Královské vězení

Králova klec je pokračování úspěšné série Rudá královna. Už potřetí se můžeme nechat unášet napínavým dějem, odehrávajícím se v zemi, kde zuří válka mezi Rudými, kteří slouží, Stříbrnými, kteří vládnou a novou rasu novokrevných, kteří oplývají velkou mocí. 

Po úžasném prvním dílu a nezáživném druhém se autorka opět vzchopila a napsala zajímavý příběh, který je poutavý a odhalí nám další skrytá tajemství a šokující fakta. Aveyardová se navíc poměrně rozepsala, Králova klec má 500 stran.

Zaťala jsem zuby a přimhouřila oči ve snaze vypadat jako obraz vzdoru, odporu a hněvu. Jsem blýskající holka. Jsem bouře. Ale měla jsem pocit, jako by to byla lež. Blýskající holka zemřela.

Podstatná část děje je věnována uvěznění Mare Barrowové, která se stala zajatcem, aby zachránila své blízké. Král Maven, ke kterému chovala vřelé city, ji nechává hynout za zdmi svého paláce. Mare je mučená, ponižovaná i týraná. Postupně se stává loutkou v rukách krále, kterého nenávidí. Maven Mare sice vězní, na druhou stranu ji nechce zabít a brání jí proti těm, kteří ano. City mezi nimi jsou opravdu zvláštním způsobem vyjadřovány.

Kromě popsání věznění se dočkáme kapitol přímo z uprchlického tábora  - centra Šarlatové hlídky. Kde zjišťujeme, že Cal je rozhodnutý vysvobodit Mare, ale nemá k tomu prostředky, protože Maven ji dobře hlídá. Boj mezi bratry tedy pokračuje a zintenzivňuje se. Schyluje se tak k velké bitvě a dopředu není jasné, kdo vyhraje a kdo bude poražený. 

Můj hlas už nepatří mně. To jen moje činy, a ty jsou okolnostmi dost výrazně omezené. Uteču. Uteču. Uteču. Netroufala jsem si to šeptat nahlas. Ale v duchu jsme si to opakovala v rytmu tlukotu srdce.

Tentokrát není jediným vypravěčem Mare Barrewová, což bylo milým překvapením. Díky dalším pohledům nebyl příběh jen monotónní, ale ozvláštněný myšlenkami  Evangeliny či Cameron, díky kterým jsme tyto dívky mohly zase o něco lépe poznat. V knize se navíc mnohé postavy opět vyvíjí a mění, autorka nám více přibližuje jejich charakter i motivy jejich činů.

ZDROJ

Tahle fantasy série má úžasné obálky, které spolu krásně ladí a zaujmou čtenáře na první pohled. Kromě pěkného zevnějšku se může pyšnit i zajímavým vnitřkem. Opět jsme se dočkali zvratů i napjatých částí. První část knihy je spíše výpravná a popisná. Přibližuje nám zajetí hlavní hrdinky a částečně odhaluje dění v táboře Šarlatové hlídky. V druhé polovině knihy se děj rozjíždí a objevují se v něm akčnější části a vše vrcholí nečekaným koncem, který nás navnadí na přečtení dalšího dílu.

Ústa měla zkřivená v až nelidském úšklebku. Ten pohled mě k smrti vyděsil, ačkoli dobře vím, že je mrtvá. Vím to, protože jsem ji sama zabila.

Králově kleci musím vytknout chybějící mapku, která by velmi usnadnila orientaci v ději. V knize je jmenováno mnoho míst a čtenář se tak může snadno ztratit. Kromě akčních částí se v příběhu objevují i rozvleklé úseky, která autorka vyplňovala myšlenkovými pochody hlavní hrdinky a úseky z historie vymyšleného fantasy světa.

Jeho hněv mě celou roztočil a nenechal mi nic, čeho bych se mohla přidržet, lapil mě ve víru, který jsem nemohla nijak ovládat.

Victoria Aveyardová  je mladá americká autorka, která vyrostla na malém městě ve Spojených státech amerických. Vystudovala scenáristiku a momentálně píše knihy a scénáře v Los Angeles. Kromě spisovatelské tvorby a práce, ráda čte a sleduje filmy. V Americe již vyšel čtvrtý díl série Rudá královna s názvem War Storm. Autorka dokonce vydala knihy zaměřující na vedlejší postavy ze série, svůj prostor tak získala například královna Coriane nebo Farley ze Šarlatové hlídky.

Ukázka:

Nejhorší ze všeho byly jeho oči. Její oči. Oči královny Elary. Kdysi jsem si myslela, že jsou chladné jako led. Ale teď už vím své. Nejžhavější oheň hoří modrou barvou a v případě jeho očí tomu nebylo jinak. Stín plamene. Maven rozhodně žhnul, ale ze stran jako by ho sžírala temnota. Kolem očí podlitých stříbrnými vlásečnicemi měl tmavé skvrny. Nespal. Taky vypadal hubenější, než jsem si ho pamatovala, štíhlejší, krutější. Vlasy černé jako prázdnota mu sahaly až k uším. Občas zapomínám na to, jak je vlastně mladý. Jak jsme oba mladí. Velké M, cejch, který mi vytetoval ke klíční kosti, mě pod volnými šaty pálilo. Maven se rychle otočil. Můj řetěz svíral pevně v ruce, takže jsem se musela otočit s ním.

Hodnocení: 3,8/5

Recenze psána pro Literární svět!