sobota 29. července 2023

Alcatraz versus Ďábelští knihovníci

 Alcatraz versus Ďábelští knihovníci je prvním dílem dobrodružné fantasy pro děti od netypického autora Brandona Sandersona. Ten patří mezi nejprodávanější autory podle New York Times. Dokonce jeho romány Ritmatik a Ocelové srdce jsou zařazeny do žebříčku deseti nejlepších knih pro teenagery. Ale napsal i několik cenami ověnčených knih pro dospělé. Sanderson rád sleduje filmy z žánru sci-fi, oblíbil si popcorn a kozí sýr. 

Hlavním hrdinou je 13 letý Alcatraz Smedry, který se přesouvá od jednoho pěstouna k druhému. Má totiž talent na rozbíjení věcí a tak si vždycky zadělá na velké problémy. Ke svým poslední narozeninám dostal podivný balík, obsahující písek k němuž bylo připsáno, že jde o jeho dědictví. Aniž by to tušil, šlo o důležitý artefakt, který mu v nestřeženém okamžiku ukradli knihovníci. Po nečekaném příjezdu podivného dědečka, chlapec zjišťuje, že není obyčejný člověk. Pomalu objevuje celý skrytý svět plný prapodivností. A pouští se do nebezpečné výpravy, aby získal své dědictví zpátky, i když nejen jemu půjde o život. Naštěstí se v jeho rodině dědí různá nadání, která by jim mohla pomoci. I když většina je na první pohled spíše k smíchu - například chodit pozdě, říkat věci, které nedávají absolutně žádný smysl či umět zakopnout a upadnout na zem.

"Můžeš zůstat tady v bezpečí, jestli chceš. Vím, jak ti to teď připadá. Nepochopitelné. Děsivé. Zdrcující. Musíš mi ale věřit, když říkám, že náš úkol je životně důležitý. Udělali jsme obrovskou chybu, já jsem udělal obrovskou chybu, když jsem dovolil, aby se písek dostal do nepovolaných rukou. Napravím ji, než se to zvrtne, nebo budou trpět tisíce a tisíce lidí."

Sanderson má velmi bujnou fantazii. Knihu koncipoval tak, že mladý čtenář si má myslet, že autor píše pod pseudonymem, ale jeho pravé jméno je Alcatraz. Že jde o jeho autobiografii, která dětem otevře oči.  A odhalí lži a klamy v literatuře. A prý pravý Sanderson doopravdy zešílel a diktuje své fantastické výplody rostlině v květináči jménem hrabě Duku.

Autor na konci knihy nechal pro nedočkavé čtenáře zavádějící větu (pro ty kteří, nečtou knihu od začátku, ale nedočkavě přeskočí hned na konec). Což mě pobavilo, protože mě autor nachytal. A přiznám se, že patřím mezi hříšníky, kteří to většinou nevydrží a nakouknout na konec příběhu. Kromě toho tam na čtenáře čeká  úryvek z Alcatrazových dalších dobrodružstvích.

Někdo se mě právě pokusil zabít, běželo mi hlavou a při té představě se mi dělalo mdlo. Možná vám to přijde těžko uvěřitelné - vzhledem k množství věcí, které jsem za svůj život rozbil -, ale tohle bylo poprvé, kdy na mě někdo mířil zbraní. Byl to opravdu znepokojivý pocit. Trochu mi to připomínalo stav, kdy na vás leze chřipka. 

Autor začíná celé vypravování vzrušujícím okamžikem a pak přeskočí na dětství hlavního hrdiny. Od začátku do konce jsem knihu četla s otevřenou pusou. :D Jde o velice netypický styl vypravování. Ještě teď mi z toho všeho jde hlava kolem. Autor neustále balamutí čtenáře a vymýšlí si vlastní slova i záporné postavy. A trvá na to, že dílo není fantasy, ale pravdivá biografie. No je vidět, že nejsem cílový čtenář, protože na můj vkus je v knize moc absurdit a prapodivností. Je pro mě těžké i knihu hodnotit, protože je určena malým dětem a já jako dospělý čtenář ji nedokážu ocenit. 

Na knize se mi nejvíc líbily všudypřítomné ilustrace od šikovné Hayley Lazo, která ilustrovala celou tuhle sérii a navíc spolupracuje se studiem Dragonsteel Entertainment. Obrázky, krásně dokreslily děj. V knize čtenář narazí na nesrovnalosti, lži, akci, napětí, ale i nebezpečí a humor. Je to kouzelný svět vyprávějící o mystické misi, nalezení místa v životě či o magických brýlích.

Ukázka:

"Tak nás nebudou podezírat. Musíme zapadnout! A teď jdeme. Knihovníci už na tom písku můžou pracovat." "Jak?" vyhrkl jsem. "Tak!" vykřikl. "Chlapče, s tím pískem by mohli snadno zničit Království, rozvrátit kultury, ovládnout svět! Musíme ho dostat zpátky. Bude třeba udeřit rychle a pravděpodobně s nasazením našich životů. Ale tak už to my Smedryové děláme!" Spustil jsem ruku s aktovkou. "Když to říkáte." "Myslím, že je načase, abys mi přestal vykat...," řekl rozhodně, "a teď, než odejdeme, potřebuju vědět, jaké máme možnosti. K čemu máš talent, chlapče?" Vytřeštil jsem oči. "Talent?" "Ano, talent," zopakoval trochu netrpělivě, "každý Smadry má nějaké zvláštní nadání. Jaké je to tvoje?" "Ech... hra na hoboj?" "Teď není čas na vtipy, chlapče!" rozohnil se. "Tohle je vážná věc! Jestli nedostaneme ten písek zpátky..." "No dobře," povzdechl jsem si. "Jsem docela dobrý v rozbíjení věcí."

Hodnocení: 3/5

Velice děkuji nakladatelství Slovart za poskytnutí recenzního výtisku!

2 komentáře: