Hrdinka je plachá, stydlivá a uzavřená osoba žijící na maloměstě poklidným životem. V dětství si prošla traumatizujícím zážitkem a uzavřela se před světem. Má pocit, že se točí v kruhu a utíká jí život a ona se v životě nikam neposouvá. Její přátelé se žení, pořizují domy, rodí děti a ona je zaseklá. Nejvíc spokojená je ve svém obchůdku, kde čte romantické příběhy a nechce se spokojit s něčím menším, než láskou na celý život.
Bolela mě vidina, že lidé přicházejí o zážitek z návštěvy skutečného knihkupectví. Není to nejlepší, když člověk může vstoupit do tlumeně osvětleného prostoru a hledat tu správnou knihu? Konečky prstů může přejíždět po hřbetech, čichat báječnou vůni starých děl, listovat jimi a urovnávat oslí uši.
I když ji děsí, že by opustila svůj milovaný obchod, kývne na nabídku výměny knihkupectví. Překoná strach ze změn a z Ameriky odletí do Paříže, kde bude šéfovat známému knihkupectví na řece Seině. Sophie odtud chce zmizet, jelikož se rozešla s přítelem a potřebuje utéct nepříjemné situaci. Sarah se rozhodla kamarádce pomoci, ale brzy zjišťuje, že půjde o tvrdý oříšek. Prostředí je velmi hektické, hlasité a chaotické. Neustále se tvoří fronty, zaměstnanci ji nerespektují, ztrácí se peníze a tržby klesají. Sarah z toho má špatný pocit, snaží se, ale výsledky se nedostavují. Těšila se na čtení, poznávání města, ale zatím je zavalená jen prací.
Tahle milá kniha má přes 300 stran a odehrává v kratším časovém období - od října do Vánoc. Kulisou se stává ospalé americké městečko Ashford a kouzelná Paříž plná energie.
"Doufám, že se vrátím s novou chutí do života. Už mám dost toho, že pořád jedu ve starých kolejích a v polospánku čekám, až něco přijde... Musím tomu jít naproti."
Hlavní hrdinkou je beznadějná romantička Sarah Smithová. Je to velká knihomolka, která si splnila svůj sen a otevřela si vlastní knihkupectví Na Růžku. Tržby pomalu klesají, ale Sarah by neměnila. Ke knihám se chová s láskou, mnohdy má pocit, že si s ní díla povídají, a proto se jim snaží vybrat ten správný domov.
Postupně poznáváme velkolepé knihkupectví se všemi různými zákoutíčky a záhadami. Zjišťujeme, jak to v něm vlastně chodí, porozhlédneme se po turistické části Paříže, ale odhalíme i tajemná zákoutí. Ochutnáme nějaké dobroty a nakoupíme si na vyhlášené obchodní třídě. Hrdinka se postupem času mění, otrkává se a učí se ve všem tom chaosu chodit. A zjišťuje, co vlastně od života chce.
A část příběhu je věnovaná hrdinčině vztahu k lásce. Je totiž zakoukaná do přitažlivého, ale extrémně vytíženého reportéra, který je neustále v terénu. Sarah krásně popisuje svoje představy o lásce, z kterých nechce slevit.
"Jen pro tvou informaci, odpoledne mám žhavé rande." Zalapal po dechu. "Doufám, že mluvíš o rande s nějakým fiktivním hrdinou." Sice vtipkoval, ale v jeho hlase zazněl náznak žárlivosti. "S děsně sexy postavou z jedné knihy... není sice tak úžasný jako můj skutečný přítel, ale poslouží mi jako náhrada, dokud se ten reálný nevrátí."
Celé je to takové miloučké. Od knihy jsem dostala přesně to, co jsem očekávala. Tedy dílo, kde nechybí láska, u kterého si odpočinu a kde budou hrát důležitou roli knihy. Navíc jsem v textu objevila hned několik krásných citátů a pěkných vět k zamyšlení.
Jedná se o příjemné oddechové čtení s nenásilnou romantickou linkou. Obrovské plus vidím v tom, že se odehrává na dechberoucím místě (Paříž jsem si já osobně zamilovala), v hlavní roli jsou zde knihy, hrdinka překonává strach, začíná v novém prostředí a pohybujeme se částečně v období Vánoc, takže za mě veliká spokojenost. Protože tohle jsou přesně body, které mám v příbězích ráda. Takže kniha je jako dělaná pro mě. Ale nemusí sednout ostatním. Nepřináší žádné velké napětí ani překvapení. A podobných příběhů je hned několik.
Ukázka:
Moje nejlepší kamarádka Missy tvrdila, že jsem totální cvok a v tom svém zšeřelém obchodě trávím až moc času. Věřila jsem totiž tomu, že se mnou moje knihy komunikují. Občas tiše vzdychly, když si za úsvitu protahovaly vazbu, někdy bzučely, když se nemohly dočkat zákazníka, co postával poblíž a chystal se pohladit jejich hřbet, aby mu pak na přivítanou mohly zaševelit stránkami. Knížky byly, pokud šlo o jejich budoucí majitele, trochu vybíravé. Když se přiblížila vhodná osoba, vydávaly téměř slyšitelné šumění. Většina lidí neví nic o tom, že to knihy si vybírají své čtenáře, a to přesně v době, kdy je potřebují.
Hodnocení: 4/5
Velice děkuji nakladatelství Cosmopolis za poskytnutí recenzního výtisku!
To nezní špatně. Třeba po ní sáhnu, až budu mít chuť na trochu romantiky...
OdpovědětVymazatS chutí do toho. ;)
VymazatKniha zní dobře, možná se po ní kouknu. :-)
OdpovědětVymazatJá tady ty knihy moc nemusím, ale občas je půjčuju v knihovně pro babičku :D Tak děkuju za tip, určitě na to mrknu
OdpovědětVymazatJsem ráda, že jsem pomohla. ;-)
Vymazat