají raci

 Kde zpívají raci je působivý román od americké autorky Dalie Owensové, která získala bakalářský titul ze zoologie a na University of California dokončila doktorské studium. Je laureátkou Ceny Johna Burroughse za texty o přírodě a její práce vycházejí v odborných přírodovědných časopisech. Je spoluautorkou u tří mezinárodních bestsellerů pojednávajících o jejím životě a výzkumu divokých zvířat v Africe. Jejím úplně prvním klasickým románem je právě dílo Kde zpívají raci.

Součástí knihy je mapa přírody a okolí, ve kterém se příběh odehrává. Kulisou díla je městečko Barkley Cove, kde se vyšetřuje případ záhadné vraždy. V bažině je objeveno tělo místního oblíbence Chase Andrewse a podezřelou se stává Kya Clarková – přezdívaná vlčí dítě či dívka z bažin. Která žije osamocena v lůně přírody. Jelikož ji postupně všichni opustili a nechali napospas osudu.

Zoufalý, osamocený a do kouta zahnaný člověk se vždy upíná k základním instinktům, jejichž hlavním cílem je přežít. K pohotovým a spravedlivým instinktům, které budou vždy nejsilnější, protože se dědí z generace na generaci mnohem častěji než mírumilovnější geny. Není to morálka, ale jednoduché počty. Holubice mezi sebou bojují stejně často jako jestřábi.

V dojemném příběhu se střídá minulost spolu s přítomností. Čtenáři je naservírováno tvrdé dětství nejmladší Kyai, která žila ve velké rodině s kupou sourozenců a tyranským opilým otcem. Všichni žili pospolu poskládaní v malé chatrči blízko bažiny, daleko od společnosti. Tuto nehostinnou část země nikdo jiný nechtěl, a tak pozemek zabrali jejich předci. Hrubé chování otce matku nakonec zlomilo a ona utekla. Postupně zmizeli i všichni Kyai sourozenci. Ona se tak v šesti letech musela rychle naučit, jak se o sebe postarat, aby přežila. Schovávala se před ostatními lidmi, úřady i sociálními pracovnicemi. A odmítla chodit do školy, i když hladověla, jelikož neunesla, jak si z ní ostatní dělali srandu a posmívali se jí.

Vyloučili ji z kolektivu, protože byla jiná a ona se rozhodla držet se své bažiny, kde se cítila bezpečně. Tohle opuštěné dítě pozorovalo okolí, sžívalo se s přírodou a ta ji pomalu začala učit. Daleko od města v malé chatrči obklopené lagunou, palmami, bažinou, močálem, mořem a lesem vyrostla v krásnou, soběstačnou, plachou, podivnou, citlivou, nezávislou, ale i inteligentní osobu, která si vydělává sběrem mušlí. Obyvatelé se jí vyhýbali, nechali ji hladovět a mrznout. Odvrhli ji, aniž by poznali, jaká doopravdy je. Vznikaly o ní nejrůznější fámy a drby. A není se tedy čemu divit, že se stává podezřelou ze spáchání trestného činu. Ve kterém se neobjevily žádné důkazy ani otisky, stopy, prostě nic. Jedná se o jednu velkou záhadu.

Kde zpívají raci je dílo, které se stalo bestsellerem a zároveň nejprodávanější knihou Amazonu roku 2018. Dokonce bylo nominováno na několik literárních cen a dočkalo se i filmového zpracování. Na které jsem já osobně hrozně zvědavá a snad ho v nejbližší době zhlédnu. Jedná se o mrazivé, dojemné a působivé čtení. Srdcervoucí příběh mladé dívenky, která se učí důvěřovat lidem a do toho je přimícháno vyšetřování vraždy odhalující krutou pravdu.

Kya měla v srdci uložené časy přílivů a odlivů, dokázala najít cestu domů podle hvězd, znala každé orlí pero, ale ve svých čtrnácti letech stále ještě neuměla ani jedno z těch slov přečíst.

Tohle dílo vypráví nejen o přírodě, ale i dospívání, vraždě či lásce. Odehrává se u pobřeží Severní Karolíny, konkrétně v bažinách, močálech a malém městečku. Hlavní hrdinkou je půvabná divoženka, stydící se za své prapodivné chování, která touží po lásce, objetí i společnosti. Neumí číst ani psát, ale samotná příroda ji naučila přežít v bažině, která se stává jejím domovem a kde jsou jejími nejlepšími kamarády racci.

V průběhu čtení poznáváme nejrůznější zázraky přírody a přírodní úkazy, autorka dokonce mnohokrát vypíchne i některé zajímavosti. Čtenářům je popisována místní fauna i flóra. Jedná se o krásně zpracované vypravování, u kterého je znát, že autorka je odbornice a milovnice přírody. V díle nechybí osamocenost, tajemství, předsudky, zrada, nebezpečí, rybaření, sbírání mušlí, domácí násilí, ale i touha.

Kde zpívají raci je jedinečné neopakovatelné niterní dílo, které čtenáře jistě vezme za srdce. Nic podobného, a navíc s takovou intimní atmosférou jsem doposud nečetla. Podle nadšených recenzí jsem očekávala něco krásného, ale tohle bylo velkolepé. Na tohle dílo budu ještě dlouho vzpomínat a rozhodně si chci v nejbližších dnech pustit filmové zpracování. Rozhodně vřele doporučuji a pokud máte rádi přírodu, nebudete zklamáni.

Ukázka:

Bažina není močál. Bažina je místo prosycení světlem, kde tráva prorůstá vodou a voda se vlévá do oblohy. Líné klikatící se řeky unášejí sluneční kotouč až do moře a dlouhonozí ptáci, kteří jako by vůbec nebyli pro let stvořeni, se s nečekanou ladností zvedají ze země vstříc křiku tisíce sněžných hus. A hlouběji v bažině už skutečný močál místy přelézá v rašeliniště skrývající se v chladných lesích. Vody močálu jsou nehybné a temné, jejich blátivý chřtán pohltil všechno světlo. Dokonce i noční zvířata tady vylézají ve dne. Čas od času je tu slyšet nějaký zvuk, ale ve srovnání s bažinou je močál tichý. Tlení je buněčný proces. Život se rozkládá a páchne a obrací se v hnilobnou prsť – Čpící bahniště, kde smrt plodí život. Třicátého října 1969 ráno leželo v močálu tělo…

Hodnocení: 4,8/5

Velice děkuji nakladatelství Jota za poskytnutí recenzního výtisku!