Kniha vypráví o Mie Corverové obávané vražedkyně Rudé církve, která ovládá stíny a mnoho let spřádá pomstu člověku, který zničil její rodinu a rozvrátil její život.
Je to dívka, která se vzdala veškerých možností žít normální život nebo být šťastná, jen aby pomstila své rodiče. Prodala se do otroctví a rozehrála takovou hru, jakou by i největší cvok považoval za vrchol šílenství, jen aby získala jedinou šanci zabít muže, kteří zničili její domov. Nemá strach. Její bezhlavost nezná hranic. Takže jestli jsem se o naší malé Vráně něco dozvěděla, tak je to tohle: neexistuje nic, co by pro svou rodinu neudělala. Nic.
Mia je děsivá, mocná a zlomená. Teď když zjistila, že je její bratr živí, je silnější než kdy dřív. Po nepovedeném atentátu na konzula Juliuse Scaevu, ho hodlá zopakovat a tentokrát vše dotáhnout do úplného konce. Alespoň ji těší, že unesla svého milovaného bratra, který si ji ovšem nepamatuje a navíc ji nenávidí a v jednom kuse chce utéct. Po vítězství v aréně je dobitá a unavená, ovšem nepřátele jsou všude a jdou jí po krku. Nemá čas nasbírat síly, je neustále v pohybu, spřádá plány a snaží se najít cestu k bratrovi. Navíc se musí vydat na nebezpečnou výpravu a nemá to lehké, ani co se lásky týče. Vrátil se jí její bývalý přítel, ale v době, kdy kvete její vztah s Ashlinn.
Tahle série se řadí mezi mé oblíbené, a i když mělo Rozetmění přes 600 stran, chtěla jsem, aby příběh pokračoval a neskončil, protože dobrodružství Mii mě uhranulo.
V knize nechybí mapa republiky Itreyi, Božího hrobu ani Koruny měsíce. Taktéž jsem velice uvítala hned v úvodu vyjmenování vystupujících postav, u kterých nechyběla rekapitulace základních informací a autor neopomněl ani popsat nejdůležitější části děje související s protagonisty. Což mě osobně pomohlo vrátit se do příběhu a oživit ho.
„Musíš nechat minulost
zemřít, Mio,“ varoval ji Tric. Pohlédla mu do očí. Její hlas zněl chladně a
tvrdě. „Někdy ta minulost neumře. Někdy ji prostě musíš zabít.“ A byla pryč.
Rozetmění nabízí šokující momenty, krev, pot, dřinu, pomstu, vulgarismy, ale i lásku. Navíc nechybí ani sarkasmus a vtip.
Vypravěč, jak už jsme si zvykli z minulých částí, značně zasahuje do příběhu a často jsou v knize zaznamenány poznámky pod čarou. Které mohou mnohé čtenáře rušit, ale mě osobně v nejmenším nevadily, právě naopak, doplňovaly a především obohacovaly děj o další zajímavé informace. Já si myslím, že nevšední a zásadní zapojení vypravěče do děje bylo osvěžující.
Dílo je složeno z pěti základních částí – plus si pro nás Jay Kristoff? připravil překvapení a vložil do knihy bonus v podobě vystřižené, peprné scény mezi Tricem, Ashlinn a Miou. Taková alternativní vsuvka.
Strach byl jed. Strach
byl vězení. Strach byl družičkou lítosti, řezníkem ambicí, mdlou věčností mezi
dopředu a dozadu. Strach bylo Nemůžu. Strach bylo Nebudu. Ale strach nikdy
nebyla volba.
Tenhle příběh je plný krve, erotických scén a bitev. Kniha je plná vulgarit, autor s nimi ani v nejmenším nešetřil a dávkoval jich čtenáři opravdu hodně. Kristoff si pro nás připravil popsaný celý život nejnebezpečnější vražedkyně Mii Corverové, kdy první díl ztělesňoval její narození, druhý díl její život a ten třetí její smrt. Jde o takový její životopis.
Kniha, kromě vzrušujícího děje nabízí krásnou obálku i netypickou hlavní hrdinku, která je krásná, silná, nebojácná i odhodlaná. Bojuje za svou rodinu, ale zároveň kouří, pije a zabíjí. Pohybuje se na pomezí hrdinství a padoušství.
Dílo je neskutečně čtivé, poutavé a rozhodně nepředvídatelné a napínavé. Dramatické děj nás provede celou řadou krutých soubojů, podříznutých hrdel i temných stínů. Tahle fantasy série nabízí jedno velké dobrodružství za pomstou, které doporučuji.
Ukázka:
Největší hry v historii Božího hrobu skončily
nejtroufalejšími vraždami v dějinách celé Republiky. Aréna byla jeden velký
zmatek. Ale uprostřed toho všeho, mezi křikem, rykem a běsněním, cítila Mia
Corverová pouze radost u vítězství.
Po osmi letech.
Po osmi zasraných letech,
Matko.
Otče.
Udělala jsem to.
Zabila jsem je pro vás.
Tvrdě narazila na vodní hladinu a výjevy a
zvuky božihrobské arény odumřely, jak se zanořila pod vodu. V očích jí pálila
sůl. V plicích vzduch. V uších jí stále znělo burácení davu. Její mladší bratr
Jonnen se zmítal, mlátil kolem sebe, házel sebou jako ryba na suchu. Cítila
hadovité stíny bouřkových draků pod sebou, jak se k ní blíží šerem. S úsměvy
jako břitva a mrtvýma očima.
Velice děkuji Megaknihám za poskytnutí tohoto božího a především napínavého příběhu o jedné neobyčejné vražedkyni poháněné pomstou!
Super recenze. :) Celá série mě už nějako dobu láká.
OdpovědětVymazatRozhodně stojí za to!!!!! :)
Vymazat