Když jsme byli ve
Skotsku, lidé mluvili o duchách tak, jak vy možná mluvíte o své svérázné
tetičce nebo o tom zvláštním dítěti od vás z ulice. Jako o něčem, co není úplně
běžné, ale rozhodně to existuje.
Hlavní hrdinku Cassidy pronásledují útrapy lidí, kteří zůstali uvězněni mezi životem a smrtí, pronásledují ji duchové. Překročila hranici mezi živými a mrtvými a vrátila se zpátky spolu s novým darem, umí procházet závojem a tím se jí odhalila nadpřirozená stránka světa.
Jejím nejlepším kamarádem je duch James, který ji zachránil a nyní ji umí číst myšlenky a pomáhá jí. Cassidy nedávno objevila své poslání, dokáže duchy posílat na druhou stranu a tak se z ní v podstatě stává taková lovkyně.
Možná je to tím, že v
noci se všechno zdá strašidelnější. Proto se lidé bojí tmy. To, co nevidíte, je
vždycky děsivější než to, co vidíte. Oči vás klamou, dokreslují tvary stínů,
vytváří obrysy.
Tentokrát se kulisou pro lovce duchů stává okouzlující Paříž. Tohle město je plné kultury, historie a umění. Jsme ráda, že mě Tunel kostí přenesl na moji oblíbenou lokaci a navíc mě postrašil nadpřirozenou stránku místa spolu s celou řadu místních legend. To se mi na díle líbí, že vypráví více příběhů, prostě čtenář dostane nálož různých legend a pověr.
Rodiče Cassidy točí další díl pořadu o nejstrašidelnějších místech světa a tak se na řadu dostala ohromující Paříž. Hrdinka s rodiči prochází nejrůznější děsivá místa. Například podzemní katakomby- říši mrtvých ukrývají více než šest milionů mrtvol. Zde se hrdinka střetne s místním poltergeistem, který každým dnem sílí. Od zlobení přechází k hrozbám až chaosu. Jeho kousky jsou stále více nebezpečné a Cassidy se bojí o své blízké. Je rozhodnutá, že poltergeista zastaví, ale zjišťuje, že to vůbec nebude snadný úkol. A budeme muset pátrat v duchově minulosti.
„Je těžké věřit na
duchy, dokud žádného neuvidíte. A potom je těžké na ně nevěřit.“
V knize spolu s hrdiny příběhu navštívíme zajímavé lokace jako jsou Lucemburské zahrady, most Pont Marie, Eiffelovu věž či Notre Dame. Součástí knihy je i mapa Paříže, díky které se čtenáři mohou lépe orientovat v příběhu. Kniha je navíc plná duchů, přízraků i zjevení. Prostě příběh pro mládež plný nadpřirozena.
Tunel kostí je svižný, čtivý příběh složený z pěti napínavých částí, celé dílo je psáno velkým fondem písma, tudíž jednotlivé kapitoly se dobře a rychle čtou. Čtenáře jistě potěší, že autorka v letošním roce vydala pokračování Bridge of Souls odehrávající se v New Orleans a my se snad brzy dočkáme od Slovartu i českého překladu.
Ukázka:
Duchologie se
jmenovala kniha mých rodičů, když ještě existovala pouze jako inkoust a papír,
a ne jako televizní pořad. Ironie je, že dříve, když se rozhodli psát o všech
možných paranormálních věcech, já jsem s nimi tehdy neměla žádnou přímou
zkušenost. Ještě jsem nenabourala s kolem, nepřeletěla zábradlí mostu, nespadla
do mrazivé řeky, neutopila se (skoro), nepotkala Jacoba, nezískala schopnost
překročit Závoj a nezjistila, že jsem lovec duchů. Jacob si odkašle, tenhle
výraz mu očividně není příjemný. Střelím po něm pohledem a opravím se.
Zachránce duchů? Zvedne obočí. „Příšerně vznešené a mocné.“ Vyprošťovač?
Zamračí se. „Nejsem na cucky.“ Specialista? Zauvažuje. „Hmmm, lepší. Ale chybí
tomu styl.“
Hodnocení: 3,8/5
Velice děkuji nakladatelství Slovart za poskytnutí recenzního výtisku!
Žádné komentáře:
Okomentovat