Dům v zátoce

 Dům v zátoce je dojemným ženským románem od americké autorky Mary Ellen Taylor, která je rodilou jižankou. Její příběhy mají sílu spojovat a odehrávají se v autorčině milované Virginii. Pod jménem Mary Burton píše díla z jiného soudku a to s kriminální zápletkou. Její knihy se objevují v žebříčcích USA Today nebo třeba New York Times. Kromě toho mezi její záliby patří i pečení, vaření, výletování a procházky s trpasličími jezevčíky.

Lucy je v podstatě bez peněz, po smrti matky opouští vše známé a hledá nový bezpečný přístav na maloměstě. Zdědila totiž starý dům. Najde zde skutečný domov? Ovšem k nemovitosti Zimní vilka se váže několik podmínek, a pokud hrdinka neuspěje, nastoupí druhý uchazeč – Hank, který ji nabízí odkoupení podílu. Starý dům potřebuje nutně zrenovovat a veškeré zděděné peněžní prostředky jsou na něj vázané. Lucy se pomalu zabydluje, prohlíží si okolí a rozhoduje, co dělat dál. Starat se o panství je velkou zodpovědností. Ovšem hrdinka si rychle zvyká na klid, historii, krásu i pohostinnost maloměsta. I to, že má v domě nezvanou návštěvu – dívku, která se k ní chodí schovat před otcem alkoholikem.

„Proč jste na mě tak milý? Měl byste se snažit, abych odtud utekla. Megan i vy byste tím dost získali.“ „Paní B. si přála, abyste ten dům dostala vy. Respektuju její přání.“ „Když tu zůstanu, přijdete o velký majetek.“ „Pořád nejsem přesvědčený, že tu zůstanete, Lucy. Čím víc času v tom domě strávíte, tím víc vám bude jasné, jak velký závazek to představuje.“

V Domě v zátoce se střídá minulost spolu s přítomností. V ději je tedy hned hodně vzpomínek od různých protagonistů. Nachází se tu hned několik příběhů v samotném díle a všechny chytnou za srdce a odhalí určité tajemství.

Například o bývalé majitelce Catherine Buchananové, která si najala mladou dívku Elizabeth na zachycení a zvěčnění jejího života. Při společných dýcháncích se navzájem skamarádily a Beth se jí svěří se svými problémy. Dlouho pracuje na nalezení prince na bílém koni, který by ji zachránil z nuzných poměrů. Nebo o pracovité komorné Clare, která se zamilovaná do sluhy, ale okouzlila pána.

Nikdy nestrávila delší dobu na jednom místě a teď ji to těšilo i děsilo zároveň. Dům jemně zavzdychal. Dolly našpicovala uši. „Prosím, domečku, dneska žádné duchy. Ani sériové vrahy.“

Příběh, jak už je u Mary Ellen Taylor dobrým zvykem, se odehrává v malebné Virginii a vypráví o nečekaném dědictví, kdy dívce připadne bývalý lovecký zámeček. Součástí knihy je i rodokmen se vztahy, který jsem v průběhu čtení několikrát využila. Opravdu hodně usnadnil orientaci ve jménech a veškerých vazbách. A v závěru knihy nalezneme hned dva recepty na Lucyin čokoládový dort a Jablkový koláč ze Zimní vilky, což je milý přídavek.

Vůbec jsem nečekala, že se mi Dům v zátoce bude tolik líbit. V poslední době jsem od fantasy knih přešla k ženským románům a přesně kvůli takovým to titulům, to stálo za to. Autorka se okamžitě zařadila mezi mé oblíbence a potvrdila to hned románem Staré sídlo, který je stejně kouzelný a vypráví o krásném starém domě a zarostlém skleníku, ve kterém se odkrývají mnohá tajemství. Hrdinka, která se po letech vrací do rodného města, nezná otce a tak pátrá po svých předcích a zabydluje se v novém domě.

Ten dům patřil do jiné doby. Kolem nebyly žádné trendy restaurace. Nedalo se tu jen tak zajít někam na kafe nebo do bluesového baru poslechnout si, jak se tu činí nejnovější hvězdy country hudby. Tady se zastavil čas. Působilo to až neskutečně.

Naprosto ideální oddechová četba v jakoukoli roční dobu, která čtenáře zaujme nejen nádhernou obálkou, ale i květnatým stylem psaní a čtivým dějem. Jediné negativum jsem našla v orientaci v ději, jelikož v Domě v zátoce vystupuje hodně postav a jedná se o velkou rozvětvenou rodinu a já se i přes velmi užitečný rodokmen někdy ztrácela. Ale přesto jsem si čtení nesmírně ušila, jelikož děj je poutavý, tajemný, nečekaný, dojemný i povznášející.

Ukázka:

„Lovecký zámeček, hm. Představuju si medvědí kůže, parohy a spoustu tmavého dřeva.“ „Ani ne. Musíte ten dům vidět, abyste si udělala představu. Patří k němu tři sta akrů půdy a několik přístupů k vodě. Moje rodina si na tom pozemku už čtyřicet let pronajímá sto akrů. Provozujeme vinařství Beacon Vineyard.“ „Půda a dům. To je lepší než džíp a posledních sto dolarů, které mám v kapse.“ Pan Garrison sevřel prsty, jako by měl vyřídit něco nepříjemného. „K dědictví se váže několik podmínek.“ „Logicky. Jakých?“ „Veškerá hotovost musí být použita na renovaci a údržbu domu. K penězům budete mít přístup až poté, co tam strávíte alespoň třicet dní.“

Hodnocení: 4,3/5

Velice děkuji nakladatelství Cosmopolis za poskytnutí recenzního výtisku!