Poslední měsíční dívka

 Poslední měsíční dívka aneb Matky. Léčitelky. Bojovnice. Je bestsellerem žebříčku Amazonu od americké autorky Barbary Davisové, která žije s manželem a kocourem v Rochesteru. Dříve byla výkonnou ředitelkou ve šperkařské společnosti, ale zatoužila po klidnějším zaměstnání a začala se naplno věnovat psaní knih, což byl její celoživotní sen. Nyní se může pyšnit několika úspěšnými romány.

Kniha má téměř čtyřista stran a vypráví o lásce a rodině. Jedná se o jímavé vypravování o generaci měsíčních dívek, které léta žily pro to, aby druhým pomáhaly a místo vděku se jim dostávalo pomluv a nedůvěry.

Každý máme svůj vlastní příběh, který vědomě či nevědomě vyprávíme každou hodinu a každý den našeho života. Avšak jak už jsem řekla kdysi před lety, svůj příběh musí napsat každý sám. Ať už se rozhodneš jakkoliv, měj na paměti, že v mém srdci zůstaneš navždy a že se nikdy nerozdělíme. Žádná loučení ve skutečnosti neexistují, drahá Lizzy, jen věčný návrat v kruzích.

Lizzy Moonová se distancovala od svého domova, tradic i rodiny. Utekla od neutuchajících klepů a drbů. Toužila být normální a ne jiná. Vytvořila si nový úspěšný život v New Yorku, ale po smrti babičky ji povinnosti dostihly a ona se vrací domů do Salem Creeku do krajiny, o kterou pečovalo devět generací nadaných léčitelek s určitými dary. Rozhodne se očistit jméno rodiny a postarat se před prodejem o rodinný majetek. Rychlá návštěva se mění v srdceryvné vzpomínání a nalezení Altheina (babiččina) deníku, který ji odkrývá dávná tajemství a poskytuje i rady.

Chtěla být normální, zlomit tradici, distancovat se od podivínské rodiny, ale realita ji dostihla a Lizzy musí čelit svým démonům. Mrzí ji, že se nerozloučila s milovanou babičkou, která měla pěstitelskou schopnost a pomáhala ostatním. Ale její jméno bylo pošpiněno, když se u nich v jezírku našla mrtvá těla. Lizzy se rozhodne pátrat po vrahovi dvou mladých dívek, aby očistila jméno Moonových a tím vše uzavřít. Lizzy se snaží svůj dar potlačit a tím ukončit rodovou linii jako poslední z rodu.

Chtěla žít jako ostatní. Stát se jedním drobným kolečkem ve velkém ozubeném kole. Žádná překvapení. Žádné podezřívání. Žádná super tajná kniha nesoucí její jméno. Žít prostě…. Normálně.

Poslední měsíční dívka kombinuje několik žánrů. Já sama jsem nečekala, co všechno příběh ukrývá. Ale okamžitě mě zaujala obálka a tajuplná anotace. Je to příběh o odpuštění, návratu domů, rodinných tajemství, osudových setkáních i naději. Chvílemi je to rodinné drama, pak historická fikce, detektivka, a nakonec do hry vstoupí magie a láska. Vše je čtivé, poutavé a neskutečně záhadné. Vůbec jsem netušila, že mě čtení tak zaujme.

Děj tajuplné knihy se odehrává na Měsíční farmě a jedná se o strhující vypravování kombinující magii, romantiku i tajemství, kde nechybí pomluvy, zaříkávadla, lektvary, rituály, tradice i nevyzpytatelné dary.

„Ta nejlepší kouzla a ty největší zázraky se vždycky objevují tehdy, kdy je čekáme nejméně. Plánujeme si životy, jako bychom je snad měli pod kontrolou, skládáme jeden dílek za druhým tak, jak si myslíme, že je to pro nás nejvýhodnější, a pak najednou bum, prásk! Stane se něco, co jsme absolutně nečekali, cesta se znenadání stočí úplně jiným směrem. A my s nestačíme divit, kde jsme se to ocitli. A někdy se dokonce ocitneme přesně tam, kde jsme kdysi začínali.“

Na konci knihy je přidán návod na čajovou koupel pro hedvábný spánek či levandulovo-citronový peeling. V poděkování autorka zmiňuje, že některé příběhy jsou velkou výzvou, jelikož když autor přesně ví, co chce vyjádřit a jaké poselství poslat dál, cokoliv vzejde jiného je to pro něj selhání.

Poslední měsíční dívka byla pro mě magickým čtením. Odehrávala se na místě, které mělo duši. Na velké farmě s domem, levandulovým polem, obchůdkem a bylinkovým záhonem, kde vše působilo záhadně. Napjatě jsem čekala, jak se celý příběh o podivuhodném dědictví nakonec vyvrbí. Bylo to dojemné a křehké čtení, které mě vzalo za srdce. Nevím, jestli jsem něco podobného četla, ale kniha na mě přenesla neobvyklou atmosféru a byla protkaná mnoha krásnými citáty a slovy k zamyšlení. Dokázala dojmout i zahřát u srdce. Je to výjimečné čtení.

Ukázka:

Na konci příjezdové cesty zaparkovala auto, a když vystupovala, neustále si v duchu opakovala, že jde o povinnost, které se zkrátka nemohla zříci, poslední nutnost, již musela na pomyslném seznamu odškrtnout předtím, než bude moci za touto kapitolou svého života definitivně zavřít dveře. Avšak i po těch letech znovu cítila, jak se jí svírá žaludek zvláštní silou, jež ji k místu, kde se narodila, poutala. Zdálo se, jako by bylo propojení s rodnou zemí vepsáno do její duše. Na Moonovic farmě bylo odjakživa cosi nadpozemského, jako by existovala mimo čas a prostor a vymezovala se vůči okolnímu světu. Podobně jako Brigadoon – místo, které existovalo pouze v její fantazii. I přesto její dětství uvízlo v čase, zakonzervované jako živočich ponořený v jantaru. Na periferii městečka Salem Creek v roce 1786 nebylo nic než volná, neudržovaná pastvina, když těhotná Sabine Moonová tehdy prchala z Francie do nově se formulujících Spojených států jen s hrstkou šperků pečlivě zašitých v lemu svých šatů. Dokázala je ale velmi dobře investovat, vyměnila je totiž za pozemek o velikosti osmi akrů, kde založila malou farmu, která začala velmi brzy vzkvétat.

Hodnocení: 4,7/5

Velice děkuji nakladatelství Grada za poskytnutí recenzního výtisku!