pátek 20. ledna 2023

Vražda na hřišti

 Vražda na hřišti je již pátým dílem série s kriminálním komisařem Florianem Kesslerem a patoložkou Julií Schwarzovou, což je opravdu sympatická osoba, která má více kompetencí než by k její profesi bylo záhodno. Ale díky své inteligenci a postřehům často značně usnadňuje vyšetřování, do kterého se ráda zapojuje.

Teď už bylo přeci jen vidět, že ji zachvátila panika. V neklidných očích se jí zračil zmatek. Měl pocit, že téměř cítí její strach. Tak to bylo dobře. příroda nám nadělila strach z určitého důvodu. Varoval nás před nebezpečím. 

Dílo má kolem 300 stran a je neuvěřitelně čtivé. Vypravuje o sérii vražd, kdy jsou dívky nalezeny na dětském hřišti, oblečené do bílých šatů s vlasy vyčesanými do copánků. Vrah přeměňuje své oběti v panenky Barbie - tedy v hodné a nevinné holčičky. Těl přibývá, ale policie bohužel nemá moc stop. Pachatel si dává pozor a je mazaný.

Ve Vraždě na hřišti nechybí drogy, alkohol, či nevěra, prostě různé zhýralosti. Dílo je zaměřené na závislosti, které jsou problémem dnešní doby. Pachatel je bere jako zlo, podle něj si lidé takto dobrovolně ničí životy. A on se rozhodl, že je zkusí napravit a ukázat jim cestu. Je pozorovatel, který u druhých objevuje neřesti - pro něj nemravné a nesprávné jednání, které lidi přivádí k propasti a testuje je. Má vše promyšlené, je rafinovaný a moc dobře ví, co dělá, tím je nebezpečný.

Jak dlouho by Florian snášel ženu, která každý den porcuje mrtvoly? Nehledal by dříve či později někoho, kdo by večer nebyl cítit dezinfekcí a nevkládal do své práce tolik energie? Velmi dobře znala pohledy, které pár žen vrhalo na Floriana. Určitě by se snadno seznámil s jinou.

Soudní lékařka Julia Schwarzová si i nadále užívá románek s komisařem Florianem Kesslerem, s kterým spolupracuje na nejnovějších případech. Říká se jí Ledová lady, jelikož si nikoho nepřipouští k tělu, až na Floriana, který proboural její ochrannou zeď a zjistil, jak odvážná inteligentní obětavá žena Julia je. On ji obdivuje, ale ona není připravená na vážný vztah.

Catherine Shepherd opět zasadila dílo do oblasti kolem německého Kolína nad Rýnem. Autorka se pyšní poutavým stylem vypravování a především umí nastolit mrazivou atmosféru. Během chvíle mi běhá mráz po zádech. Detektivní příběh vypráví vypravěč, který se zaměřuje hlavně na Julii, ale v hledáčku mu skončí i samotný vrah či oběti. Každý vypráví ze svého úhlu pohledu a střídání stupňuje napětí v ději a obohacuje celkový obraz. Hlavní hrdinové budou mít znovu, co dočinění se sériovým vrahem, který si s nimi hraje a hlavně manipuluje. Kapitoly navíc končí dramaticky a čtenář je tak stále napnutý. 

Pomalu už toho všeho měla plné zuby. Neměla s Ellou mluvit o svém problému. Přitom jí chtěla jen vysvětlit, proč v poslední době trpí tak prudkými výkyvy nálady, a že Ellu přesto miluje, i když se na ni občas zlobí.

Tuhle sérii jsem si oblíbila, jelikož poodhaluje děsivou, ale důležitou práci na pitevně. Autorka si vybírá zamotané a hlavně zajímavé kriminální případy. Hlavní hrdinka je velice zajímavá postava – inteligentní a zároveň nepřístupná a chladná. Ale není se čemu divit, celá její rodina zažila hrozné věci. Juliin mladší bratr byl znásilněn a zabit a ona se teď snaží nalézt spravedlnost pro oběti a najít jejich vrahy. Pro ni je práce poslání.

Ukázka:

Tik tak, tik tak. Kirsten sledovala vteřinovou ručičku tak soustředěně, až se jí skoro zatočila hlava. Do půlnoci zbývalo pět minut, Seděla na gauči a sáček s jemným práškem držela v ruce. Vyhoď ten kokain. Ta věta jí neustále kroužila v hlavě. V její fantazii pronášel ponurý mužský hlas slova z dopisu. Neopozdi se. Zvedla se a  jako robot na dálkové ovládání se vydala ke dveřím bytu. Ella tvrdě spala. Naposledy ji kontrolovala před půlhodinou. Potichu otevřela dveře a po špičkách vyšla ven. Nechtěla vylekat sousedy, koneckonců o jejím problému s drogami se nesměl nikdo nic dozvědět. Kromě Elly o tom věděl jen její lékař doktor Weinheimer. Omyl! Její tajemství znal i ten neznámý. Kirsten se zachvěla po celém těle. Vrávoravě sešla po schodech k domovnímu vchodu a přidržovala se přitom zábradlí. Nutně potřebovala malou porci bílého prášku, už jen proto, aby zklidnila nervy. Co když na ni ten cizí muž číhá u pouliční lampy?


Hodnocení: 3,9/5

Velice děkuji nakladatelství Cosmopolis za poskytnutí recenzního výtisku!


Žádné komentáře:

Okomentovat