Nejlepší lži

Nejlepší lži s podtitulem Posedlost dokáže otrávit i to nejsladší přátelství jsou psychothrillerem pro mladé čtenáře, který sepsala americká autorka Sarah Lyu. Ta ráda chodí na výlety, užívá si čtení knih, popíjení čaje a tenhle román v žánru young adult  je její prvotinou.

V knize je zpracované trauma. Katherine Remy Tsaiové je 17 let a donedávna žila spokojený život. Nyní je její milovaný přítel Jack mrtvý. Policie teď vyšetřuje jeho smrt. Remy je hlavní svědkyní hrůzné události, ale zažité trauma způsobilo, že hrdinka nemůže věřit vlastním vzpomínkám. A sama si není jistá, co se osudného dne vlastně přihodilo.

Trauma má vlastní gravitační pole, které narušuje všechno, co mu předcházelo, a všechno, co následuje. Každé zranění je mezník na cestě života. Každé zranění je rozcestník, který značí konec, zabouchnuté dveře, navždy uzavřené pro člověka, kterým jste mohli být, pro život, který mohl být váš, kdyby –

Kniha začíná již silným úvodem, který okamžitě vtáhne do děje. Autorka nechodí kolem horké kaše, ale hned čtenáře vykoupe v krvi hrdinčina přítele. Nejlepší lži jsou rozděleny na mnoho kapitol, které jsou označeny různými daty, takže se v ději neustále skáče z přítomnosti do minulosti. A čtenář poznává hrdinku, její vztah ke kamarádce i k mrtvému příteli.

Hlavní hrdinka je ztracená, úzkoprsá, nepřizpůsobivá, osamělá dívka, která touží být milovaná. Vše se změní, když pozná Elis - svou spřízněnou duši. Elis chce vyčnívat, je záhadná, výjimečná, tajemná, krásná a neohrožená. Nesnáší bezmoc a tak bere spravedlnost do vlastních rukou a rozjíždí pranky, díky kterým se mstí.

Třesoucí se, vzlykající dívka, která musí čelit ztrátě, již není připravena přijmout. Část mě si uvědomuje, že Jack už tu není, ale já prostě nechci, aby byl pryč.

Čtenáře čeká psychologické dílo s několika časovými liniemi, které odkrývají - Co se tehdy opravdu stalo Jackovi. Hrdinka žije v dobré oblasti, slušném sousedství, ve kterém se donedávna nic nedělo, ale nyní má právníka a musí svědčit. Postupně dochází k rozplétání případu, pomalu se odkrývají chybějící okamžiky, které hrdinku tíží a vytěsněné vzpomínky si nachází cestu na světlo.

Na knize je znát, že je debutem. Děj není nijak zvlášť propracovaný a nenabízí tolik zvratů a nečekaných momentů, které by psychothriller měl obsahovat. Na druhou stranu autorka cíli na mladé čtenáře, kteří ještě v této oblasti nebudou mít tolik načteno. Knize nelze odepřít čtivost a zabývá se tématy, které mohou mnohé čtenáře zaujmout.  

V jádru každé dobré lži je pravda, to mi jednou řekla Elise. Nejlepší lži jsou přinejmenším z poloviny pravda, řekla, jako by nešlo o nic víc než o míchání barev, o slévání dvou různých dohromady, až nikdo nepozná, kde končí pravda a začíná lež, objeví se docela nový odstín.

Hlavní zápletka v ději je vlastně vyzrazena hned v úvodu a vlastně se jen objasňují okolnosti případu. A pokud čtenář při čtení alespoň trochu přemýšlí, tak brzy odhadne, kudy se bude celý příběh ubírat, ale i když je dílo předvídatelné, není zde dostatek zvratů, tak jsem se u čtení nenudila. Dospělí čtenáři dílo nejspíš neuchvátí, ale mladší čtenáře může zaujmout téma toxického přátelství, posedlosti, lásky i lží. Navíc do příběhu je zakomponováno i domácí násilí.

Na konci knihu jsou zmíněné zdroje, na které je možné se obrátit v případě potřeby. Jedná se například o Linku bezpečí, Bílý kruh bezpečí apod. Vyjmenovány jsou zde telefonní číslo pro případ nouze, při domácím násilí či sebevražedných sklonech.

Tenhle young adult thriller přináší vztek, lži, provinění, stud, vinu, špatné svědomí i útržky vzpomínek. Celý příběh vlastně odkrývá, co předcházelo smrti Jacka a vše vrcholí odkrytím celé události.

Ukázka:

Nikdy předem nevíte, kdy je to naposled. Nikdy vás nenapadne: Tohle je naposled, co vidím jeho úsměv, plachý a plný tajemství určených jen a jen mně, naposled, co ho držím za ruku a líbám na tvář a ztrácím se ve hřejivě hnědé barvě jeho očí. Jack je pryč a nestačili jsme si ani dát sbohem. Vyměnit si poslední úsměv, poslední polibek. Už ho nikdy neuvidím. Uběhly tři hodiny od chvíle, kdy jsem Jacka držela v náručí, a už nikdy neuslyším jeho hlas, jeho uvolněný smích, to, jak říká moje jméno, Remy, jak ho šeptá do šera jako modlitbu. Tři hodiny od chvíle, kdy mě cizí lidé odtrhli od jeho těla, a já už mu nikdy nezajedu prsty do vlasů, nikdy neucítím teplo jeho doteků na své kůži.

 

Hodnocení: 3/5

Velice děkuji nakladatelství Slovart za poskytnutí recenzního výtisku!