Iluze

  Iluze aneb Jediný způsob, jak ho dopadnout, je být o krok před ním. Jedná se o první díl série Mentalista. Dílo sepsala dvojice autorů. Prvním je Henrik Fexeus, který se od školních let věnoval kouzlům a iluzím a poté přidával pokusy o nevědomém ovlivňování ostatních. Také studoval hypnózu, psychologii, neurolingvistiku či programování. Dnes je slavným mentalistou a baví plné sály (uváděl i svou vlastní televizní show). Kromě vystupování ho naplňuje sepisování knih, má jich na svém kontě deset a několik dalších napsal ve spolupráci s jinými autory. Věnuje se především fikci a populárně naučným knihám (píše o svém oboru). V češtině se čtenáři mohou například přečíst díla Naučte se číst myšlenky nebo Nejlepší přesvědčovací techniky.

Druhou autorkou je uznávaná a velmi oblíbená Camilla Läckberg. Tato švédská autorka se řadí k nejčtenějším spisovatelkám v Evropě. Momentálně je tedy na výsluní a věnuje se detektivnímu žánru. Její série Fjällback dokonce posloužila jako předloha pro několik televizních filmů a kinofilm. V českém překladu si u Metafory můžeme přečíst Zlatou klec či Stříbrná křídla, což jsou dva psychologické romány.

Dočetla se, že mentalista je člověk, který používá psychologické principy, sugesci a tajné triky, aby vytvořil iluzi, že má například jasnovidecké schopnosti nebo že umí číst myšlenky.

Před zábavním parkem bylo objeveno tělo ženy uzavřené v bedně a probodnuté meči. Jedná se o nepovedený trik nebo jde o brutální vraždu? Policie si ze zapeklitým případem neví rady. Veškeré stopy vedou do mrtvého bodu. A tak policistka Mina Dabiriová kontaktuje Vincenta Waldera – mentalistu a odborníka na magii a lidskou psychiku. Oba navzájem bojují se svými démony a hledají sériového vraha.

Iluze je geniální kniha, která se rozkládá téměř na 600 stranách. Jde opravdu o objemné čtení, ale za to velice čtivé, že nakonec čtenáři budou rádi, že se s propracovaným příběhem jen tak nerozloučí. Jednotlivé kapitoly jsou rozděleny podle měsíců a to od února do října.

„Už jsem to zmiňoval dřív. Na jednu stranu je pachatel dostatečně racionální, aby stavěl bedny, plánoval únosy a zanechával záhadné vzkazy,“ pokračoval Vincent. „A na druhou stranu je dostatečně nevyrovnaný, aby byl schopný jednat velmi impulzivně. Ani jedna z vražd nebyla provedená s chirurgickou přesností. Přípravy ano. Ale samotný čin ne.“

Kniha vypráví o dvou neobvyklých a především originálních hlavních hrdinech. Mina je netrpělivá, záhadná, nespolečenská osoba, která od sebe všechny odstrčila a kterou ničí její návyky. Je pro ni důležitá čistota a děsí ji bakterie a viry. Vyhýbá se některým povrchům, vše dezinfikuje, pořád se myje, vyhazuje použité oblečení, používá rukavice, má problém fungovat v normálním životě, jelikož její fobie jí ovládají život.

Vincent je na jevišti bavič, ale v soukromí si není společensky jistý a chybí mu sociální dovednosti. Neví, jak s lidmi mluvit a chápat je, ale rozumí lidské psychice a vyzná se v kouzlech. Je to autista, kterému vyhovuje pevný řád a je závislí na sudých číslech a pořádku. Oba dva hrdinové mají své rituály a skrývají své zvláštnosti. Postupně však zjišťují, že si s nikým jiným doposud nerozuměli a nikomu jinému se tolik neotevřeli jako sobě navzájem a pomalu je to mění.

Nemusíš to dělat. Je čistá. Právě jsi ji umyla. Asi ano. Ale jak si může být jistá, že se zbavila veškerých bakterií, když nepoužije dezinfekci? Koneckonců si tu lžičku bude strkat do úst. Při tom pomyšlení opět sáhla po lahvičce. Odlož tu lahvičku. Chováš se jako maniak. Lžička je čistá. Nech toho. Jenže nemohla. Cítí, jak se jí do očí derou slzy, a zároveň zmáčkla pumpičku a vytlačila další kapku. Nechtěla. Ale musela.

Případ, který řeší je zapeklitý a i přes veškerou snahu se všichni zasekli ve vyšetřování a nemohou se hnout z místa. Kromě detektivní práce, postupně odhalujeme osobní život protagonistů a získáváme o nich bližší informace. Nechybí ani drsné části z pohledu obětí či z pitevního stolu. Dílo je to napínavé, záhadné, nepředvídatelné a čtivé. V ději nechybí kouzla, triky, žárlivost, mánie, minulost i pomsta.

Henrik předal knize profesní znalosti a Läckbergová všemu dala literární formu. Autoři oslovili i kriminální techničku, která jim poskytla informace o pitvách i práci soudního lékaře. Kontaktovali i expertku na operace z Národního operačního oddělení, aby věděli víc o sledování telefonů. Zajímali se i historii kouzelnictví, či jak se dostat z objektů, z kterých se dostat nelze, nebo zjišťovali něco víc o jevištních konstrukcích. Dílo tedy působí autenticky a je na něm znát, že je propracované a že ho stvořili zkušení autoři. Rozhodně se jedná o jedinečnou knihu, z které chvílemi mrazí.

Ukázka:

Do těla se jí vyplaví adrenalin a do kůže jako by ji bodaly jehly. Musí se dostat ven. Křičí a vší silou se tiskne k bokům bedny. Dřevo trochu povolí, ale ne natolik, aby prasklo, ani aby se bedna otevřela. Kopat nemůže, protože klečí, musí se spokojit s údery dlaní do stěn. Ty jsou však příliš blízko a ona se nemůže pořádně rozmáchnout. Světlo na jedné straně najednou cosi zakryje. Někdo tam je. „Pusťte mě!“ zařve. „Co to děláte?“ Nikdo neodpoví. Ale Tuva cítí něčí přítomnost. Slyší kohosi dýchat. Znovu vykřikne, ale venku přetrvává neproniknutelné a hrozivé ticho. Bodavý pocit se jí rozšíří po celém těle. S novým odhodláním začne bušit od stěn, ale ve stísněném prostoru nemá potřebnou sílu. „Co chcete?“ vykřikne a přitom zamrká, aby potlačila slzy. „Pusťte mě, prosím, ať si promluvíme. Musím vyzvednout Linuse!“ Podívá se na hodinky. Sklíčko je rozbité a ručičky se zastavily přesně na třetí hodině. Nikdo ji nehledá. Protože ji zatím nikdo nepostrádá. Nikdo neví, že ji unesli. Unesli. Pomalu si uvědomí, co to znamená a začne se jí těžce dýchat. Poblíž bedny se ozve kovový zvuk a Tuva sebou trhne. „Haló?“ zavolá. V jedné ze spodních škvír po jejím levém boku se objeví cosi stříbrného a ostrého. Připomíná to hrot meče. Kovová čepel pomalu proniká dovnitř.

Hodnocení: 4,6/5

Velice děkuji nakladatelství Grada za poskytnutí recenzního výtisku!