Některé lidi kousne
pavouk nebo spadnou do kádě s kyselinou. U nás to byla řeka.
Cassidy Blakeová je hlavní hrdinkou příběhu. Spolu s ní a jejím nejlepším kamarádem – duchem jsou čtenáři přizvání na dobrodružnou výpravu plnou nadpřirozena. Hrdinčiny rodiče píšou o paranormálních jevech, a tak jim chodí naproti a dceru berou na toulky s sebou.
Cassidy nedávno málem zemřela a tahle příhoda ji změnila. Jednou nohou je mezi živými a druhou mezi mrtvým –není úplně živá a její kamarád úplně mrtvý. Hlavní hrdinka se teprve rozkoukává a poznává své nově objevené schopnosti, nyní umí vycítit závoj a vidí opravdové duchy. Vede divný život, ale postupně se o svém daru dozvídá více a samozřejmě se dostává i do problémů.
Tohle je první knihou, kterou jsem od autorky četla. A rozhodně mě nalákala na další její příběhy. Schwab píše totiž velice čtivě a poutavě. Zbytečně nenatahuje děj, ale všechny události mají svoje opodstatnění.
Příběh se navíc pyšní povedenou obálkou, lákavým prostředím Skotska, kam bych se ráda podívala. A téměř celý děj se odehrává v tajemném Edinburghu.
Město duchů je určeno mladším čtenářům, proto je zde použito velké odsazení řádků. Ale napínavá kniha plná duchů, přízraků, strašidel či ztracených duší dokáže zaujmout i staršího čtenáře. A já jsem toho důkazem. Musím podtrhnout sympatické hrdiny, tajemnou atmosféru a prostředí, ve kterém se odehrála celá řada duchařských historek.
Jediný rozdíl spočívá v tom, že když si nějakou duchařskou historku vyslechnu já, můžu si ověřit, jestli je pravdivá. Většinou není. Za tím vrzáním jsou jen dveře se špatnými panty. To studené místo má na svědomí jen průvan. Jenže jak tak následuju to ťuk-ťuk-ťuk uličkou nahoru na jeviště, tuším, že na tomhle příběhu něco bude.¨
V závěru knihy se nachází i rozhovor se samotnou Victorií Schwab. Ve kterém se čtenáři například dozví autorčinu inspiraci k příběhu, které přišla už před lety, ale teprve po přestěhování do Edinburghu se zhmotnila v dílo. Autorka dokonce zmiňovaná místa v knize navštívila na vlastní oči a dokonce přidala do děje opravdové místní legendy, které se tradují, o to je příběh autentičtější. Vymyslela si akorát hlavní zápornou postavu a to Rudou vránu.
Město duší je duchařský příběh rozdělený do pěti částí, ve kterém spolu s hlavní hrdinkou jdeme po stopách mrtvých. V povedené knize nechybí mapa Edinburghu. Příběh je záhadný, podivný, místy dokonce vtipný, jindy napínavý a tajuplný. Navíc nabízí historii, mýty, záhady či toulky Skotskem po podzemí, hradu i hospodě.
A čtenáři se už mohou těšit na pokračování s názvem Tunel kostí odehrávající se ve francouzské Paříži, které nakladatelství Slovart v letošním roce vydá.
Ukázka:
Strašidla ve filmech dovedou zvednout
televize a posunout postele po podlaze. Jenže pravda je taková, že duch
potřebuje nesmírně velkou sílu, aby dosáhl za Závoj – tedy clonu mezi svým
světem a tím naším. A duchové, kteří tohle dokážou, jsou většinou fakt staří a
ne moc hodní. Živí dokážou čerpat sílu z lásky a naděje, ale mrtví jí
získávají prostřednictvím temnějších věcí. Pomocí bolesti, vzteku a lítosti.
Jacob svraští obočí, snaží se – neúspěšně – cvrknout Mattovi do míče. Jsem
ráda, že to v sobě nemá. Vlastně nevím, jak dlouho už je Jacob mrtvý (to
slovo si pomyslím potichu, protože vím, že ho nemá rád). Nemůže to být zas tak
dávno, není vůbec retro – má tričko se superhrdinou, tmavé džíny a vysoké
tenisky, ale nemluví o tom, co se stalo, a já se neptám.
Hodnocení: 4/5
Velice děkuji nakladatelství Slovart za poskytnutí recenzního výtisku!
Před nedávnem jsem četla recenzi na tuto knihu a už tehdy jsem zmiňovala to, co teď. Knihu jsem zaregistrovala, ale nějak více po ní nekoukala, což vidím jakou velkou chybu. :) Moc pěkná recenze.
OdpovědětVymazat