Tíživé ticho

 Tíživé ticho aneb Tři lidé dokážou udržet tajemství... Pokud jsou dva z nich mrtví. Je prvním samostatným psychologickým thrillerem od oblíbeného Roberta Bryndzy. Je to anglický spisovatel, který žije se svým manželem na Slovensku. Tento usměvavý autor píše již od svých 13 let. Dříve chtěl být hercem, ale nemohl sehnat zaměstnání, tak si napsal vlastní hru a poté u psaní už zůstal. Začínal u humoristických románů a přešel k thrillerům.

Margaret Kendaleová je uznávaná lékařka, která svůj život zasvětila kariéře. S manželem Willem žili spokojeným a šťastným životem, do té doby, než došlo k hrozné tragédii. Maggie při směně v nemocnici přivezli postřeleného manžela, který svým zraněním podlehnul. Podle všeho šlo o sebevraždu. Maggie tomu nevěří a před krutou realitou utíká do prázdninového domu na opuštěný ostrov v Chorvatsku. Zprvu se to zdá, jako dobrý nápad, ale hrdinka se pomalu začíná bát. Ostrov je po sezóně vylidnění a ona v domě slyší podivné zvuky a dějí se jí zvláštní náhody. Vše se ještě zhorší, když jí dorazí dopis, který napsal její manžel před smrtí.

 Poslal mi pusu a zamával Luninou tlapkou. Vypadal tak spokojeně. Bláznivě spokojeně. Tak si budu navždy pamatovat ten poslední pohled na něj. 

Hrdinka věděla, že si manžel nechtěl ublížil. Ale vůbec nechápala, proč před ní tajil tolik věcí a mrzelo ji, že ona na něm nic nepoznala. Měla se více zajímat, proč ze dne na den před šesti lety skončil s medicínou a možná by zjistila, že si pořídil zbraň a vytvořil schovky na důkazy. Margaret má strach, že blázní, manžel ji zatáhnul do více než nebezpečné hry. A nejen hrdince půjde o život. 

Kniha je inspirovaná Bryndzovým časem stráveným v Chorvatsku. Autor zde ale prožil šťastné chvíle. A dokonce se stal závislý na úchvatné krajině, plážích a fantastickém jídle. Pro své dílo udělal průzkum a navštívil zde hned několik míst. Co se týká jmenovaného ostrova Tišina, tak ten je smyšlený. Ale dům je inspirovaný ubytováním, kde byli jednou ubytovaní.

Kniha má přes 300 stran a pomalu nám odhaluje skrytá tajemství, která vyplouvají na povrch. Příběh o tom, jak se ze dne na den může změnit celý život. Na úplném konci jsou kromě poděkování autora i vyjmenovaná některá jeho díla s krátkým úryvkem. Já osobně jsem četla úplně všechny, co vyšly v češtině. A nejlepší za mě je série s Erikou Fosterovou.

Z chodby jsem uslyšela šramot a pak škrábání. Ztuhla jsem. Znělo to, jako by v kuchyni někdo šoupal jednou ze stoliček. Několik minut jsem nehybně ležels a snažila jsem se pomalu dýchat a přemýšlela jsem, co mám dělat.

Dílo provází temná a dusná atmosféra a plíživý strach. Robert Bryndza je můj oblíbenec, o tom nemůže být pochyb. Na jeho dílech mám nejraději autorův jednoduchý a přitom napínavý styl psaní. Knihy se mi strašně dobře čtou a všechno tak krásně odsýpá. Prostě vždy čtivý děj a navíc i když jde o série, autor mění vzorce vypravování a každý díl je pojatý trochu jinak. 

Tohle je tedy jeho první počin na poli psychothrilerů, na Tíživé ticho jsem byla hodně zvědavá a opět během chvíle jsem se začetla a měla problém knihu odložit. Sice bylo na můj vkus v ději až moc prapodivných náhod a některé chování postav bylo nelogické a dokonce některé scény až nereálné. Ale i tak jsem hltala každé slovo a líbilo se mi i vybrané prostředí opuštěného kousku ráje spojeného se špatným počasím a nemožností uniknout nebezpečí. 

Ukázka:

"Další M10. Muž, asi pětačtyřicet, se střelným poraněním hlavy. Sousedka zjistila, že dýchá, ale v sanitce se životní funkce prudce zhoršily." Vyšla jsem za Diane ven z místnosti, právě když pacienta na nosítkách přiváželi na resuscitační oddělení. Ze všeho nejdřív jsem uviděla mužovv nohy v pruhovaném pyžamu. Když jsem přejížděla pohledem nahoru po jeho těle, zaznamenala jsem povědomě vypadající mikinu s nápisem Nirvana. Na černé látce se leskl kluzký krvavý povlak. Pravou ruku muži pokrývala srážející se krev, levou ruku měl čistou, s jednoduchým zlatým snubním kroužkem na prsteníčku. Na okamžik mu sundali kyslíkovou masku se zakrváceného obličeje a rychle ho přenesli z nosítek na vyšetřovací stůl. Zkameněla jsem. Byl to Will.

Hodnocení: 3,8/5

Velice děkuji nakladatelství Cosmopolis za poskytnutí recenzního výtisku!