V pasti času

Minulý týden na mě ve schránce čekalo překvapení v podobě fantasy knihy pro mladé čtenáře s názvem V pasti času od nakladatelství Slovart. Nejdřív jsem se trochu lekla, protože hlavním hrdinům je třináct a pět let, na druhou stranu téma cestování časem mám ráda. Koho by totiž nelákalo dobrodružství napříč dimenzemi.

A tenhle pocit, že se pohybuje spolu se Zemí, jaksi vyvolával dojem, že je zároveň na hladině oceánu, povznesená nad zvedání a klesání příboje, že spočívá na dlouhých nízkých vlnách, které se nezastaví, že se na nich pozvolna houpe a cítí jemný, ale neúprosný tah vycházející z Měsíce.

V pasti času vypráví příběh 13 leté Meg Murryové, jejího malého pětiletého brášky a jejich kamaráda Calvina. Hlavní hrdinka nosí brýle a má rovnátka – cítí se zmatená, ošklivá, osamělá a především jiná.  Okolí ji nechápe, ve škole má problémy, prostě se snaží najít své místo v životě. Moc k tomu nepomáhá fakt, že její otec známý fyzik jednoho dne zmizel a už se neukázal. Hrdinové se s pomocí nevšedních pomocníků dostanou do páté dimenzi zvané teserakt, kde mají za úkol prozkoumat neznámé a zvláštní místo a najít svého otce.  Sourozenci spolu s Calvinem se budou muset postavit velkému zlu- mocné síle temnoty, která nejenže zajala jejich otce, ale škodí celému vesmíru.

„Přišel jsem sám. Víš, Calvinem, tohle se nedalo nijak předběžně vyzkoušet s krysami nebo s opicemi nebo se psy. A neměli jsme ponětí, jestli to bude opravdu fungovat, nebo jestli dojde k totálnímu tělesnému rozkladu. Hrát si s časem a prostorem, to je dost nebezpečné.“

V pasti času je příběh na pomezí sci-fi a fantasy pro mladé čtenáře. Je pravda, že takových knih je v dnešní době nedostatek, protože autoři do knih přidávají samou krev, neutuchající boje a postelové scény, které nejsou pro děti vhodné. V pasti času je v tomto ohledu naprosto neškodná a navíc obsahuje mnohá ponaučení.

V pasti času je poměrně krátký příběh s dvanácti kapitolami, který své čtenáře vezme na nebezpečnou cestu napříč vesmírem, kde dojde k boji dobra proti zlu. Kniha je psána er-formou, kdy vypravěč vypráví nevšední příběh jedné milé rodinky Murryových.

Na konci knihy se dočkáme rozhovoru s autorkou, což podkládám za velkou výhodu, protože tak zjistíme, o něco více o samotné L´Engle, ale především o samotném příběhu. Rozhovory bych povinně přidávala ke všem knihám, protože se z nich dozvíme zajímavosti, které bychom jinde nenašli a trochu více pochopíme autorčiny myšlenkové pochody. Například se dozvíme, jak se původně měla kniha jmenovat, jak vlastně autorku napadl samotný příběh nebo jak těžké bylo jeho vydání. Nechybí ani proslov u příležitosti převzetí Newberyho ceny 1963 (největší přínos americké dětské literatuře).

 „Čistě jen proto, co jsi zač, jsi tady zdaleka nejvíc ohrožený. Musíš zůstat s Meg a s Calvinem. Nesmíš se od nich odtrhnout. Dávej si pozor na pýchu a aroganci, Charlesi, protože ty tě mohou zradit.“

V pasti času je nadčasové dílo, které se už mnoho let opakovaně vydává a tvoří neměnnou klasiku na poli literární tvorby. Oblíbená společnost Walt Disney Pictures by měla v letošním roce uvést film natočený na motivy tohoto příběhu, na který se i přes mé výtky ráda podívám.

Tato knížečka vypráví takový poněkud zvláštní příběh. Do kterého je kromě jiných dimenzí zapletená i spadlá hvězda. Podobnou knihu jsem ještě nečetla. Hlavní roli mají sourozenci Murrayovi, kteří jsou na svůj věk poněkud vyzrálí.

Mě osobně kniha neučarovala, bude to tím, že věkový rozdíl mezi mnou a hrdiny je opravdu velký, navíc žánr fantasy patří mez o mé oblíbené a mám načteno opravdu velké množství příběhů a V pasti času se mezi nimi ztratila. Jsem přesvědčená, že kdyby mi bylo o deset let méně příběh by ve mně zanechal větší dojem a to především z toho důvodu, že hlavní hrdinka se hledá, je jiná nezapadá mezi spolužáky a já na základní škole cítila to samé. Opravdu škoda, že se ke mně kniha nedostala v té době.

Madeleine L´Engle byla americká autorka, která stvořila Propast času, která poprvé vyšla v roce 1962, od té doby se odhaduje, že se po celém světě prodalo zhruba 14 milionů výtisků.

Ukázka:

„Nesnáším to, jak jsem divná,“ odpověděla Meg. „Pro Sandyho s Dennysem je to taky těžké. Nevím, jestli vážně jsou jako všichni ostatní, nebo to jenom umějí předstírat. Já to taky zkouším hrát, ale vůbec to nepomáhá.“ „Ty jsi až moc upřímná, než abys dokázala předstírat, že jsi někdo jiný,“ řekla paní Murryová. „Je mi to moc líto, Meginko. Možná by ti dokázal pomoct táta, kdyby tady byl, ale já nejspíš nemůžu udělat nic, leda ti poradit, abys to ještě chvilku vydržela. Později to pro tebe všechno bude lehčí. Ale to ti zrovna teď asi moc nepomůže, viď?“

Děkuji nakladatelství Slovart za poskytnutí recenzního výtisku!