Ósa, sedmnáctiletá dívka, žije se svou
rodinou na nehostinném a chladném ostrově a musí si, spolu s ostatními, své
živobytí tvrdě zasloužit. Život na ostrově by ovšem plynul bez větších zvratů,
nebýt nepříjemné epidemie, která si jednou za čas vybere na životech ostrovanů
krutou daň.
Lisa Lueddecke rozehrála ve svém díle příběh, který plyne ve svižném tempu a obsahuje všechny prvky dobrého fantasy příběhu – propracovaný svět obývaný zvláštními bytostmi i linie příběhů popisujících emocionální dramata, touhy a rozdílné charaktery postav. Tyto postavy pod tlakem dramatických okolností objevují samy sebe, svou pravou motivaci a své skryté síly a schopnosti. Ósa se vydá na strastiplnou cestu s cílem zachránit svůj lid a zastavit zbytečné umírání. I když si sama o sobě myslí, že je veskrze neužitečná, dokáže čtenáři i lidem ze svého milovaného ostrova Skan, že naděje nikdy neumírá, pokud se byť jen jediná slabá a bezvýznamná lidská bytost odmítne vzdát.
Lisa Lueddecke rozehrála ve svém díle příběh, který plyne ve svižném tempu a obsahuje všechny prvky dobrého fantasy příběhu – propracovaný svět obývaný zvláštními bytostmi i linie příběhů popisujících emocionální dramata, touhy a rozdílné charaktery postav. Tyto postavy pod tlakem dramatických okolností objevují samy sebe, svou pravou motivaci a své skryté síly a schopnosti. Ósa se vydá na strastiplnou cestu s cílem zachránit svůj lid a zastavit zbytečné umírání. I když si sama o sobě myslí, že je veskrze neužitečná, dokáže čtenáři i lidem ze svého milovaného ostrova Skan, že naděje nikdy neumírá, pokud se byť jen jediná slabá a bezvýznamná lidská bytost odmítne vzdát.
Světla na obloze jsou prvním dílem nové fantasy série od mladé britské autorky Lisy
Lueddecke. Jde o její debutový počin, který se povedl. V zahraničí již
vyšel prequel k této sérii s názvem A Storm of Ice and Stars a snad
se ho brzy dočkáme i v české republice.
Kniha na mě působila takovým pohádkovým dojmem. I přesto, že
je příběh místo temný a jde v něm o život. Ale samotné tajemné prostředí
mě okouzlilo. Hlavní hrdinové žijí v malé vesničce Skan, která je opředená
řadou pověr a legend. Mezi nejsilněji zakořeněné varování patří barva oblohy.
Kdy zelená symbolizuje pohodu a klid, modrá značí silnou bouři a červená
znamená morovou ránu. Tedy událost, z které mají všichni hrůzu.
„Když na nebi zazáří barva zelená,
naše královna je šťastná, spokojená.
Když modrá záře bude se ti zdát,
bouře ti vezme vše, co máš teď rád.
Rudé, rudé jako krev je dnešní nebe,
Příběh ihned upoutá svojí povedenou obálkou, která je
mnohem lepší a hezčí než zahraniční verze. Co se týká obálek tak s nimi si
v Knihách Dobrovských opravdu vyhrávají a je to na nich znát. Pochválit
musím i název, který skvěle vystihuje příběh.
Tato kniha
vyšla pod novou značkou King Cool, o které ode mě ještě hodněkrát uslyšíte.
Zaměřuje se totiž na mládež a přináší příběhy s nádechem fantastiky nebo sci-fi
prvky. Samozřejmě nemůže chybět ani romantika.
„Naši předkové se připluli po neznámých
vodách a věděli, že život tu nebude snadný. Věděli, že to bude zatraceně těžké,
a přesně takové to i je. Slabí prohrávají, Annneko. Křehký člověk se snadno
zlomí.“
Světla na obloze jsou takovou drastičtější pohádkou
s kouzelným prostředím. Hrdiny čeká velké dobrodružství, kromě děsivého
proroctví si na obyvatele Skanu brousí zuby i bájná stvoření, která je chtějí
zlikvidovat.
Příběh je opravdu čtivý. Jde o poutavé, tajuplné chvílemi
děsivé čtení, které jsem si užila. Především snové okolí plné zářivých světel
je zakalené nebezpečnými tvory, prokletím a morem. Mně se tenhle jednoduchý
příběh dobře četl, mohu ho doporučit jako oddechové čtení nejen na studené
zimní večery. Bylo to milé seznámení s hrdiny a odpočinula jsem si od
starostí v práci. A i když je tahle
recenze jen plná pozitiv
k dokonalosti přeci jen něco scházelo. Příběh pěkný, ale ne dechberoucí,
kniha zajímavá, ale ne nezapomenutelná.
Ukázka:
Gregor se mi zadíval do očí a já cítila, jak
se mi ježí chlupy na zátylku a mrazení se mi rozběhlo dolů po páteři.
„Vyprávěl, že tam viděl a zažil celou řadu podivných věcí. Svrchu na něj padaly
kameny, které nemělo co uvolnit. Někdy viděl stín, který nemohlo vrhat nic
živého, a přesto se pohyboval jako živá bytost. Slyšel zvuky a hlasy, které
k ničemu nepatřily. Někdy celé hodiny pátral po tom, kdo nebo co ty zvuky
vydává a šel po těch prchavých hlasech pořád hlouběji do nitra Kallských hor,
dokud se neztratil a všechny ty skály a led se mu neslily v jedno.
Mnohokrát už nedoufal, že ještě někdy najde cestu ven, a i kdyby ano, bál se,
že zešílí dřív, než se tak stane.
Hodnocení:
3,8/5
Zní to opravdu moc hezky. A tedy mohu říci, že jsi mě na ni dost nalákala. To s tím nebem, které určuje, co se bude dít, se mi opravdu líbí. Takže uvidím, zda se k ní dostanu. :)
OdpovědětVymazatPokud se ke knize v budoucnosti dostaneš, tak přeji pěkné čtení. :)
Vymazat