Šťastně až do smrti

Šťastně až do smrti je dánský thriller, který pod pseudonymem Anna Ekbergová sepsala dánská autorská dvojice spisovatelů. Kniha sleduje proces, jak se z milované osoby může stát nepřítel číslo jedna. Žádný partnerský vztah nezůstává stejný, ale mění se. Někdy se ovšem mění v nebezpečnou hru.

Kniha je opravdu bravurně koncipovaná. Rovnou na začátku jsme svědky spontání vraždy, a až později se vlastně dočítáme, proč k ní došlo. Celá kniha je vlastně vyprávění detektiva, který daný případ vyšetřoval a ukazuje jeho pohled na verzi možných události. Jak se všechno podle něho a získaných důkazů vlastně stalo.

Tak to s láskou chodívá. Někdo si její ztráty všimne hned. Někdo si toho třeba nevšimne nikdy. Christian to zjistil na poslední chvíli.

Leonora byla uznávanou houslistkou s perfektním hudebním sluchem, Chris naproti tomu dával přednost propočtům a stal se z něj majitel stavební firmy. Každý z nich byl jiný, ale něco je k sobě táhlo. Byli zamilovaní po narození syna přišel zlom. Chlapec byl velmi vážně nemocný a mnoho let rodiče neděli nic jiného, než se o Johana nepřetržitě starali. Někdy v té době vyprchala ze vztahu vášeň a přišla na řadu rutina. Manželé se odcizili a Chris si našel milenku.

Zhrzená žena je opravdu nebezpečná, Chris si svoji aférkou pěkně zavařil, zvlášť když na něj jeho žena má velkou páku a může ho vydírat. Některých žen se nelze tak lehce zbavit. Chris se cítí bezmocný, ponížený a výhružky mu nedají spát, rozhodne se s celou bezvýchodnou situací něco udělat a Leonoře se to nebude líbit.

Jenže Zenia si vybrala špatného protivníka. Leonora není domácí husička, ženská na odpis. Je bojovnice. Pořád si to opakuje. Znovu a znovu. Je bojovnice. A hodlá vyhrát.

Kniha je rozdělena na tři části a každá z nich je uvedena nějakým citátem, který se týká manželství. V knize je mnoho krátkých kapitol vyprávěné vypravěčem, který se zaměřuje na nešťastné manželství Chrise a Leonory. Druhou dějovou linii tvoří příběh starého detektiva, který nedokáže zapomenout na starý případ, který zůstal nedořešený kvůli neusvědčujícím důkazům.

Už nemůže dál, vyžaduje po něm jasný směr. Leonora, nebo Zenia. Kupředu, nebo zpět. Co si zvolíš?

Vstoupit do manželství je risk, o tom se mohu na vlastní kůži přesvědčit hlavní hrdinové. Po 20 letech společného života mezi sebou cítí obrovskou nenávist. Tenhle milostný thriller je plný manželských útrap a neshod, nevěry, bolesti, šílenství, ale i vášně.

Šťastně až do smrti má opravdu fotogenickou obálku a je sepsán zajímavým stylem, ale samotný příběh je takový tuctovější, čekala jsem trochu překvapivější průběh. Bohužel téměř celý děj je už převyprávěň na samotné obálce a čtenáři, je tak naservírováno rovnou pod nos, co ho vlastně čeká a nemine, což je škoda. Příště by bylo lepší zůstat trochu tajemnější. :D V závěru jsem tedy nebyla ani nijak napjatá, navíc hlavní hrdinové nejsou nijak sympatičtí právě naopak – poté, co se o nich dozvídáme stále více a více informací zjistíme, že to v hlavě nemají asi úplně v pořádku. 

Jenže láska se mění, roky prožité se stejným člověkem lásku proměňují. Od prvotní zamilovanosti k … přátelství? Respektu? Praxi? Nebo možná směsici toho všeho?

Od autorské dvojice jsem již četla Ztracenou, kterou mohu jen doporučit. Příběh byl opravdu povedený a možná proto jsem měla od novinky Šťastně až do smrti opravdu velká očekávání, která bohužel nebyla zcela naplněna.  Ztracená byla rozhodně lepší. Na konci této knihy najdete malou ukázky právě mnou zmiňované Ztracená, která vás naláká na její přečtení, pokud chcete zjistit více informací, můžete si přečíst mou recenzi, kterou naleznete zde.

Anna Ekbergová je pseudonymem dvojice dánských autorů. Andres Ronnow Klarlund vydal samostatně knihu De hengivne a dříve pracoval jako filmař, režisér a scénárista.  Jacob Weinreich  žije se svou ženou a dětmi v Kodani, věnuje se psaní filmových scénářů i rozhlasových her, napsal více než 25 knih pro děti a mládež.

Ukázka:

Nic v jejím běhu neprozrazuje, že by vycítila nebezpečí. „Řekla sis o to,“ uleví si, tentokrát trochu hlasitěji, slova mu mají dodat sílu, hrozný čin potřebuje zvuk, jako když jdou vojáci do bitvy. Bojový pokřik. Noha n plyn. Až k podlaze. Cítí zrychlení vozu, donutí se dívat. Chtěl by oči zavřít, ale to nejde. Musí to vidět. Být si jistý, že trefil. Blíží se k ní, její záda, listy na skle. Poslední obraz, než k tomu dojde: culík poskakující v dešti rytmicky z jedné strany na druhou a najednou je u ní a je pozdě, aby si to rozmyslel. Jde to hrozně rychle.

Hodnocení: 3,3/5

Děkuji nakladatelství Metafora za poskytnutí recenzního výtisku!