Třetí díl je věnovaný feminismus, který je zde rozebíraný ze všech stran a úhlů. Pěkně dopodrobna jsou čtenáři servírovány všechny možné informace, které nutí přemýšlet.
Už potřetí se setkáváme se známými hrdinkami. Tentokrát si přiblížíme trampoty sebevědomé, inteligentní, silné, nezávislé a především ambiciozní Lottie, která se rozhodne vytvořit projekt, který upozorňuje na sexismus ve společnosti. Utrhla si obrovské sousto, potýká se s nenávistí, pomluvami i nevděčností. Mnohokrát se ztrapňuje v rámci dobré věci. Zahrává se svojí budoucností, ohrožuje místo ve vysněné škole, protože bojuje za práva žen s cílem udělat ze světa lepší místo. Zápasí s tím, co je ve světě špatně. Poukazuje na veškeré sexistické chování, aby je ostatní nemohli nadále ignorovat.
„Celulitidu má spousta žen. Je podmíněná biologicky. Ženám se prostě takhle ukládá tuk kvůli tomu, jaký máme hormony. Ale nějakej chytrolín rozhodl, že tomu vymyslí jméno a začne nám tvrdit, jak je to hnusný a jak by to ženy neměly mít. To, že přimějete devadesát procent žen cítit se nejistě kvůli tomu, že mají úplně normální lidské tělo, je v podstatě jen další způsob, jak neovládat, protože se budeme víc starat o to, jak vypadaj naše stehna, než o podstatnější věci, a navíc si budeme připadat hrozně a budeme utrácet prachy za věci, který nepotřebujeme.“
Lottie je hodně pedantská, je o svoji pravdě přesvědčená, vnucuje ji druhým, je zásadová. Podle ní je vše, co propaguje nezpochybnitelné, a proto autorka připsala mužskou postavu Willa – samolibého, nadřazeného, dobře vypadajícího šovinistu, který s hrdinkou nesouhlasí a neustále spolu polemizují.
Tenhle dívčí román vyprávějící o kampani založené proti sexismus, je netypickým dílem, které bych nechala zařadit mezi povinnou četbu. Upozorňuje na mnoho křivd, kterým jako ženy čelíme. S mnoha názory se ztotožňuji a souhlasím, že by se na takové věci mělo poukazovat. Nejde zde tolik o děj jako o poselství. Přesto je vážné téma často zlehčeno nějakým vtipem či komickou situací. Navíc v žádném dívčím románu nesmí chybět láska.
„Mám pocit, že lidi nejdřív musí vědět, že nějakej problém existuje, než začnou pracovat na jeho odstranění. Doufám, že až uvidí, jak jsem tím posedlá a na kolik věcí upozorňuju, tak změní názor…nebo aspoň budou ochotný otevřít oči.“
Kniha je poučná a nese s sebou ponaučení. Je plná podnětných názorů, které slouží k zamyšlení. V závěru knihy se dokonce nachází upřímná výpověď Holly Bourne, která přiznává, že se stala obětí sexuálního obtěžování a rozhodla se s tím něco udělat tím a sepsala tuto úspěšnou sérii. Scéna z knihy, kdy Lottie obtěžují chlapi z dodávky, vychází ze skutečné události. Autorka chtěla inspirovat ostatní, oslovit je, aby se nebáli ozvat a upozornit na problém nerovnosti.
Pokud vás téma feminismu zajímá nebo máte pocit, že je společnost namířená proti vám, přečtěte si tuhle knihu, která vám ukáže, že v tom nejste sami. Každá dívka někdy řešila nerovnost ve světě, čelila útisku nebo měla mindráky ze svého těla. V závěru knihy naleznete tipy na literaturu a popis, jak se stát feministkou třeba se také pokusíte změnit svět jako Lottie.
Ukázka:
„Takže když něco řeknu, tak to není důkaz? Když všechny ženy opakovaně říkají, co se jim pravidelně děje za svinstvo, tak to není důkaz?“ „Není to objektivní a vědecký důkaz.“ „Takže kdybych ti řekla, že jsem se dneska ráno sprchovala, ty bys odpověděl, že lžu? A chtěl bys po mě fotky jako důkaz?“ Will se zazubil. „No jistě, že bych chtěl jako důkaz fotky tebe ve sprše.“ Praštila jsem ho. „Au. No tak! Vždyť sis o to přímo koledovala.“ „Právě jsi připustil, že nevěříš tomu, co prožívá půlka lidstva,“ pronesla jsem.
Hodnocení:3,9/5
Děkuji nakladatelství Slovart za poskytnutí recenzního výtisku!
Myslím si, že tyto knihy jsou v YA potřeba. Spoustě holek otevře oči a v tom správném věku je dokáže někam nasměrovat. Není to jen vyloženě o feminismu, ale o tom, jak si v dnešní době vážit sama sebe :-)
OdpovědětVymazat