Smlouva na lásku

 Smlouva na lásku aneb Nemůžete sehnat doprovod? Najměte si ho! je romantický příběh od americké autorky Cassie Connor, která vystudovala obor dějiny, ale nikdy nedočetla Vojnu a mír. V lásce se jí nedaří najít toho pravého, tak radši vymýšlí fiktivní hrdiny, kteří jsou vždycky lepší než ti skuteční. Užívá si víkendy v Nice, nemá problém sbalit miniaturní zavazadlo, ale musí si s sebou vzít šampaňské.

Hlavní hrdinka je usedlá, přímočará, sešněrovaná, odtažitá žena pevných zásad, která se snaží být dokonalá. Její život vyplňuje jen práce, a tak nemá čas najít si toho pravého. Proto si ji rodina pořád dobírá, kdy si najde partnera. Poté, co zjistí, že se musí účastnit oslavy zásnub své sestry, s kterou odmalička soupeří. Která si navíc bude brát jejího ex přítele, rozhodne se k zoufalému kroku a najme si falešného přítele.

"Potřebuju falešného partnera na Den díkůvzdání. Ty potřebuješ sedm tisíc liber. Nabízím ti tuhle sumu, pokud budeš vystupovat jako můj přítel během mé návštěvy u rodiny po dobu čtyř dnů plus cesta."

Kniha má ani ne 300 stran a jedná se o vtipnou romantickou komedii okořeněnou erotikou. Příběh se částečně odehrává ve Velké Británii, ale čtenář prožije i milé toulání po New Yorku.

Právnička Rebecca je úspěšná workoholička, která bývá vždycky ta rozumná, ale jednoho večera v baru udělá nerozvážnost a stráví noc s cizincem, kterého potká v baru. Za normálních okolností, by už toho muže nepotkala, ale rodinná situace je tak vážná, že s ním sepíše smlouvu, že bude před její rodinou hrát jejího přítele. S tím se pojí několik pravidel a podmínek. Hudson Strong není absolutně její typ, i když je urostlý, nenucený, vtipný a přitažlivý. Navrhuje a vyrábí nábytek, ale bohužel se dostal do finanční tísně. Z které mu mohou pomoci peníze, které získá za to, že bude předstírat zamilovanost. A tak oba před rodinou, která je bedlivě pozoruje sehrají divadlo.

Je tady jako můj luxusní doplněk, nic víc. Tímhle nebezpečně překračuje hranice. Tohle do jeho role nepatří.

Tihle dva protagonisté jsou každý úplně jiný. Ona je upjatá právnička, která umí zastrašit jen svým chladným zjevem a on je rozverný okouzlující řemeslník, který se živí poctivě rukama. Přesto to mezi nimi od první chvíle jiskří. A Hudsonovi se povedlo Rebbecu vytáhnout z její ulity. Nyní se dokáže vzdát kontroly, poznává nové pocity a zjišťuje, že život nabízí více než jen práci. Dříve se držela zuby nehty svých vyjetých kolejí a nudného režimu, ale nyní je ráda, že vystoupila ze své komfortní zóny.

Příběh byl opravdu čtivý, ale nijak originální. Tohle téma bylo již několikrát zpracováno. Já osobně mám ráda film Návrh v hlavní roli se Sandrou Bullock. V knize zase zmiňují snímek s názvem Dokonalá partie. Konkrétně pro mě je ale použití námětu falešného přítele zajímavé a podle mě jen tak nezevšední. Takže já si čtení užila, pobavila jsem se i jsem se začervenala. Navíc Hudson je opravdu okouzlující. :)

S ním je to jiná liga. Jako když jste na lodi unášené rychlým říčním proudem a plynule přejíždíte jednu peřej za druhou. 

Vlastně se jedná o jednoduchý, za to vtipný příběh o tom, jak si Rebbecca, aby na rodinném setkání nepůsobila osaměle a trapně najme falešného přítele, který zrovna potřebuje peníze a na základě smlouvy budou pár dní tvořit zamilovaný pár. A tahle jednorázová obchodní transakce se jim vymkne z rukou.

Ukázka:

"Je tu plno sešněrovaných, nudných korporátních patronů." "Jako jsem já?" Odmlčí se, pozorně se mi zadívá do obličeje a pak jeho tvář pomalu zalije úsměv a promluví hlubokým hlasem, ale potichu, takže musím napínat uši. "Jo. Ale vsadím se, že byste se dokázala uvolnit." Pohlédne na mou halenku - ušitou na míru. A na knoflíčky. Konečně mi dojde ten dvojsmysl s uvolněním. Najednou mám pocit, jako by mnou projel blesk. Nebo spíš jen takový silný výboj. Zírám na něj. Neuhýbá pohledem, jen maličko zvedne obočí. Prostě se mi nastražil past. Nebo mě spíš hecuje. Ještě nikdy se nikomu nepodařilo mě uvolnit. Tedy ne tak docela. Vlastně ani nevím, jestli zvládnu uvolnit tak, jak to má na mysli on. Polknu a zvednu bradu. Nejsem s to od něj odvrátit pohled. Ta chvilka je nabitá elektřinou, nebo spíš přepólovaná a najednou mi to v jediném oslepujícím okamžiku dojde. Jako by mi někdo nahodil srdce defibrilátorem. Chci se nechat tímhle mužem uvolnit. Nechat si od něj rozepnout knoflíčky. Hodím do sebe gin a dívám se mu na ústa, na ten plný spodní ret. Zašeptám: "Tak mě uvolněte."

Hodnocení: 4,4/5

Velice děkuji nakladatelství Cosmopolis za poskytnutí recenzního výtisku!